Podle ministra zahraničí Franka-Waltera Steinmeiera z konce února věnuje Německo milion eur (27 milionů korun). Zároveň šéf německé diplomacie přislíbil, že německá vláda dá z příštího rozpočtu na rekonstrukci památníku více peněz a vyzve i německé firmy a soukromé nadace, aby přispěly na zachování tábora, který je na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Nedávný apel bývalých osvětimských vězňů na EU:
„Osvětim je součástí historického dědictví Evropy. Na evropském společenství leží závazek (…) záchrany pozůstatku po táboru před ničivým vlivem času. Nezbavujme sami sebe toho, co představuje nejtragičtější, ale stále vypovídající fundament poválečných změn a nadějí v Evropě.“
Památník utrpení milionů lidí zahrnuje 190 hektarů plochy. V areálu je 155 staveb a 300 ruin. Podle vedení muzea hrozí zhroucení asi 50 objektů a zbytků po plynových komorách a krematoriích. Vedle toho se propadají stropy baráků, hnije dřevěná podlaha budov a řadu stěn musí držet podpěry. Pracovníci památníku současně konzervují na 39 000 dokumentů takzvaného „SS-Hygiene Institutu“, vězeňské pryčny a kufry po vězních.
Rozpočet muzea, které zaměstnává 250 osob, loni činil 27 milionů zlotých (164 milionů korun), z toho polské ministerstvo kultury přispělo 12,7 miliony zlotých (77 miliony korun). Zbytek tvořily vlastní příjmy a pomoc od zahraničních nadací.
Po okupaci Polska vytvořili nacisté z bývalých stájí polského jízdního pluku v Osvětimi koncentrační tábor, který brzy mnohonásobně rozšířili a vybudováním plynových komor a krematorií změnili ve vyhlazovací zařízení. Tábor sloužil k masovému vyvražďování odpůrců nacismu a především Židů ze všech končin okupované Evropy. Nacistickému holokaustu padlo za oběť na šest milionů Židů.
