Na trase D by mělo podle Šteinera jezdit takzvané lehké metro, jehož provoz je levnější než provoz současného metra, které je označováno jako „těžké“. Lehké metro umožní bezobslužný provoz, kdy soupravu nebude řídit strojvedoucí, ale bude ovládána z centrálního dispečinku.
Tato technologie umožní podle Dvořáka i odpojování vagónů během dne. „Díky tomu by tam nemuselo být pásmování. Lepší než pásmování je držet kratší interval a jezdit místo pěti vagónů se dvěma,“ poznamenal Dvořák. Pásmový provoz v současnosti funguje na trase C, do stanic Střížkov, Prosek a Letňany zajíždí v pracovní dny jen každá druhá souprava.
Ještě letos chce město začít stavět prodloužení trasy A ze stanice Dejvická do Motola. Podle Šteinera by mezi zahájením stavby prodloužení trasy A a začátkem stavby trasy D měl uplynout zhruba rok. Město nyní pracuje na úpravách územního plánu. „Na to naváže dokumentace pro územní rozhodnutí, které by mohlo být do roka,“ odhaduje Šteiner.
Podle Dvořáka by se tedy první etapa trasy D, která bude zahrnovat deset stanic z Písnice až na Náměstí Republiky, mohla začít stavět do dvou let. Nová trasa metra by měla být dlouhá téměř 11 kilometrů, podnik předběžně odhaduje náklady na 30 miliard až 35 miliard korun. Do roku 2015 by mělo být vybudováno metro mezi Pankrácí a Novými Dvory. Stavba bude poté pokračovat z Nových Dvorů do Písnice. Při třetí fázi podnik prodlouží metro z Pankráce na Náměstí Míru. Dopravní podnik počítá s klasickou podzemní stavbou metra.
