Změny v podobě a náplni práce jednotky, o které se veřejnost v posledních měsících dozvěděla především kontroverzní informace o údajné nedisciplinovanosti v Afghánistánu, ve středu ministr obrany Martin Barták projednával na uzavřeném jednání s poslanci sněmovního výboru pro obranu. Výbor kromě toho také podpořil v pondělí vládou schválený materiál o zahraničních misích české armády pro rok 2010. Všichni poslanci o něm budou hlasovat v úterý.
Podle informací z několika zdrojů si budou moci nynější příslušníci SOG vybrat z několika možností, jak v armádě pokračovat. Budou moci nastoupit ke dvěma jiným součástem struktury Vojenské policie - ochranné službě nebo k nově zřizované zásahové skupině Vojenské policie.

Vojáci z jednoty SOG se nemusí bát o práci
SOG mají takový výcvik, že mohou být kdekoliv v armádě
Další možností pro ně bude nástup k 601. skupině speciálních sil, která by i v souvislosti s chystanými změnami měla v Praze nově zřídit jednu svou rotu. Bojovníci s výcvikem, jaký mají lidé ze SOG, podle všeho nebudou mít problém najít uplatnění například ani v policejním Útvaru rychlého nasazení (URNA).
„Oficiálně čekáme na rozhodnutí. Ale na pozadí stále běží přípravy na naše zrušení a předání materiálu,“ popsal tento týden situaci u jednotky jeden z jejích členů. „V podstatě počítáme s tím, že končíme. Chceme ale odejít se zvednutou hlavou,“ dodal.
SOG měla údajně odmítnout bojovat po boku afghánských vojáků
O Útvaru speciálních operací totiž média na jaře psala v souvislosti s jejich údajným loňským odmítnutím bojovat po boku spojeneckých vojáků v Afghánistánu. Působení SOG začala vyšetřovat Inspekce ministryně obrany poté, co na sebe dvě skupiny vojáků žalovaly v dopise tehdejší šéfce resortu Vlastě Parkanové.
Kvůli situaci u jednotky rezignoval dlouholetý šéf Vojenské policie Oldřich Kubát, nahradil ho právě šéf inspekce Ložek. Ten za muži ze SOG v prohlášení pro média stál a tvrdil, že pochybení se týkala jen plánování a že chce skupinu vrátit na špici mezi elitní útvary armády.