Praha - V Česku přibývá obézních lidí. Obézní je každý čtvrtý dospělý a každý třetí má nadváhu. Problémy s váhou má také 17 procent dětí. Přitom obezita s sebou nese řadu komplikací - problémy s pohybem, se srdcem, tlakem, cukrovkou či nádorovými onemocněními. Podle statistik obezita snižuje délku života až o patnáct let. Podle odborníků je také problém, že v Česku chybí komplexní přístup k dětské obezitě. Za vyšší váhou je sice i z jisté míry genetika, hlavně ale nedostatek pohybu a kalorická strava.
Těžkou obezitu je podle Vojtěcha Hainera z České obezitologické společnosti nutné považovat za nemoc a léčit ji. Průměrné roční náklady na léčbu obézního pacienta dosahují 115 000 korun, třikrát více než u lidí s normální hmotností. V Česku je obézních 1,5 milionu dospělých. Místopředsedkyně společnosti Dana Müllerová z Fakultní nemocnice Plzeň doplnila, že státy EU se zavázaly k tomu, že do roku 2015 pandemii obezity zvrátí. První úspěchy zaznamenaly skandinávské země - Švédsko letos poprvé zastavilo nárůst obezity u dětí. Finsko snížilo v uzeninách plošně množství soli, a tak v zemi klesly počty infarktů, které se solením, a tedy vysokým tlakem, úzce souvisejí.
Podle odborníků chybí v Česku komplexní přístup k dětské obezitě. Speciální poradny, kam by se mohli přijít rodiče obézních dětí poradit, v Česku nejsou. Zástupci české obezitologické společnosti proto připravili projekt COPAT, který by se měl zabývat prevencí a léčbou dětské obezity, měl by vytvořit systém a také síť pediatrů, kteří se budou problémem zabývat. Právě specializovaných pediatrů je málo. „Obezita v dospívání se většinou stane obezitou v dospělosti,“ vysvětluje Hainer.
