Prezident Václav Klaus přednesl nový požadavek o doplnění jakéhosi dovětku nebo výjimky do Listiny základních práv EU. „Pokud jde o záležitosti druhé světové války, s tím listina práv nemá vůbec nic společného. Také Lisabonská smlouva nemění Smlouvu z Nice, čili z tohoto hlediska je to požadavek, který nemá nějaký hlubší význam, ale samozřejmě každá země má svůj vlastní přístup k věci, a to je její záležitost,“ podotkl Špidla.
„Základní listina práv, která byla nově včleněna do textu Lisabonské smlouvy, nemůže z žádného důvodu prolomit Benešovy dekrety. Za prvé totiž nemění Smlouvu z Nice, za druhé žádný občan Evropské unie nemůže podat podání k Evropskému soudu v Lucemburku ve své individuální věci. A za třetí, smlouva i listina se týkají pouze právních aktů, které jsou výsadně slovně spojeny s EU. Vzhledem k tomu, že Evropská unie vznikla relativně dlouho po druhé světové válce, nemá s tím nic společného,“ vyjádřil se Vladimír Špidla.
Interview s Vladimírem Špidlou
Smlouva z Nice počítá s nižším počtem eurokomisařů
Smlouva z Nice říká, že od chvíle, kdy Evropská unie dosáhne 27 členských států, bude počet komisařů nižší, než je počet členských zemí. Neříká, jaký ten počet bude, ani jak snížení dosáhne, ale nařizuje, že tento počet být nižší musí. Kdyby se už postupovalo podle Lisabonské smlouvy, bylo by to jinak. Se snížením počtu eurokomisařů smlouva počítá až od roku 2014, zatím by tedy všech sedmadvacet členských zemí mělo nárok na svého eurokomisaře.
Podle nejnovějšího průzkumu společnosti SANEP by lidé nejvíc chtěli za eurokomisaře ekonoma Jana Švejnara. Na druhém místě by byl někdejší eurokomisař Pavel Telička a na třetím Alexandr Vondra. Vladimír Špidla se umístil až na čtvrtém místě.
