„Ve skutečnosti připadá na výroční den Sboru národní bezpečnosti 17. duben. 30. červen už je spíš důsledkem dubnového vládního rozhodnutí,“ podotkl historik Petr Blažek. StB měla v roce 1945 podstatně méně úkolů než v následujících letech. Zpočátku šlo především o výkonnou složku, neměla tak zpravodajské funkce. To se ale postupně změnilo, zejména po únoru 1948, kdy začala postupně pohlcovat další části ministerstva vnitra.
„Postupně se stala takovou hlavní složkou ministerstva národní bezpečnosti, které bylo zřízeno podle sovětského vzoru v květnu 1950. Tím se vytvořil takový velký aparát – Státní bezpečnost tehdy pohltila třeba civilní rozvědku nebo vojenskou kontrarozvědku. Postupně se formovala v klasickou tajnou policii sovětského typu,“ vysvětlil Blažek.
Rozhovor s Petrem Blažkem
Státní bezpečnost řešila i hospodářské delikty
Bezpečnostní služba státu byla postupně budována jako instituce, která měla vyšetřovat a trestně stíhat nejen různé činy proti státu, ale i třeba hospodářské delikty. Její pravomoce byly tedy výkonné, ty zpravodajské měl ve vnitřní bezpečnosti Zemský odbor bezpečnosti 2. Z této instituce se po únoru 1948 vytvářela zpravodajská část Státní bezpečnosti. „Komunisté se snažili ovlivnit celý bezpečnostní aparát, postupně prosadili na vedoucích postech své představitele,“ podotkl Blažek.
Po únoru 1948 komunistická strana rozhodla o tom, že se stane jednou z hlavních páteří represivního aparátu. „Postupně stoupal počet příslušníků StB. V roce 1953 měla dokonce 13 tisíc příslušníků,“ dodal historik Petr Blažek.
