Policejní akce Vlasatci - kniha Vraťte nám vlasy přináší nové dokumenty

Praha - Za máničky neboli vlasatce jsou považovány osoby s enormně dlouhými vlasy a neupraveným zevnějškem, jejichž chování je nevhodné a vulgární. Přitom nemusí splňovat všechny uvedené znaky současně. Tak charakterizovala Komunistická strana Československa mladé muže s dlouhými vlasy, které se rozhodla v srpnu 1966 rozehnat. Začal tak největší násilný zátah KSČ proti takzvaným máničkám. Mladíci s dlouhými vlasy byli zavíráni a násilně stříháni. Ministerstvo vnitra si podle Mladé fronty DNES v roce 1966 dokonce sestavilo podrobnou mapu Československa podle výskytu vlasatců.

V srpnu 1966 se soudruzi z KSČ rozhodli, že už nebudou tolerovat dlouhé vlasy, které mladí muži nosili po vzoru amerických beatniků a fotek Johna, Paula, George a Ringa z obalů desek Beatles, ale i tehdy populárního filmového indiána Vinnetoua. Komunisté kvůli nim dokonce vymysleli novou sociální skupinu - takzvané vlasatce.

Nová kniha jménem Vraťte nám vlasy přináší dosud nezveřejněné dokumenty a fotografie z policejní akce Vlasatci. Policie rozjela akci, na jejímž konci bylo zadrženo 3976 mladých, kteří byli násilím donuceni nechat se ostříhat.

Písničkář Jaroslav Hutka:

„Snažili se mě přesvědčit, ať se ostříhám, že mi to nesluší. Ať jsem rozumný. Odmítl jsem. Tak mi řekli, že budu mít problémy.“



Komunisté si nejprve na mapě Československa barevně vyznačili, ve kterých okresech je nejvíce mániček, výtržníků a příživníků. „Prostory intenzivnějšího výskytu a působení těchto živlů jsou převážně v průmyslových oblastech,“ popisoval v hlášení náměstek ministra vnitra Jindřich Thon.

S dlouhými vlasy ani do restaurace

Policejní šikaně tak nestálo nic v cestě. Násilné ostřihání se dotklo i vítěze soutěže o muže s nejdelšími vlasy, která se konala v roce 1965 v klubu Olympic, Vladimíra Korejse. Dlouhovlasým byl zakazován přístup do škol, do restaurací, do vozů městské hromadné dopravy nebo i třeba na mezinárodní veletrh v Brně. Pohraničníci na přechodu mezi ČSSR a NDR v Hřensku odmítali dlouhovlasé chlapce odbavovat s odůvodněním, že se jejich vizáž neshoduje s portréty v občanských legitimacích. Podobně policisté prováděli kontroly občanských průkazů například na nádražích. Kadeřnictví hl. m. Prahy včetně družstev se musely zavázat, že budou vést své zaměstnance k tomu, aby neprováděli nežádoucí úpravy vlasů mladých mužů. 

Jedním z vrcholů kampaně proti máničkám byla bezpečnostní akce v srpnu a září 1966, při které bylo údajně postiženo asi 4000 převážně mladých lidí. Reakcí byla demonstrace vlasatců a jejích příznivců 20. září 1966, při které protestující vykřikovali hesla jako „Vraťte nám naše vlasy“ nebo „Pryč s holiči“. Obvodní prokuratura pro Prahu 1 pak v této souvislosti obvinila celkem 14 lidí, z toho plných 13 mladistvých.

Komunisté tak nakonec uspěli. Hnutí dlouhovlasých se po násilné kampani rozpadlo a již se nikdy nedalo dohromady. Lidé se přitom za máničky nepostavili. „Faktem je, že reakce většinové společnosti na tuto komunistickou kampaň byla příznivá. Tolerance vůči menšinám tehdy nebyla velká,“ řekl historik Petr Blažek, spoluautor knihy o zátahu KSČ na máničky. 

Rada MěstNV v Poděbradech vedena snahou o zajištění veřejného pořádku a zdraví ve městě vydává toto rozhodnutí:

Zakazuje vstup vlasatcům (máničkám)

1. do všech restaurací, vináren a kaváren II. třídy, to znamená do podniků PRAHA, Bílá růže, SAVOY, HUBERT, KOLONÁDA, LIBENSKÝ

2. do všech ubytoven a hotelů ve městě

3. do všech objektů čs. státních lázní v Poděbradech

4. do prostor náměstí Míru a parku Julia Fučíka

5. do divadla, kina, knihovny a ostatních kulturních zařízení ve městě

6. pořadatelé kulturních a osvětových pořadů nebudou používat účinkující, jejichž vzhled připomíná osoby výše uvedeného popisu.

Pokud nebudou někteří jedinci respektovat rozhodnutí, odmítne je personál obsluhovat a odpovědný vedoucí je požádá, aby opustili místnost. Neuposlechnou-li ani potom, požádá o zákrok Veřejnou bezpečnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Úrazy kvůli ledovce plnily urgentní příjmy

Pacienti s úrazy po pádech na ledu plnili v úterý urgentní příjmy a chirurgické ambulance pražských nemocnic. Urgentní příjem FN Motol a Homolka byl dopoledne kvůli lidem s úrazy na ledu maximálně vytížen. Ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) i na Bulovce bylo pacientů proti normálu asi o polovinu víc. Nejčastějšími úrazy byly zlomeniny končetin, ale také zranění hlavy či zad. Někteří pacienti s komplikovanými zlomeninami vyžadujícími operaci museli být hospitalizovaní.
12:33Aktualizovánopřed 18 mminutami

Živě„Prioritou je návrat k rozpočtové stabilitě.“ Babišova vláda žádá sněmovnu o důvěru

Sněmovna se sešla k první letošní řádné schůzi. Na ní se zákonodárci začali zabývat vyslovením důvěry kabinetu Andreje Babiše (ANO), jehož součástí jsou také SPD a Motoristé. Nově jmenovaná vláda musí podle ústavy požádat dolní komoru o důvěru do třiceti dnů. Opozice v úterý neprosadila doplnění programu schůze o projednání návrhu k odvolání Tomia Okamury (SPD) z čela sněmovny.
06:00Aktualizovánopřed 26 mminutami

Silná ledovka zkomplikovala dopravu

Silná ledovka zkomplikovala železniční i silniční dopravu na řadě míst po celém Česku. Ve středních Čechách ráno nejezdila velká část příměstských a regionálních autobusových linek, zrušeny byly i některé dálkové spoje. Pražské letiště fungovalo několik hodin v omezeném provozu. Ledovka během dne povoluje a následky nehod silničáři odstraňují, většina silnic je tedy již plně průjezdná.
06:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Razie, obvinění zaměstnance i změny. Reportéři ČT zmapovali situaci ve VZP

Všeobecná zdravotní pojišťovna rozhoduje o tom, kam potečou stamiliardy, a její šéf Zdeněk Kabátek bývá označován za mocnějšího než ministr zdravotnictví. Kriminalisté ale vyšetřují IT zakázky pojišťovny a obvinili i jejího zaměstnance. VZP figuruje také v kauze Dozimetr a Kabátek musel vysvětlovat kontakty s kontroverzními postavami. Staronový ministr Adam Vojtěch (za ANO) už před nástupem do funkce avizoval, že pojišťovnu čekají velké změny. Situaci ve VZP mapoval pro Reportéry ČT Ondřej Golis.
před 1 hhodinou

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
11:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vémola musí zaplatit osmdesát tisíc, neprokázal původ jednoho ze svých lvů

Karel Vémola musí zaplatit pokutu osmdesát tisíc korun za neprokázání legálního původu jednoho ze svých lvů – samice lva pustinného. Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) mu ji uložila také za nedodržení lhůty pro oznámení, že se stal majitelem dalších zvířat. České televizi to sdělila mluvčí inspekce Miriam Loužecká. Vémola je od prosince ve vazbě, kde čelí trestnímu stíhání za údajnou organizovanou drogovou činnost.
před 3 hhodinami

Turek zmocněncem je úlitba Motoristům, říká Bartoš. Koten jmenování rozumí

„Zmocněnec nemá žádnou exekutivní sílu. (...) Je to nějaká úlitba Motoristům od premiéra Andreje Babiše (ANO),“ uvedl v Událostech, komentářích místopředseda poslaneckého klubu Pirátů Ivan Bartoš. Reagoval tím na situaci okolo jmenování Filipa Turka (za Motoristy) vládním zmocněncem pro Green Deal a klimatickou změnu. „Jmenování Turka zmocněncem rozumím. Celá ta kauza spíše připomíná vrtěti Turkem. (...) Média zde ovlivňují veřejné mínění jedním směrem,“ sdělil místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD). Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je Turkova minulost reputační riziko země. „Takový člověk nemůže být členem vlády,“ dodal. Předsedkyně poslaneckého klubu STAN Michaela Šebelová je překvapena, že Babiš nechce podat kompetenční žalobu a za Turka bojovat. Místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) tvrdí, že by případné podání kompetenční žaloby a čekání na rozsudek zastínilo ostatní témata vlády.
před 7 hhodinami

Záchranné stanice loni přijaly přes 42 tisíc zvířat

Záchranné stanice loni přijaly do péče více než 42 tisíc zvířat. Ukazují to data Národní sítě záchranných stanic. Řada z nich zaznamenala rekordní nárůst příjmů zraněných živočichů. Mezi nejčastější svěřence stanic patří ježek nebo poštolka. Šest z deseti zachráněných zvířat pracovníci dokáží vrátit zpět do přírody.
před 9 hhodinami
Načítání...