Policejní akce Vlasatci - kniha Vraťte nám vlasy přináší nové dokumenty

Praha - Za máničky neboli vlasatce jsou považovány osoby s enormně dlouhými vlasy a neupraveným zevnějškem, jejichž chování je nevhodné a vulgární. Přitom nemusí splňovat všechny uvedené znaky současně. Tak charakterizovala Komunistická strana Československa mladé muže s dlouhými vlasy, které se rozhodla v srpnu 1966 rozehnat. Začal tak největší násilný zátah KSČ proti takzvaným máničkám. Mladíci s dlouhými vlasy byli zavíráni a násilně stříháni. Ministerstvo vnitra si podle Mladé fronty DNES v roce 1966 dokonce sestavilo podrobnou mapu Československa podle výskytu vlasatců.

V srpnu 1966 se soudruzi z KSČ rozhodli, že už nebudou tolerovat dlouhé vlasy, které mladí muži nosili po vzoru amerických beatniků a fotek Johna, Paula, George a Ringa z obalů desek Beatles, ale i tehdy populárního filmového indiána Vinnetoua. Komunisté kvůli nim dokonce vymysleli novou sociální skupinu - takzvané vlasatce.

Nová kniha jménem Vraťte nám vlasy přináší dosud nezveřejněné dokumenty a fotografie z policejní akce Vlasatci. Policie rozjela akci, na jejímž konci bylo zadrženo 3976 mladých, kteří byli násilím donuceni nechat se ostříhat.

Písničkář Jaroslav Hutka:

„Snažili se mě přesvědčit, ať se ostříhám, že mi to nesluší. Ať jsem rozumný. Odmítl jsem. Tak mi řekli, že budu mít problémy.“



Komunisté si nejprve na mapě Československa barevně vyznačili, ve kterých okresech je nejvíce mániček, výtržníků a příživníků. „Prostory intenzivnějšího výskytu a působení těchto živlů jsou převážně v průmyslových oblastech,“ popisoval v hlášení náměstek ministra vnitra Jindřich Thon.

S dlouhými vlasy ani do restaurace

Policejní šikaně tak nestálo nic v cestě. Násilné ostřihání se dotklo i vítěze soutěže o muže s nejdelšími vlasy, která se konala v roce 1965 v klubu Olympic, Vladimíra Korejse. Dlouhovlasým byl zakazován přístup do škol, do restaurací, do vozů městské hromadné dopravy nebo i třeba na mezinárodní veletrh v Brně. Pohraničníci na přechodu mezi ČSSR a NDR v Hřensku odmítali dlouhovlasé chlapce odbavovat s odůvodněním, že se jejich vizáž neshoduje s portréty v občanských legitimacích. Podobně policisté prováděli kontroly občanských průkazů například na nádražích. Kadeřnictví hl. m. Prahy včetně družstev se musely zavázat, že budou vést své zaměstnance k tomu, aby neprováděli nežádoucí úpravy vlasů mladých mužů. 

Jedním z vrcholů kampaně proti máničkám byla bezpečnostní akce v srpnu a září 1966, při které bylo údajně postiženo asi 4000 převážně mladých lidí. Reakcí byla demonstrace vlasatců a jejích příznivců 20. září 1966, při které protestující vykřikovali hesla jako „Vraťte nám naše vlasy“ nebo „Pryč s holiči“. Obvodní prokuratura pro Prahu 1 pak v této souvislosti obvinila celkem 14 lidí, z toho plných 13 mladistvých.

Komunisté tak nakonec uspěli. Hnutí dlouhovlasých se po násilné kampani rozpadlo a již se nikdy nedalo dohromady. Lidé se přitom za máničky nepostavili. „Faktem je, že reakce většinové společnosti na tuto komunistickou kampaň byla příznivá. Tolerance vůči menšinám tehdy nebyla velká,“ řekl historik Petr Blažek, spoluautor knihy o zátahu KSČ na máničky. 

Rada MěstNV v Poděbradech vedena snahou o zajištění veřejného pořádku a zdraví ve městě vydává toto rozhodnutí:

Zakazuje vstup vlasatcům (máničkám)

1. do všech restaurací, vináren a kaváren II. třídy, to znamená do podniků PRAHA, Bílá růže, SAVOY, HUBERT, KOLONÁDA, LIBENSKÝ

2. do všech ubytoven a hotelů ve městě

3. do všech objektů čs. státních lázní v Poděbradech

4. do prostor náměstí Míru a parku Julia Fučíka

5. do divadla, kina, knihovny a ostatních kulturních zařízení ve městě

6. pořadatelé kulturních a osvětových pořadů nebudou používat účinkující, jejichž vzhled připomíná osoby výše uvedeného popisu.

Pokud nebudou někteří jedinci respektovat rozhodnutí, odmítne je personál obsluhovat a odpovědný vedoucí je požádá, aby opustili místnost. Neuposlechnou-li ani potom, požádá o zákrok Veřejnou bezpečnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
před 3 hhodinami

V Praze někdo vykradl dva bankomaty, poničil je nejspíš výbušninou

V Opatovské ulici v Praze někdo v noci na sobotu poškodil dva bankomaty a ukradl z nich všechny peníze. Policie zjišťuje, jakým přesně způsobem do bankomatů pronikl. Podle informací ČTK jsou bankomaty poškozené zřejmě výbušninou. Kolik v nich bylo peněz, není podle policejní mluvčí Evy Kropáčové zatím jasné. Pachatele policie hledá. Útoky na bankomaty s použitím výbušniny jsou podle mluvčích bank ojedinělé. Incident částečně omezil provoz blízkého obchodního centra.
před 4 hhodinami

Nečekaný trend v programu Erasmus+. Středoškoláky láká Slovensko

Tuzemští středoškoláci stále více využívají program Erasmus+. Nově u nich roste zájem o sousední Slovensko. Tam v loňském roce vyjelo 1860 studentů a učňů, meziročně o 442 víc. Celkově v roce 2025 vyjelo do zahraničí 15 410 studentů středních škol a učilišť, což je o 2748 víc než předloni. Vyplývá to z dat Domu zahraniční spolupráce, který v Česku evropský vzdělávací program Erasmus+ administruje.
před 8 hhodinami

VideoOpozici vadí na sílu prosazované změny jednacího řádu, přijetí se může zkomplikovat

Schvalování změn v jednacím řádu se ve sněmovně ještě může zkomplikovat. Ústavně-právní výbor sice normu poslal do druhého čtení, některým opozičním zákonodárcům ale vadí, že během předkládání úprav nevznikla dohoda napříč dolní komorou. Zástupci koalice namítají, že není na co čekat. Opozice je podle předsedy KDU-ČSL Marka Výborného naopak připravena se tématu věnovat dlouho. „Očekával jsem, že na ústavně-právním výboru před druhým čtením dojde k nějaké shodě, evidentně nedošlo. Koalice to tlačí na sílu a my se tomu budeme bránit,“ avizoval šéf lidovců.
před 8 hhodinami

Rostoucí ceny plynu, elektřiny či dopravy pociťují firmy i spotřebitelé

Zdražování plynu a zčásti i elektřiny už podle provedeného šetření pociťuje většina společností sdružených ve Svazu průmyslu a dopravy. Ekonomové předpokládají, že válka na Blízkém východě zbrzdí celé tuzemské hospodářství. Pokles HDP odhadují na několik desetin procentního bodu. Rozhodujícím faktorem nicméně bude délka konfliktu. První dodavatelé energií už také přistoupili ke zvýšení cen pro domácnosti.
před 9 hhodinami

Turek hrozí Hnutí Duha zásahem do dotací. Aktivisté mají smůlu, vzkazuje

Vládní zmocněnec pro Green Deal a poslanec Filip Turek (za Motoristy) pohrozil na facebooku ekologické organizaci Hnutí Duha zásahem do dotací, o které sdružení žádá ministerstvo životního prostředí. Mluvčí resortu Veronika Krejčí sdělila iRozhlasu, že organizace s žádostí uspěla a peníze jí už byly přiděleny. Podporu má Turek u stranického předsedy a ministra zahraničí Petra Macinky. Ten napsal, že Hnutí Duha považuje bez nějaké větší nadsázky „za teroristickou organizaci“. Kdyby měla být daňovými poplatníky nadále dotována, byl by prý Macinka značně zklamán.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoCesta k důstojnému bydlení je pro lidi bez domova složitá. Může jim ale změnit život

Příchod jara ukončil některé programy pro bezdomovce, které jim pomáhaly zvládnout chladné počasí. Podpůrné organizace ale v práci nepolevují. Lidí na ulici přibývá i mezi staršími a najít důstojné bydlení je pro ně mimořádně náročné. Jednou z takových osob je pan Luboš, který sedm let přespával v lese i na vlakovém nádraží. Nakonec ale podstoupil protialkoholní léčbu a organizace Naděje mu našla dočasné bydlení v azylovém domě. To mu změnilo život. Teď čeká na místo v domově pro seniory. U dalších lidí z azylových domů je ale cílem, aby si našli byt. To se povedlo například klientce Armády spásy Haně, která po deseti letech v azylových domech žije už půl roku v sociálním bytě. Fakt, že důvěra lidi mění, potvrdil i roční experiment odborníků, kteří dali čtyřiceti osobám bez domova sto tisíc korun. Většina z nich částku využila právě k tomu, aby si našla bydlení či práci.
před 21 hhodinami

S Velikonocemi policie tradičně posiluje hlídky, nechybí ani v ulicích

V tuzemsku aktuálně platí zvýšená bezpečnostní opatření. Policie ve větší míře hlídá takzvané měkké cíle – tedy sportovní, kulturní a společenské akce, letiště nebo náboženské objekty. Sbor denně nasazuje po celé republice přes tisíc lidí – včetně hlídek s balistickou ochranou a dlouhými zbraněmi. A důslednější kontroly probíhají i na silnicích kvůli Velikonocím.
před 21 hhodinami
Načítání...