Vážné potíže s akreditací mají další tři soukromé vysoké školy

Praha - Akreditační komise provedla kontroly na regionálních pobočkách vysokých škol a v případě třech soukromých institucí nalezla vážné nedostatky v kvalitě výuky. Jedná o Univerzitu Jana Amose Komenského Praha, kladenský Středočeský vysokoškolský institut a Vysokou školu hotelovou v Praze 8. Komise proto navrhla na těchto školách pozastavit přijímání nových studentů. Rektor Vysoké školy hotelové Štěpán Müller po jednání s Akreditační komisí oznámil, že jejich pobočku v Havířově zruší.

„AK konstatovala velmi závažné nedostatky v řízení vzdělávací činnosti na Univerzitě Jana Amose Komenského, které se promítají do nízké kvality výuky a výsledků vzdělávaní,“ stojí v hodnotící zprávě. Škola má kromě pražské centrály pobočky také ve Frýdku-Místku a ve Starém Hrozenkově. Výuka v magisterských oborech je zde přitom podle komise tak špatná, že ji doporučila neprodleně ukončit a studenty přesunout do Prahy.

Na pobočkách prý učili pedagogové na dohodu o provedení práce, škola neměla vlastní akademiky. Komisaři zjistili, že jeden vyučující vedl až desítky bakalářských nebo magisterských prací, při obhajování těchto prací přitom studenti neměli oponenta. Nedostatečné zde prý byly i požadavky na studenty, na pobočkách chybělo i přístrojové vybavení nebo knihovny.

Noví studenti se nabírat nebudou

Ačkoliv komisaři zjistili pochybení hlavně v regionálních pobočkách, omezení přijímání nových studentů se vztahuje na celou školu. Komise nyní předá celou záležitost ministerstvu školství, které zahájí správní řízení. Do 15. ledna má škola předložit seznam opatření, která učinila na zlepšení výuky.

O nízké kvalitě výuky na Komenského univerzitě přitom už v létě veřejně mluvili bývalí pedagogové. Někdejší vedoucí katedry sociální a masové komunikace Petr Žantovský uvedl, že zápočty tu dostávali i studenti, které pedagogové v hodinách nikdy neviděli. Kromě médií se na škole vyučovala i speciální pedagogika a vzdělávání dospělých, rok studia přišel až na 60 000 korun.

Nekvalitní je studium za drahé školné

Prověrkou AK neprošly ani další dvě soukromé vysoké školy, kde komisaři také navrhli nepřijímat nové studenty. Středočeský vysokoškolský institut v Kladně má pobočky v Praze a Karlových Varech, za rok studia ekonomie a managementu studenti zaplatí 38 000 korun. Vysoká škola hotelová z Prahy 8 má pobočku v Havířově, roční školné se zde může vyšplhat až na 65 000 korun. Rektor školy Müller ale po výtkách komisařů oznámil, že pobočku zruší, pro jeho školu byl prý její provoz jen okrajovou záležitostí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nejen vojáci či hasiči. Platy by letos mohly růst i celníkům a dozorcům

Výdělky bezpečnostních sborů by mohly vzrůst ještě v tomto roce. V případě, že by se vláda na zvýšení platů vojáků, policistů a hasičů dohodla, obdobně by měla zvednout i výplaty vězeňských dozorců a celníků, sdělili ČT ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) a ředitel celní správy Marek Šimandl. Právě na celníky se přitom v současných rozpravách o platech bezpečnostních složek podle něj trochu zapomíná.
před 18 mminutami

Zájem o dálniční známky vzrostl

Řidiči mají vyšší zájem o dálniční známky. Do konce dubna si je pořídilo zhruba o sto tisíc šoférů více než za stejné období loni. To přitom kupovali kupony ve velkém kvůli blížícímu se výraznému zdražení. Znovu si přitom připlatili řidiči i letos. Populární jsou i jednodenní známky. Za chybějící elektronické viněty celníci za první čtyři měsíce při kontrolách uložili na místě pokuty bezmála za čtrnáct milionů.
před 27 mminutami

Systém financování zdravotnictví se musí změnit, vyzývají ekonomové

Financování českého zdravotnictví je podle Hospodářské komory do budoucna neudržitelné. Odhaduje, že náklady veřejného zdravotního pojištění v roce 2040 přesáhnou bilion korun. Příjmy přitom porostou výrazně pomaleji. Důvodem je stárnutí populace. Ekonomové vyzývají politiky ke změnám.
před 49 mminutami

Pokrok, míní o Putinově návrhu k jednání Vondráček. Podle Vondry nestačí

Návrh ruského vládce Vladimira Putina, aby se v Istanbulu konaly bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou, je podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) důležitým krokem, ale nestačí. V Otázkách Václava Moravce řekl, že si lze klást otázku, zda nejde o zdržovací taktiku. Podle místopředsedy ANO Radka Vondráčka ale není v Putinově zájmu dát Ukrajincům čas na dozbrojení. Návrh Kremlu tak považuje za hmatatelný pokrok. Premiér Petr Fiala (ODS) si myslí, že Rusko hledá způsoby, jak se vyhnout úplnému příměří, na které je Ukrajina podle něj připravena.
13:34Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Lhostejnost otevírá dveře násilí, zdůraznil při pietě v Letech šéf Senátu

Na pietním shromáždění u romského památníku v Letech u Písku se v neděli sešly desítky lidí, aby uctily památku obětí romského holocaustu na místě takzvaného cikánského tábora. Za druhé světové války tam zemřelo 335 lidí. Je to právě lhostejnost, která otevírá dveře k násilí, genocidě a holocaustu, řekl ve svém projevu při pietní akci předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
před 2 hhodinami

Na vyšetřování blackoutu ve Španělsku se podílejí i Češi

Na vyšetřování nedávného rozsáhlého blackoutu ve Španělsku se podílejí i čeští odborníci. V Otázkách Václava Moravce to řekl předseda představenstva společnosti ČEPS Martin Durčák. Odhadl, že výsledky by expertní komise mohla mít zhruba za půl roku. K výpadku dodávek elektřiny na Pyrenejském poloostrově došlo na konci dubna, paralyzoval většinu pevninského Španělska a Portugalska i části jihozápadní Francie.
14:54Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Mateřství je hra života, míní zpěvačka Vytisková

Je Den matek, který tradičně připadá na druhou květnovou neděli. Zpěvačku Kláru Vytiskovou, která má tři děti, inspiruje mateřství k psaní písniček, žena si v něm dle ní může najít hru života. Podle chartistky Kamily Bendové je důležité, aby matka dětem, kterých má ona sama šest, vytvořila jistotu bytí. Domov, kam se mohou vždycky vrátit. Obě ženy hovořily o mateřství v pořadu 90′ČT24.
před 11 hhodinami

Dědečka mu věznili nacisti, teď školák sbírá podpisy potomků válečných veteránů

Současní školáci patří zhruba ke čtvrté generaci po druhé světové válce. Paměť a poselství se stále předávají dál v hodinách dějepisu či na vzpomínkových akcích. Některé děti a dospívající ale pátrají i v rodinné historii. Patří mezi ně i žák základní školy Stanislav Zach, jehož předci byli vojáky a jehož dědečka nacisté drželi v pracovním táboře. Chlapec nyní do zápisníku sbírá podpisy potomků válečných veteránů.
před 12 hhodinami
Načítání...