Praha - Hlavním cílem senátní komise pro vyšetřování ústavnosti KSČM není zákaz komunistické strany, nýbrž zjištění, zda komunisté porušují ústavu, či nikoliv. Posoudit to má nezávislý soud. V Hyde Parku to řekl šéf komise Jaromír Štětina. Podle něj komunistickou stranu nelze reformovat. V případě pozastavení její činnosti se Štětina neobává posílení levice, přestože je zřejmé, že část voličů by přešla k sociální demokracii.
Štětina: V Česku dodnes žije omyl, že KSČM lze reformovat
Řada politologů upozorňuje, že v případě zákazu KSČM přejde značná část jejích voličů k sociální demokracii, a levice tak paradoxně posílí. „Nemyslím si, že by došlo k posílení levice. Ti, kteří si zakládají na revolučnosti a použití násilí, by pravděpodobně přešli k jiným extrémním stranám,“ míní Štětina. Podle něj je ale pravděpodobné, že by se tímto krokem zvýšil koaliční potenciál komunistické strany.
V případě přejmenování strany, která by nadále neobsahovala název „Komunistická“, by sociální demokraté rovněž mohli reagovat zrušením Bohumínského usnesení. „To platí pro stranu komunistickou, neplatilo by pro stranu novou,“ podotkl Štětina.
Hyde Park ČT24 (zdroj: ČT24)
Jaromír Štětina, šéf senátní komise:
„Celá řada voličů KSČM má ráda zkratkovité řešení problémů. To je celý problém komunistické strany. Zatímco ČSSD chce dosáhnout řešení sociálních problémů parlamentní cestou, komunisté tak činí násilím.“
Podle Štětiny se ale nejedná o zákaz komunistů, nýbrž o snahu zjistit, zda KSČM existuje v souladu s Ústavou České republiky, či nikoliv. Již v říjnu 2008 bylo přitom přijato usnesení Senátu, které říká, že horní komora Parlamentu má podezření, že KSČM porušuje článek 5 Ústavy ČR. Obrátila se proto na vládu, aby nechala podezření prověřit. „V právním řádu neexistuje slovo zakázat, činnost strany je možné pouze pozastavit nebo stranu rozpustit,“ upozorňuje Štětina.
Skupina senátorů požaduje po KSČM splnění dvou podmínek:
- aby se strana vzdala násilí jako prostředku politického boje
- aby ze svého názvu vypustila slovo komunistická
Senátní komise vypracovala návrh správní žaloby, který předala vládě loni v srpnu. Opírá se o zmíněný článek 5 Ústavy ČR, podle nějž součástí politického systému mohou být pouze ty strany a hnutí, které odmítají násilí jako prostředek k dosažení svých cílů. „Komunisté se jasně opírají o marxisticko-leninistické učení, které násilí podporuje,“ konstatoval senátor. Komise shromáždila 76 výroků ze stranických materiálů a mítinků, které údajně dokazují porušování zákonů ze strany KSČM. Senátoři požadují změnu názvu a zároveň odmítnutí násilí.
Často propíraný zákon o protikomunistickém odboji kritizují mnozí historici, ale i Lubomír Zaorálek (ČSSD). Nejvýše se podle něj hodnotí účastníci odboje, kteří bojovali proti komunistickému režimu právě násilím. Štětina ale zákon obhajuje.
Jaromír Štětina, šéf senátní komise:
„Po jedenadvaceti letech nastal čas, aby se spojily všechny protikomunistické síly, počínaje osmašedesátníky nebo chartisty a všemi, kteří by chtěli odpověď na otázku, jak to s KSČM je.“
Štětina se věnuje „boji s bolševikem“ téměř půl století
Štětina byl sám členem komunistické strany na sklonku šedesátých let. Působil ve studentské skupině pražského jara na VŠE, jejímž cílem bylo zrušit článek 4 Ústavy ČR. Ten hovořil o „hlavní a jediné úloze komunistické strany“. Dalším cílem reformních komunistů pak bylo zavedení tržního hospodářství. „Zápolení s bolševikem je takové moje smutné hobby, které budu brzy pěstovat už půl století,“ poznamenal senátor.
GALERIE
KSČM