Bárta odmítá, že by spolustraníkům nabízel provize

Praha - Neformální šéf Věcí veřejných (VV) Vít Bárta odmítá obvinění, že motivoval své spolustraníky k získávání financí do stranické pokladny dvacetiprocentní provizí. Podle dnešní Mladé fronty Dnes (MfD), která se odkazuje na utajovaný dokument z roku 2009, měl Bárta pobízet k nadhodnocování zakázek. Bárta ale v rozhovoru pro ČT prohlásil, že zakázky na ministerstvu dopravy naopak zlevnil, a to až o 5 procent. Z dokumentu prý rovněž vyplývá, že o důležitých věcech ve straně nerozhoduje její řádně zvolené vedení, ale několik málo lidí sdružených v Koncepční radě VV. Informace v MfD považuje za absurdní i celé vedení VV. Sociální demokraté kvůli tomu už vyzvali premiéra Nečase, aby z vlády odvolal i zbylé ministry za Věci veřejné. Podle Sobotky je nepřípustné, aby se dál podíleli na vedení země.

Existenci dokumentu deníku potvrdil v dubnu vyloučený člen VV Škárka i Markéta Vojtíšková, která už z politiky odešla. „Mladá fronta přinesla jediné svědectví pana Škárky, kterého nelze považovat za objektivního, protože se zjevně celé měsíce podílel na rozštěpení poslaneckého klubu VV,“ prohlásil Bárta. Ten Škárku vyzval, aby se omluvil a distancoval od svého svědectví. „Jinak ho budu muset zažalovat za zásadní poškození mého jména,“ dodal. Škárka Bártovu výzvu považuje za směšnou: „Nevidím důvod, proč bych se za skutečnosti, za pravdu měl omlouvat,“ řekl Škárka pro ČT. Koncepční rada VV měla být podle Škárky tajná a vědět o ní měl jen určitý okruh lidí kolem Bárty.

Členy Koncepční rady se podle MfD v roce 2009 stali Josef Dobeš,
Kateřina Klasnová, Karolína Peake, Jaroslav Škárka, Jana Pařízková a
Markéta Vojtíšková. Hlavní slovo v ní měl Bárta, který mohl navrhovat členy
rady či si vynucovat jejich chování v souladu s kodexem.

Informace v MfD jsou absurdní, tvrdí vedení VV

Vedení strany ale informace popírá, financování Věcí veřejných je podle něj transparentní a zákonné. Informace zveřejněné MfD považuje za absurdní. Bárta na tiskové konferenci uvedl, že se telefonicky spojil s Vojtíškovou, která popřela, že by byla konfrontována s nějakým dokumentem. Prý se jí jen dotazovali, zda v rámci strany probíhaly nějaké koncepčí porady.

Karolína Peake odmítá tvrzení MfD

„Já jsem místopředsedkyní strany, takže nevidím důvod, proč bych měla být členem jakési tajné pololegální skupiny, která řídí stranu. Jestli si představujete, že jsme se scházeli u kulatého stolu a propíchávali tam panenky voodoo s představami, který z našich politických konkurentů je představován touto panenkou, tak opravdu nic takového se nedělo.“


TOP 09 chce o situaci jednat na úrovni vládních špiček

Předseda strany TOP 09 Karel Schwarzenberg požádá premiéra Petra Nečase, aby svolal mimořádnou schůzku vládních špiček, na které by si koaliční partneři vyjasnili, jak postupovat proti narušování důvěryhodnosti kabinetu jako celku. Už dříve TOP 09 vyzvala Věci veřejné, aby zveřejnily své hospodaření. Podle ministra práce a sociálních věci Jaromíra Drábka by případný rozpad koalice zbrzdil plánované reformy, situace je podle něj vážná.

MfD: VV chtěly díky veřejným zakázkám získat vliv

Tomu, kdo pro stranu získá peníze, ať už z veřejné zakázky, nebo od sponzora, náleží odměna. „A to 20 procent z prostředků získaných ve prospěch VV (veřejná výběrová řízení, sponzorské dary),“ napsal prý Bárta v lednu 2009. Podle MfD je z dokumentu zřejmé, že VV chtěly z veřejných zakázek vytěžit co nejvíce a získat větší politický i ekonomický vliv. Také proto, aby se Bártovi vrátily prostředky, které do VV investoval. „Věci veřejné jsou povinny Vítu Bártovi vrátit celkovou výši investice,“ stojí v dokumentu.

Bárta však už neuvádí, kolik prostředků do strany vložil. Již v době vzniku dokumentu se podle MfD připravoval na to, že jeho lidé budou sedět na radnicích a ve státní správě a budou rozhodovat o veřejných zakázkách. Pro takové případy sepsal manuál, který nazval Etický kodex VV. Podle něj mohla být veřejná zakázka, o které bude člen VV rozhodovat, nadhodnocena maximálně o 10 procent oproti tržní ceně. Bárta ale obvinění z nadhodnocování zakázek v rozhovoru pro Českou televizi odmítl. „Všechny zakázky jsem naopak zlevnil o 2,5 až 5 procent, co se týče stavebních zakázek na ministerstvu dopravy,“ konstatoval.

MfD také uvedla, že o všem důležitém ve straně včetně veřejných zakázek nerozhoduje její řádně zvolené vedení, ale několik málo lidí sdružených v Koncepční radě VV.

Vít Bárta kolegům:

„O existenci Koncepční rady se musí zachovat absolutní mlčenlivost.“

Ta se podle dokumentu dala dohromady v roce 2009 a scházela se v Bártově bytě. Členy Koncepční rady se podle deníku v roce 2009 stali Josef Dobeš, Kateřina Klasnová, Karolína Peake, Jaroslav Škárka, Jana Pařízková a Markéta Vojtíšková. Hlavní slovo v ní měl Bárta, který mohl navrhovat členy rady či si vynucovat jejich chování v souladu s kodexem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoProměny české společnosti po 17. listopadu probrali hosté Událostí, komentářů Speciál

Česko si připomnělo Den boje za svobodu a demokracii. Význam 17. listopadu v současné době či reflexi 37 let svobody probrali ve speciálním díle Událostí, komentářů bývalá senátorka za ODS Miroslava Němcová, místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček, předsedkyně Mladých starostů a nezávislých Zdena Kašparová a předseda Svobodných Libor Vondráček. Debatou provázel moderátor Petr Obrovský.
před 1 hhodinou

Česko si připomnělo výročí 17. listopadu

Na pražské Národní třídě lidé zapálili svíčky a připomněli si události 17. listopadu. Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva se ale slavil po celém Česku. Centrem oslav 37. výročí sametové revoluce je tradičně právě Národní třída, kde proběhl celodenní program Korzo Národní v rámci Festivalu svobody. Výročí si tam přišla připomenout i řada politiků. Vzpomínalo se však nejen na pád komunistického režimu v roce 1989, ale také na perzekuci studentů během nacistické okupace v roce 1939.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Video17. listopad je spíš soukromý svátek, jako společnost jsme něco ztratili, míní pamětník

Ještě jako student Matfyzu byl Martin Klíma před 37 lety u akce, která se stala prvním kamínkem historické laviny. „Dnes nebudeme jen pietně vzpomínat, jde nám o přítomnost!“ pronesl tehdy na shromáždění a jeho výzvu si demonstranti vzali za svou. Klíma si myslí, že konfrontace s bezpečnostními silami byla zbytečná a kontraproduktivní, protože plánovaná akce na Václavském náměstí by nejspíš po chvíli skandování poklidně skončila. Dnes má úspěšný vývojář počítačových her 17. listopad i za promarněnou příležitost. Tím, že Češi vnímají svátek spíše jako soukromý či individuální, podle něj společnost ztratila věc, která mohla sjednocovat.
před 4 hhodinami

VideoZa členství ve Skautu lágry v Jáchymově. Pamětníci si připomněli 17. listopad

Totalitní režim zakusili skauti Jiří Lukšíček a Jindřich Valenta o něco více než ostatní. Komunistické orgány je na několik let zavřely v lágrech na Jáchymovsku. Byli členy v tehdy ilegálním skautském středisku Ostříž a účastnili se také protikomunistického odboje. Oba si během oslav 17. listopadu připomněli, co pro ně znamená svoboda. Na pražskou Národní třídu došli oba v krojích, za které by za bývalého režimu hrozil postih. Oběma je nyní přes 90 let.
před 4 hhodinami

VideoZa zásah proti demonstrantům v listopadu 1989 padlo 15 rozsudků

Přesně před 37 lety násilně zakročilo proti studentům 600 policistů a příslušníků ministerstva vnitra na Národní třídě v Praze. Obvinění si později vyslechlo jen 28 z nich, justice jich nakonec potrestala 15, z toho tři vězením. Vojenská prokuratura skončila vyšetřování až po dvou letech – v listopadu roku 1991. První rozsudek, tedy 4,5 roku nepodmíněně za zbití těhotné studentky, přitom padl už v březnu roku 1990. Nelibost vzbudilo zastavení stíhání příslušníka StB Ludvíka Zifčáka, který měl na Národní třídě sehrát roli mrtvého studenta, nakonec byl odsouzen na rok a půl do vězení až v roce 1994. Vyšetřování většinou mířilo do ztracena. Jeden z prvních polistopadových požadavků veřejnosti na potrestání konkrétních viníků tak zůstal ve velké míře nenaplněný.
před 4 hhodinami

Srážka vlaků v Praze si vyžádala přes čtyřicet zraněných

Při ranní srážce vlaků u hlavního nádraží v Praze se zranilo 46 lidí, z toho čtyři těžce. Jsou mezi nimi i dva strojvedoucí. Vlaky se střetly čelně. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) řekl novinářům, že jeden z nich projel návěstidlo, které mu zakazovalo jízdu. Škoda přesáhne 16 milionů korun. Provoz u hlavního nádraží byl kolem 13:00 obnoven v plném rozsahu. Omezení na trati trvalo zhruba šest hodin.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vláda nemůže nereagovat na názory občanů, řekl Pavel

Vláda by podle prezidenta Petra Pavla měla reflektovat názory občanů a případně podle toho také upravovat svůj program. Pavel to řekl ČT při oslavách 17. listopadu na Národní třídě v Praze v reakci na nedělní demonstraci na Letné. Podle hlavy státu tam zaznělo mnoho podnětů, které si zaslouží diskusi. Nepřítomnost premiéra Andreje Babiše (ANO) na připomínkových akcích k 17. listopadu označil za jeho rozhodnutí a upozornil, že účast není povinná. K samotnému výročí Pavel uvedl, že lidé by si neměli idealizovat minulost a věřit, že před rokem 1989 bylo lépe.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Generál Šnajdárek od ledna povede sekci rozvoje sil ministerstva obrany, řekl Zůna

Brigádní generál Petr Šnajdárek nastoupí od ledna nadcházejícího roku do čela sekce rozvoje sil ministerstva obrany. Skončí ve funkci ředitele sekce komunikačních a informačních systémů, kde ho nahradí Jan Jelínek, sdělil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) při své návštěvě Izraele, kde je společně s premiérem Andrejem Babišem (ANO).
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.