Brno - Ministr spravedlnosti Pavel Blažek a nejvyšší žalobce Pavel Zeman se zatím neshodli na jmenování Lenky Bradáčové šéfkou Vrchního státního zastupitelství v Praze (VSZ). Blažek přišel s návrhem, že by odpolitizování výběru pomohlo, kdyby se na obsazení této funkce mohlo vypsat výběrové řízení. Rozhodnout chce v řádu týdnů. Zeman s konkurzem nesouhlasí, protože to podle něj odporuje zákonu. Již před časem na místo navrhl Bradáčovou. Premiér Petr Nečas (ODS) ve svém prohlášení uvedl, že rozhodnutí o jmenování vrchního státního zástupce je v Blažkově kompetenci, ministr ho prý ujistil, že případné výběrové řízení bylo jen jednou z variant, na které by se musel shodnout se Zemanem. Podle TOP 09 Blažkovo rozhodnutí potvrzuje podezření, že bývalý ministr musel odejít, aby nejmenoval Bradáčovou.
„Musím zásadně odmítnout opakující se lži, že by důvodem odvolání bývalého ministra Jiřího Pospíšila byl návrh na případné jmenování paní Lenky Bradáčové. Tyto spekulace jsou stejně nepřípustné jako politický tlak na její jmenování ze strany TOP 09 a ČSSD,“ ohradil se premiér.
Podle Blažkovy mluvčí Petry Hrubé návrh na konkurz neznamená, že by ministr spravedlnosti zamítl Zemanův návrh na jmenování Bradáčové. „Ministr na čtvrteční schůzce s nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem a prezidentkou Unie státních zástupců Lenkou Bradáčovou navrhl, zda by k odpolitizování jmenování vrchního státního zástupce v Praze nepřispělo vypsání výběrového řízení. Pavel Zeman však vyjádřil pochybnost ryze právnické povahy, že se obává, aby takovýto postup – nepředvídaný přesně zákonem – neohrozil legalitu celého jmenování,“ uvedla Hrubá. Řízení o jmenování vrchního státního zástupce na základě návrhu Zemana podle ní stále běží a Blažek o něm rozhodne v řádu týdnů. Mluvčí tak změnila své prohlášení z dnešního dopoledne, podle kterého si již Blažek vybral alternativu výběrového řízení.
Pavel Zeman: „Mám za to, že by vypsání výběrového řízení bylo mimo rámec zákona o státním zastupitelství, a tím pádem se domnívám, že by to bylo právně napadnutelné.“
Podle Zemana rozhodnutí ministra odporuje zákonu o státním zastupitelství, protože kandidáty do funkcí šéfů vrchního státního zastupitelství navrhuje ministrovi nejvyšší žalobce. Zeman zároveň uvedl, že proti výběrovým řízením nic nemá a naopak je preferuje v situacích, kdy je lze pořádat. Postupovat takto v případě pražského vrchního žalobce ale podle něj nelze. Dodal, že se s Blažkem bavili o výběrovém řízení jako o jednom z možných řešení. Očekává proto, že tato diskuse bude pokračovat.
Zemanův postoj sdílí i jeho někdejší předchůdkyně Marie Benešová. „Nemám nic proti výběrovým řízením, nicméně tady se musíme držet striktně zákona a ten jasně říká, že návrh činí nejvyšší státní zástupce a ministr spravedlnosti buď do funkce uvede, nebo ten návrh odmítne. Jiná možnost není, tady se nehovoří nic o výběrovém řízení,“ uvedla pro ČT. Připustila, že výběrové řízení by mohl uskutečnit právě šéf státních zástupců Zeman.
Bradáčová nechtěla ministrův návrh komentovat. „Je to na jednání pana ministra a nejvyššího státního zástupce… Jsem ale každopádně připravená funkci vrchní státní zástupkyně vykonávat,“ sdělila.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek: „Celá věc je zbytečně velmi dramatizována. Byl to normální rozhovor dvou právníků, kteří se snaží vyřešit situaci tak, aby obsazení tohoto postu bylo depolitizováno.“
Prezident Václav Klaus: „Nepropadejme panice, nechme šanci novému ministru spravedlnosti, aby se racionálně podle sebe rozhodl.“
Vesecká: Výběrové řízení nemusí být v rozporu se zákonem
Podle bývalé šéfky žalobců Renaty Vesecké nemusí být Blažkem nařízený konkurz v rozporu se zákonem, protože záleží na jeho dohodě se Zemanem. „Zákon počítá s návrhem nejvyššího státního zástupce ministrovi, bez toho to nejde, ale zda kandidát vzejde například z výběrového řízení, to zákon neřeší,“ uvedla.
Blažek jednal se Zemanem o obsazení postu ve čtvrtek. Zeman podle svých slov nenabyl při jednání dojmu, že by měl ministr k Bradáčové a její práci výhrady. Diskuse byla podle něj věcná. Jednání se kromě Blažka a Zemana účastnili náměstci nejvyššího žalobce Igor Stříž a Stanislav Mečl, šéf VSZ Olomouc Ivo Ištvan a Bradáčová, coby prezidentka Unie státních zástupců.
Místo pražského vrchního žalobce se uvolnilo poté, co bývalý ministr Jiří Pospíšil a následně i soud kvůli závažným chybám v důležitých kauzách odvolal Vlastimila Rampulu. Rampula spolu se svým náměstkem Liborem Grygárkem potom rezignovali i na funkce státních zástupců.
Zeman navrhl jmenovat Bradáčovou pražskou vrchní státní zástupkyní již v červnu. Tehdejší ministr Jiří Pospíšil (ODS) byl podle svých slov připraven žalobkyni jmenovat. Než to stačil udělat, odvolal ho prezident na návrh premiéra Petra Nečase (ODS) z funkce. Spekulovalo se, že právě chystané jmenování Bradáčové bylo důvodem Pospíšilova konce na ministerstvu. Předseda vlády to odmítl s tím, že o tom nevěděl.
Bradáčová v současnosti zastává post náměstkyně ústeckého krajského státního zástupce a je prezidentkou Unie státních zástupců. Nedávno se dostala do popředí zájmu tím, že zpočátku dozorovala kauzu poslance a bývalého hejtmana Davida Ratha. Dříve se postavila například za vyhozeného žalobce, který kritizoval zastavení stíhání Jiřího Čunka, v roce 2009 vyzvala k odchodu nejvyšší státní zástupkyni Renatu Veseckou a kritizovala i nečinnost pražského vrchního státního zastupitelství v kauze Mostecké uhelné společnosti. Zeman dříve uvedl, že žalobkyně není moc oblíbená u některých členů ODS.
