Přednosta třetí chirurgické kliniky motolské nemocnice Robert Lischke zdůraznil, že pro transplantaci je potřeba jen shoda v krevní skupině dárce a příjemce a podobná velikost plic. Problémem je nedostatek orgánů. Plíce jsou velmi křehký orgán, rychle při vynětí z těla ztrácejí funkci. Centrum transplantuje kolem 20 plic ročně, v roce 2009 dostalo nové plíce 22 lidí, dalších 24 na čekací listině ale zemřelo, nebyly pro ně plíce.
Nyní je použitelná nanejvýš pětina dárcovských plic. Nová metoda označovaná jako Ex vivo perfúze a rekondice plic tyto počty zvýší. Lischke popsal, že plíce se vyjmou z těla dárce, napojí na mimotělní krevní oběh a ventilátor, takže dýchají. Udržují se v plastové schránce v teplotě 37 stupňů Celsia. Promývají se speciálním roztokem, což jejich stav zlepší. Plíce se vyšetří pohmatem, zrentgenují. Když jsou v pořádku, dají se naplněné vzduchem do vaku a ledu a přesunou na sál k transplantaci.
Centrum ve Fakultní nemocnici Motol je jediné v zemích východní Evropy, kde se transplantují plíce. S transplantacemi plic začal v Česku v roce 1997 tehdejší přednosta kliniky profesor Pavel Pafko, který se to naučil ve Vídni. Současný přednosta profesor Robert Lischke je jeho žák a nástupce. Za 15 let provedl Motol 199 transplantací plic s výsledky plně srovnatelnými s významnými centry v USA a západní Evropě. Letos poprvé provedli motolští lékaři opakovanou transplantaci.
