Nikdo ho do té doby příliš neznal, až pak poklidné letní vody roku 1989 rozčeřil článek Prognostika a přestavba v Technickém magazínu. Autorem byl jistý prognostik, kterého komunisté pro nesouhlas s invazí spojeneckých vojsk vyloučili: Miloš Zeman. „Vědecky“ pojmenoval neuspokojivý stav české ekonomiky a přišel o práci. Na konci srpna 1989 jej pak pozvali do Československé televize a skandál byl na světě…
Stačil jeden článek a všichni ho znali, teď chce na Hrad
Právě onen článek nonkonformního ekonoma proslavil a jeho názory ho po revoluci vynesly mezi politickou špičku a nakonec i do Strakovy akademie. Dal se do služeb sociální demokracie, vytáhl ji z popela a udělal z ní jednu ze dvou nejsilnějších partají v zemi.
Zeman na scéně: Letná hřměla a dav vřískal…
„Pokud jde o podíl výdajů na vzdělání na národním důchodu, Československo za posledních 20 let kleslo z 22. na 72. místo na světě. Pokud jde o podíl vysokoškolsky vzdělaných osob na obyvatelstvu, je Československo se 6 procenty na 49. místě a předstihuje nás i Nepál se sedmi procenty.“
Později Miloš Zeman přiznal, že si čísla vymyslel, aby připoutal pozornost.
Když v roce 2002 odešel z vrcholné politiky, vypadalo to, že si bude užívat politického důchodu. On však tu a tam poslal nějaké to moudro z Vysočiny, kam se za ním dokonce mnozí politici jezdívali radit. A v roce 2003 se zdálo, že by se mohl vrátit na vrchol, utkal se totiž s Václavem Klausem o prezidentské křeslo. Neúspěšně. Jeho sociální demokracie mu v tajné volbě nedala dostatek hlasů.
- Václav Klaus se sešel s Milošem Zemanem na Pražském hradě (2010) autor: Ondřej Němec, zdroj: ISIFA/LN
- Podpis opoziční smlouvy zdroj: ČT24
Právě s osobou Václava Klause média za poslední dva týdny Miloše Zemana častokrát spojovala. Nicméně oni dva se velice často názorově rozcházeli, a dokonce se nedokázali smát ani stejným vtipům. Když při povodních v roce 1997 nastupovali spolu do helikoptéry, Zeman prohlásil: „Vašku, polovina národa nenávidí mě a polovina tebe. Dovedeš si představit, jak by se celý národ zaradoval, kdyby ta helikoptéra spadla?“ A co na to Klaus? Půl hodiny se Zemanem nemluvil…
Zeman na vrcholu, ale s problémy
A jaké bylo Zemanovo působení ve vrcholné politice? Bylo ho vždy velmi slyšet – v době, kdy byl v opozici, byl razantní a tvrdý, na vládní koalici nenechal nit suchou. Nicméně své straně přinesl i řadu problémů - kromě neustále přetřásané opoziční smlouvy si pamětníci jistě vzpomenou na Bamberskou aféru, Zemanův kufřík či kauzu Olovo.
A za co se Zeman ze své dosavadní politické kariéry stydí? Nejsou to kupodivu žádné kauzy či politické aféry, ale je to fakt, že nebyl schopen vygenerovat kvalitního nástupce. Ani Vladimír Špidla ani Stanislav Gross nedokázali stranu udržet u moci.
A své bývalé spolupracovníky ve straně Zeman zhodnotil ve své knize vzpomínek v roce 2005. Špidlu litoval a Gross je podle něj podrazák - měl zradit Zemana při volbě prezidenta, zradil prý i Špidlu a eurokomisaře Pavla Teličku. Stranou nenechal ani Petru Buzkovou, nazval ji „courou“ a „příšerně línou ženskou“.
Každý radí, protože si myslí, že tomu rozumí…
„Každý chlap si myslí, že rozumí třem věcem: sexu, sportu a politice – přitom je často impotentní, do míče by nedokázal ani kopnout a v politice je to zrovna tak.“ Zeman pomocí těchto slov upozorňuje na sebevědomí těch, kteří do politiky mluví, ale nikdy ji nedělali. „Politiku se musíte učit, nelze ji dělat metodou pokus-omyl, protože když se spletete, tak způsobíte škody spoustě lidí,“ vysvětluje.
Přirovnává tak politiku k prognostice: „Politika je aplikovaná prognostika, stejně tak šachy jsou aplikovaná prognostika, protože musíte myslet na několik tahů dopředu – kvalita šachistů je v tom, na kolik tahů myslí dopředu, a v politice je to totéž.“
Člověk má obrovskou sílu, když chce, tvrdí
Jedinec jako takový ovlivňuje masu, a může ji tak uvést do pohybu. „Věřím v úlohu jedince v dějinách, dokonce jsem jako motto jedné ze svých posledních knih ironicky citoval Stalina, který kdysi prohlásil - “kádry rešájut vsjo„… – i zločinec může mít někdy pravdu.“
Většina lidí se bez větších protestů bohužel ovládat nechá. A proč? Zeman odkazuje na slova TGM. „Už Masaryk říkal, že myšlení bolí, a když nejste ovládán, musíte myslet, abyste nebyl ovládán, a to vás bolí a lidé se bolesti vyhýbají.“
Dětství? Nic zajímavého…
Na svém dětství neshledává nic pozoruhodného. Vyrůstal jen s matkou - učitelkou, otce si nepamatuje. A čím chtěl být? Když mu bylo 15, chtěl být hajným, oslovil ho totiž Kája Mařík.
Baterky dobíjí na Vysočině, nedá na ni dopustit. Je podruhé ženatý. Se svou první ženou Blankou má syna, lékaře. Nicméně o své první rodině on sám nemluví. Zato svou dceru Kateřinu z druhého manželství v kampani využil a nakonec těsně před druhým kolem o sobě dala vědět i jeho druhá žena Ivana. A jaký mají vztah? „Jsem šťastný a nehodlám se rozvádět…“