Praha - Průlomovou novinku v léčbě rizikového pití chtějí nabídnout svým pacientům čeští lékaři. Doposud byla vždy vedena léčba tak, že závislý se musel zcela vzdát pití. Mnozí to nedokázali a z léčby odešli, nebo na ni vůbec nenastoupili. Předseda společnosti pro návykové choroby primář Petr Popov dnes novinářům řekl, že v programu snižování rizika se omezí vypité dávky, a tím se zmírní poškození zdraví z alkoholových excesů. „Už samotné snížení spotřeby alkoholu může rychle napravit zdravotní a sociální následky nadměrné konzumace,“ řekl primář. Přístup se osvědčil u drogově závislých nebo kuřáků.
Metanolová aféra, kdy nelegální alkohol zabil čtyři desítky lidí a stovky byly v ohrožení života, ukázala podle předsedy Společnosti pro návykové choroby primáře Petra Popova, jak se v Česku podceňuje nebezpečí vysoké spotřeby alkoholu. Průměrný Čech starší 15 let vypije podle Světové zdravotnické organizace za rok 16,61 litru čistého alkoholu, z toho 1,5 litru nelegálního. Průměr EU je 12,45 litru alkoholu, z toho 1,6 litru nelegálního.
V ČR je jen deset procent abstinentů. Rizikově pije alkohol 29,2 procenta mužů a 9,3 procenta žen, mezi teenagery 26 procent. Vážný problém, u něhož je potřebná odborná pomoc, má 9,3 procenta mužů a 0,3 procenta žen. Nadměrné pití je spojeno s úrazy či dopravními nehodami, pijákovi ničí sociální vztahy.
„Čím více závislých nebo rizikově konzumujících alkohol se bude léčit, tím méně lidí na následky alkoholismu zemře. Klesnou i náklady na likvidaci škod způsobené pitím,“ řekl dnes primář a dodal, že odborníci na léčbu závislostí vypracovali Národní akční plán.
Popov očekává, že nový koncept léčby pomůže počty léčených navýšit. Plán předpokládá, že v určitých případech nebude nutný pobyt v nemocnici. Novinkou pak je to, že cílem léčby může být nejen úplná abstinence, ale u některých pacientů třeba jen omezení množství vypitého alkoholu. Popov připomněl, že na přímou otravu legálním alkoholem zemřou v ČR ročně víc než tři stovky lidí. Jsou mezi nimi ti, kteří zemřou na nemoc vzniklou v důsledku mnohaletého pití, i lidé závislí.
V ČR podle přednosty kliniky adiktologie profesora Michala Miovského pije škodlivě či je na alkoholu závislých 12,5 procenta mužů a 2,7 procenta žen. Převažují lidé se základním vzděláním, nezaměstnaní a lidé z nižších sociálních skupin. „Časté pití nadměrných dávek zvyšuje riziko úrazů, dopravních nehod a agresivního jednání v opilosti,“ varoval Miovský. Celkové náklady společnosti na užívání alkoholu dosahují podle Miovského 16,4 miliardy korun. Na léčbu alkoholové závislosti jde ročně 674,6 milionu Kč, desetinásobné jsou pak náklady na léčbu souvisejících onemocnění.
Popov upozornil, že i při zavedení programu snižujícího dávky nadále trvá program směřující k abstinenci. Nový program by k němu mohl být u některých lidí mezistupněm, aby se ve zdraví dočkali doby, kdy dozrají k rozhodnutí přestat pít. „Tato léčba nepodporuje v něčem špatném, to špatné, že pijí zničujícím způsobem, se už děje,“ poznamenal Popov.
Pokud člověk hodně pije a dozví se, že má hned přestat, neosloví ho to. Podle Miovského by se mohlo podařit novým programem oslovit právě tuto skupinu, která byla dosud neoslovitelná. Tito lidé si problém s alkoholem nepřipouštějí, u většiny dosud není problém tak velký, aby jim to zcela narušilo sociální vztahy a celý jejich život. Pití jim chutná a nevidí důvod, proč přestat. Část se jich tak propije až do těžké závislosti.
Podle Popova základním problémem je, že většina české společnosti nepovažuje alkohol za nebezpečný. Najdou se případy, kdy je alkohol podáván dětem. „Otevřít několik lahví je normou při každé rodinné oslavě. Problémy se řeší pomocí skleničky. Alkohol je snadno dostupný,“ řekl.
Podle navrženého plánu může člověku závislému na alkoholu pomoci rodina i lidé z okolí, měli by se ale nejprve poradit s lékařem. Chování závislého by neměli omlouvat ani krýt, neměli by vyhrožovat, měli by jednat. Pomoc může nabídnout i praktický lékař. Vyplní s pacientem diagnostický dotazník a pomůže mu uvědomit si, že má problém. Pokud to závislého nevede k omezení pití, je namístě odborná péče.
Praha chce navýšit počet míst na protialkoholní záchytné stanici. V současné době je tam k dispozici 14 lůžek a dvě místa JIP. Hlavní město společně s novým provozovatelem, tedy městskou poliklinikou, přidají nejpozději do března dalších pět lůžek. Od nového roku se také zvýšil asi o 200 korun poplatek za pobyt na záchytce, a to na 1 950 korun.
Tažení proti alkoholismu by stát měl podpořit omezením prodejních míst. Zákaz prodeje alkoholu na tržištích či v prodejních automatech chystá od roku 2014 ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09).
Nový přístup je součástí národního akčního plánu, který odborná společnost vypracovala a dává k diskusi. Odborníci chtějí začít testovat program ve skupině mužů od 25 do 30 let a tzv. rozvinutých pijáků od 30 do 40 let. Většina mužů totiž přichází k léčbě až kolem 45 let, když se propijí k závislosti. V novém programu by mohli získat kontrolu nad svým chováním a nejzazší fáze závislosti by u nich nenastala. Základem je psychoterapie doplněná o podání léků. Diskuse o úhradě léčby ze zdravotního pojištění se teprve povede.
