Přerov - Už skoro dva roky je stíhán primátor Přerova a senátor Jiří Lajtoch, spolu s ním policie obvinila dalších pět zástupců města. Podezírá je, že přihrávali městské zakázky místní firmě, která poté buď nabízela zakázky jejich firmám, nebo za výhodných podmínek pracovala na jejich soukromých domech. Jenže do kauzy vstoupila státní zástupkyně. Už třikrát stíhání zastavila a odmítá podat obžalobu, přestože jí to nařizuje i nejvyšší státní zástupce. Nejvyšší státní zastupitelství trvá na tom, že přerovští představitelé mají kvůli obvinění z manipulací se zakázkami na rekonstrukci zimního stadionu a domova důchodců stanout před soudem, neobjeví-li se nové důkazy. Kauzu popsal Dalibor Bártek v pořadu Reportéři ČT.
Vyšetřování úplatků v Přerově přerostlo v boj státních zástupců
Zahajování a zastavování stíhání přerovských radních státní zástupci střídají již dva roky. Přerovské představitele policie poprvé obvinila v roce 2011, počátkem loňského roku státní zástupkyně stíhání zastavila. V létě jí Nejvyšší státní zastupitelství případ vrátilo, Kodytková však stíhání znovu zastavila. NSZ se však případem zabývalo nadále a přikázalo policii doplnit důkazy. To se stalo, na podzim znovu začalo stíhání primátora Lajtocha a části přerovských radních, i tentokrát ho ale žalobkyně zastavila. Nyní ho má po rozhodnutí NSZ na stole již počtvrté.
Policie versus zastupitelství versus zastupitelství
Policie a státní zastupitelství se pře, zda podezřelí spáchali zločin, či nikoliv. Zatímco kriminalisté protikorupčního útvaru jsou o vině Lajtocha a dalších komunálních politiků přesvědčeni, a navrhují proto obviněné obžalovat a poslat před nezávislý soud, dozorující olomoucká státní zástupkyně Marie Kodytková zastává názor zcela opačný. Vinu obviněných odmítá připustit a případ opakovaně zastavuje.
Jaroslav Ibehej, mluvčí, Útvar odhalování korupce a finanční kriminality PČR:
„Veškeré důkazní prostředky, které byly shromážděny, nám neumožňují jiný postup, než podat návrh na podání obžaloby, což jsme také udělali.“
Marie Kodytková, dozorující státní zástupkyně, Krajské státní zastupitelství Olomouc:
„Já nemám naprosto žádné pochybnosti, já jsem přesvědčena, že tak, jak je jednání obviněných stíháno, tak, jak policejní orgán vymezil skutky, nelze o žádné trestné činnosti hovořit.“
Dozorující státní zástupkyně přitom stíhání zastavuje nejen v rozporu s názorem policie, ale především proti mínění nejvyššího státního zastupitelství. To její opakovaná usnesení o nevinně obviněných pokaždé zrušilo s doporučením, aby šestice byla obžalována a stanula před soudem.
Dozorující státní zástupce je ze zákona nezávislý a má právo rozhodnout o zastavení případu, aniž by jej předal soudu. Smí tak ale učinit jedině tehdy, když o nevině podezřelých neexistují žádné pochyby.
Problematické zakázky: Hokejová aréna a domov důchodců
Aréna hokejového týmu HC Zubr Přerov prošla v létě 2009 rozsáhlou rekonstrukcí za desítky milionů korun zaplacených z prostředků města. Způsob, jakým zakázka proběhla, však upoutal pozornost protikorupčního útvaru policie. „My jsme se touto věcí začali zabývat na základě vlastní operativně-pátrací činnosti na podzim roku 2010,“ upřesnil Ibehej.
Lukrativní zakázku získalo sdružení dvou soukromých společností v čele se stavební firmou PSS Přerovská stavební. Tato společnost patří co do počtu získaných městských zakázek k nejúspěšnějším přerovským firmám, jen v prvních čtyřech letech poté, co Jiří Lajtoch zasedl do křesla primátora, se Přerovská stavební podílela na městských zakázkách v objemu přes 460 milionů korun. Její majitelka se přitom nijak netají úzkými osobními vazbami na nejvyšší představitele magistrátu.
Tendr na rekonstrukci zimního stadionu vysoutěžila Přerovská stavební s partnerem díky ceně, kterou nabídla. Zavázala se, že renovaci provede za zhruba 49 milionů korun. Tuto cenu však nakonec výrazně překročila. „Podle našich závěrů mělo nad rámec schválených zakázek dojít k provedení dalších prací, které však nebyly obsaženy v původní dokumentaci, kdy vlastně tyto práce přesáhly zákonem stanovený dvacetiprocentní limit,“ vysvětlil Ibehej. Přerovští radní se tento nedostatek snažili zakrýt tím, že některá vybavení fiktivně nakoupili v rámci jiné zakázky.
Jestliže v případě rekonstrukce zimního stadionu došlo k nezákonnému proplacení víceprací v řádu milionů korun, pak vybudování místního domova důchodců provázelo podezřelé financování ještě o řád vyšší. Radnice na akci získala v roce 2006 dotaci sto milionů korun od ministerstva práce a sociálních věcí a další desítky milionů pak doplatila ze svého.
Zakázku získala od města ve sdružení opět společnost Přerovská stavební a i zde zvítězila díky nejvýhodnější nabídnuté ceně, kterou však nakonec výrazně překročila. „U domova důchodců byl od začátku špatný projekt. To se vědělo. Projekt byl v podstatě na 160 milionů korun a zakázka se vysoutěžila za 140 milionů korun, takže tam byla jednak špatná cena, jednak tam byly problémy, protože tam byly technicky nedořešené věci, které projekt vůbec nepředpokládal,“ hájí se majitelka společnosti Přerovská stavební Dagmar Přecechtělová.
Zakázky i opravené domy pro zastupitele
Tím však zjištění policie neskončila. Když kriminalisté okolnosti prodražené výstavby domova důchodců prověřovali, zjistili, že ve stejné době nabídla Přerovská stavební několika radním výhodné služby.
Například soukromá firma radního Jaroslava Čermáka zajišťovala pro stavitele ostrahu staveniště. Další radní Václav Zatloukal si v době, kdy Přerovská stavební budovala domov důchodců, nechal stejnou firmou stavět svůj soukromý dům. Okolnosti výstavby jsou však krajně podezřelé. Podezření z čerpání výhod od soukromé společnosti se ale nevyhnul ani samotný senátor Jiří Lajtoch. V době, kdy Přerovská stavební pracovala na domově důchodců, zajišťovala u rodinného domu Lajtochových instalaci venkovního bazénu. Stejně jako v případě Zatloukala ani s Lajtochem nesepsala žádnou smlouvu.