Felix Kolmer aneb Smrt v úsměvu doktora Mengeleho

Praha – Felixi Kolmerovi je dnes jednadevadesát a v akademickém světě platí za předního odborníka na prostorovou akustiku. S jeho publikacemi pracovaly generace vysokoškolských studentů techniky, aniž by ovšem častokrát věděli, že tentýž muž prošel v mládí třemi koncentračními tábory, že v Terezíně pomáhal vězňům na svobodu a že těsně unikl smrti v úsměvu nacistického lékaře Josefa Mengeleho.

Felix Kolmer se narodil do rodiny italského legionáře a pozdějšího obchodníka s elektrotechnikou; rodinné zázemí tak položilo jasné předpoklady pro jeho budoucí studium. Všechny plány obyčejného života ovšem v jeho necelých sedmnácti letech přerušila nacistická okupace a vznik protektorátu.

Do Terezína odjel už s prvním transportem na podzim 1941, aniž by tušil, kam míří. „Mysleli jsme, že jedeme na nějakou práci a na víkend pojedeme zpátky do Prahy,“ vzpomínal později na seřadiště na pražském Masarykově nádraží – všichni Židé si podle instrukcí připravili jídlo a oblečení na pouhé tři dny.

Nakonec se stal členem tzv. Aufbaukommanda, které mělo barokní pevnost na Labi proměnit v tábor pro tisíce nacistických vězňů. Pod dohledem esesmana pracoval v Malé pevnosti jako truhlář nebo tesař. „Viděl jsem Židy s přeraženýma rukama, které esesáci bičem nutili pracovat. S přeraženýma rukama! To samozřejmě nešlo. Čili to bičování pokračovalo, až toho člověka ubili,“ popisoval dění v terezínském ghettu.


M
engele pokynul - směrem k peci

Kolmer se v táboře zapojil do podzemního hnutí, podařilo se mu objevit i tajnou chodbu vedoucí pryč z Terezína, kterou později využila řada vězňů. On sám ale v na sklonku války (říjen 1944) zamířil do Osvětimi. „Do Osvětimi jsme přišli jako transport 1 500 lidí a druhý den nás bylo 250. Doktor Mengele hned po první selekci poslal 1 250 lidí do plynu. S úsměvem, v klidu, zdvořilým pokynem,“ líčil Kolmer setkání s lékařem, kterému se přezdívá Anděl smrti.

Kremační pece ve vyhlazovacím táboře Osvětim II - Březinka měly kapacitu zabít osm tisíc lidí denně. Podle Kolmera jich ale v celé Osvětimi (tzn. i v pracovním táboře) denně umíralo až dvanáct tisíc. A další ubíjely jednotky SS přímo v práci. „Nad celým táborem Birkenau byla nasládlá vůně. Nebo spíš smrad. Byl to smrad pálících se lidských těl,“ vzpomínal Kolmer.

Vzpomínka Felixe Kolmera: „Když už byl hlad tak veliký, že lidé zmírali přímo při práci, vzal velitel tábora několik vězňů a jeli čtyřicet kilometrů na frontu. Tam vykopávali zakopané vnitřnosti padlých koní a ty přivezli do tábora. Vysypali je, aby se vyčistily a daly v kuchyni vařit, aby ta polívka měla v sobě alespoň trošku tuku. A my jsme se vrhli na ty syrový střeva, kde vevnitř ještě byly výkaly těch koní, a okusovali jsme ten tuk. Když je hlad, člověk udělá všechno, aby měl jedno sousto.“

Felix Kolmer
Zdroj: ČT24/Jan Langer

Z Osvětimi unikl vlastně náhodou. Místo nástupu do vagonu, který vezl vězně do sirných dolů, nastoupil k příteli Karlu Ančerlovi – a s ním byl deportován do pracovního tábora Friedland na jihu polského Slezska. Totéž město se dnes jmenuje Mieroszów a leží jen necelé dva kilometry od českých hranic. Zde se Kolmer dočkal konce války – cestu na svobodu mu otevřel až spojenecký nálet, který přerušil elektrické napětí v ostatních drátech.

Felix Kolmer se stal po 2. světové válce elektroinženýrem. V neděli večer v pražském paláci Žofín spolu s Danou Němcovou, Jiřím Stránským a Františkem Wiendlem převzal cenu Paměti národa, která se uděluje osobnostem, jež měli odvahu postavit se zlu.

Další informace o životním osudu Felixe Kolmera mohou zájemci najít na stránkách Paměť národa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vědci na Vysočině zkoumají dopady změny klimatu

V rámci mezinárodního projektu přijeli vědci na Vysočinu zkoumat dopady změny klimatu. Experti budou čtyři roky monitorovat zadržování vláhy v tamní půdě v souvislosti s teplotními extrémy a podle toho pak třeba vybírat stromy pro sázení. „Tento region je velice specifický kvůli klimatickým podmínkám a byly tady velké zásahy kvůli kůrovci,“ vysvětluje výběr lokace Michal Kepka z katedry geomatiky Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni. Kromě Vysočiny bude výzkum probíhat například i v Rakousku, Finsku a Arktidě.
před 38 mminutami

Placení v zahraničí provází i záludný poplatek

Web ČT24 spolu s analytikem Jiřím Tylečkem přináší odpovědi na základní otázky spojené s placením v cizině, například na dovolené. Pokud platíme v zahraničí, je zásadní při výběru z bankomatu či při platbě u obchodníka nepřepočítávat částku na českou korunu. Provází to vysoké poplatky. Banky při platbě kartou v zahraničí také používají vlastní devizové kurzy s přirážkou, o čemž se podle Tylečka příliš nemluví.
před 1 hhodinou

Jednací řád sněmovny se upravit nedaří. Ani přes výzvy Ústavního soudu

Změnu jednacího řádu ve sněmovně se stále nepodařilo prosadit. Často tak dochází k dlouhým obstrukcím a k zablokování dolní komory. Naopak se někdy stává i to, že se někteří poslanci nedostanou ke slovu, protože veškerý čas vyčerpají politici s přednostními právy. Podle předsedy Ústavního soudu Josefa Baxy by přitom možná právě změna přednostních práv pomohla. Ústavní soud v poslední době ve svých nálezech několikrát označil současný jednací řád dolní komory za neudržitelný. „Mít právo přednosti neznamená, že můžu mluvit, o čem chci a jak dlouho chci,“ upřesňuje Baxa pro ČT.
před 1 hhodinou

Šmarda považuje spojení se Stačilo! za historickou chybu, SOCDEM opustí

Expředseda SOCDEM Michal Šmarda považuje spojenectví sociálních demokratů se Stačilo! za historickou chybu. K srpnu nezaplatí členský příspěvek a ve straně skončí, avizoval. Předsednictvo Stačilo!, v němž figurují komunisté, ve čtvrtek schválilo spolupráci se sociálními demokraty pro říjnové sněmovní volby. Ti budou na kandidátkách Stačilo!
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Peníze na vyšší platy policistů a hasičů chce vláda vzít z resortu obrany

Bezmála miliardu korun na vyšší výdělky policistů a hasičů chce kabinet vzít z rozpočtu obrany, jak zjistila Česká televize. Oběma složkám se tento měsíc příjem zvedá o tři tisíce korun. Členové vlády až dosud o přesunu peněz mezi resorty obrany a vnitra veřejně nemluvili. Důvodem výpomoci je fakt, že resort Jany Černochové (ODS) na rozdíl od úřadu Víta Rakušana (STAN) má volné peníze, které může na tento neplánovaný výdaj poskytnout.
před 9 hhodinami

Soláry v EU poprvé vyrobily víc energie než jádro

Fotovoltaika v červnu v Evropské unii vyrobila poprvé v historii víc energie než jaderné elektrárny, zjistila energetická analytická společnost EMBER. Na třetím místě se dlouhodobě drží vítr. V samotném Česku vede uhlí a jaderné zdroje. Ty obnovitelné jsou až na třetím místě. I kvůli vyšším dodávkám zelené energie do sítě roste zájem o bateriová úložiště, a to nejen v Unii. V Česku se zájem meziročně ztrojnásobil.
před 10 hhodinami

Slovenský ministr kritizoval BIS za informaci o možné ruské stopě v kauze výhrůžek

Slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas) kritizoval českou Bezpečnostní informační službu (BIS) za to, že informovala o možné ruské stopě v případu loňského vyhrožování školám v Česku a na Slovensku, ve kterém mezinárodní policejní tým tento týden zadržel na Ukrajině jednoho Ukrajince. Šutaj Eštok řekl, že jde o nepotvrzenou hypotézu. Mluvčí české kontrarozvědky Ladislav Šticha řekl, že BIS nebude vyjádření slovenských politiků komentovat.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Rekordní rozpočet EU je z pohledu Česka velmi dobrou zprávou, říká Votápek

„Evropská unie si uvědomuje výzvy, které před ní stojí. Rozšiřuje se a potřebuje více peněz, uvědomuje si, že zaostávala. Z pohledu České republiky to vidím jako velmi dobrou zprávu,“ řekl k návrhu unijního rozpočtu na období 2028 až 2034 ve výši dvou bilionů eur expert Pirátů na zahraniční politiku Vladimír Votápek v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Podle něj v Unii nepanuje jednotný názor ohledně priorit budoucích investic, ale tuto skutečnost nevnímá jako problém. „EU je společenství demokratických zemí, což je nejefektivnější v situacích, ve kterých jednostranné řešení neexistuje,“ dodal. Votápek se také vyjádřil k jednání o obchodní dohodě s USA. „Dejme Bílému domu i velkým přispěvatelům, kteří pomohli (americkému prezidentovi Donaldu) Trumpovi do úřadu, najevo, že pokud začnou 1. srpna platit třicetiprocentní cla, bude je to bolet,“ doplnil.
před 10 hhodinami
Načítání...