Brasília – Synonymem pokusů nacistických lékařů na vězních koncentračních táborů je jméno Josefa Mengeleho, který působil v koncentračním a vyhlazovacím komplexu Osvětim. „Anděl smrti“ či „Bílý anděl“ prováděl pokusy především na dvojčatech a osobně také rozhodoval o tom, kdo po příjezdu do Osvětimi půjde rovnou do plynové komory. Osobně měl na svědomí více než 400 tisíc lidských životů, převážně židovských. Po válce se Mengelemu podařilo uprchnout do Jižní Ameriky, kde také v roce 1979 zemřel v nedožitých 68 letech. Jeho ostatky byly exhumovány 6. června 1985, aby se později potvrdilo, že skutečně patřily tomuto zločinci.
Josef Mengele má na svědomí více než 400 tisíc životů
Mengele se narodil 16. března 1911 v jihoněmeckém Günzburgu. Otec vlastnil továrnu na výrobu zemědělských strojů. V roce 1935 získal doktorát z antropologie na Mnichovské univerzitě a poté se stal asistentem v Institutu pro dědičnou a rasovou hygienu, který se zabýval výzkumem dvojčat. Doktorát medicíny získal Mengele v roce 1938.
Členem nacistické strany se stal v roce 1937 a v roce 1940 vstoupil do armády. Během působení na frontě byl několikrát vyznamenán, v roce 1942 byl zraněn a vrátil se do Německa. Po návratu pracoval v berlínském úřadu pro rasové otázky a migraci.
V květnu 1943 byl poslán do Osvětimi. Mengele na příjezdové rampě tábora osobně rozhodoval o tom, kdo půjde rovnou do plynové komory a kdo je způsobilý k práci či k jeho experimentům. Na židovských a romských vězních vykonával brutální experimenty a operace bez anestetik, zkoušel také například odolnost lidského organismu v ledové vodě nebo jak dlouho vydrží čerstvě narozené dítě bez matky.
Posedlý byl především různými genetickými vadami a výzkumem dvojčat. Zabýval se možností, jak uměle zvýšit pravděpodobnost, že žena porodí dvojčata. Tím se měla zvýšit populace „vyvolené“ árijské rasy.
Josef Mengele
Nacističtí lékaři trpěli zdvojením
„Byl to krásný chlap, s vytříbeným chováním. Všechny zdravil, každému vykal. My jsme se ho ale strašně báli,“ vzpomínal Artur Radvanský, který prošel několika koncentračními tábory. Dokázal si také hrát s dětmi, aby je za okamžik v rámci pseudovýzkumu usmrtil.
Podle amerického psychiatra Roberta Liftona, autora knihy Nacističtí lékaři - Medicínské zabíjení a psychologie genocidy, byl Mengele krajní antisemita, který uvěřil potřebě vyhladit Židy a ochránit tak od nich árijskou rasu. Podle Liftona Mengele a také další nacističtí lékaři trpěli zdvojením, což je podle slavného vědce „rozdělení vlastního já ve dva plně funkční celky, takže každé z obou dílčích já je celistvé, samostatné já“.
Po válce byl Mengele sice zajat, ale v létě 1945 byl omylem propuštěn na svobodu. Poté žil pod falešným jménem na zemědělské usedlosti v americké okupační zóně a v roce 1949 odletěl z Itálie do Argentiny.
Místo lékařských experimentů v Osvětimi
Mossad o Mengelem věděl
Poté, co izraelští agenti vypátrali a unesli z Argentiny do Izraele hlavního architekta vyhlazování Židů Adolfa Eichmanna, se další domovinou Mengeleho stala Paraguay a poté Brazílie. Velitel operačního týmu Mossadu a bývalý ministr pro důchodce Rafi Ejtan v roce 2008 řekl, že Mossad o Mengelem věděl, ale možnosti ho dopadnout se vzdal, aby neohrozil zadržení Eichmanna. Když se pro něj po několika týdnech agenti Mossadu vrátili, Mengeleho stopa už vychladla. Celý život po Mengelem také pátral slavný „lovec nacistů“ Simon Wiesenthal.
Mengele zemřel 7. února 1979 při koupání v Atlantiku v městečku Bertioga. Pravděpodobně dostal křeč nebo mrtvici a utopil se. Pohřben byl pod jménem Wolfgang Gerhard.
Zemřel bez výčitek
Po exhumaci v roce 1985 bylo v roce 1992 pomocí testů DNA potvrzeno, že se skutečně jedná o ostatky tohoto válečného zločince. Z později zveřejněných deníků a dopisů Mengeleho vyplynulo, že zemřel bez jakýchkoliv výčitek a že až do konce života věřil v nadřazenost a naopak podřadnost určitých ras a skupin lidí.
Mengeleho dům v Paraguayi
