Praha - Celkem 33 procent středoškoláků neprošlo generální zkouškou státních maturit. Lehčí zkoušku z matematiky neudělalo dokonce 48 procent studentů. Ti si v některých případech volili nevhodnou kombinaci předmětů. Generálka také ukázala výrazné rozdíly v úspěšnosti mezi veřejnými a soukromými školami. Výsledek překvapil i ministra školství Josefa Dobeše. Nastavenou laťku úspěšnosti ale měnit nehodlá, jak dnes řekl v pořadu Otázky Václava Moravce. U skutečné maturity budou podle ministra studenti úspěšnější, protože se lépe připraví. Neúspěšných studentů by podle něj nemělo být více než 20 procent.
Kvůli spuštění projektu státních maturit již studenti několikrát vyšli do ulic. Nebylo jim to ale nic platné. Nečasová vláda před více než dvěma měsíci rozhodla, že se spuštění projektu dál odkládat nebude. Cílem státních maturit je zajistit kvalitní úroveň středoškolského vzdělání. Hrozí ale, že ostrou verzi neudělá 15 až 20 procent studentů. „Ke generálce přistupovali studenti s lehkostí, neměli takovou motivaci a hlavně jim chyběl poslední ročník,“ řekl Dobeš. Celkem 600 lidí nechalo test nevyplněný a zkoušku bojkotovalo.
Výsledek generální zkoušky je ale zřejmý: jednodušší část neudělalo celkem 33 procent studentů, zkoušku z českého jazyka 22 procent, z anglického jazyka 34 procent, lehčí matematiku 48 procent a německý jazyk 40 procent. „Laťka nastavená před generální zkouškou zůstane i pro ostrou verzi,“ prohlásil Dobeš. Podle Michaely Šojdrové ale není jisté, zda byla laťka nastavena adekvátně. „Výsledek stojí za analýzu. Nejde jen o laťku, ale i o určité zjednodušení maturit,“ podotkla šéfka KDU-ČSL.
Michaela Šojdrová, úřadující šéfka lidovců:
„Výsledky potvrdily, že státní maturita je potřebná. Takto vysoká neúspěšnost něco říká o kvalitě výstupů, které si studenti středních škol po dokončení studia odnášejí.“
Těžší část maturity si zvolilo pouze 25 procent studentů. „Výsledky jsou zde zhruba o pět procent horší, 38 procent středoškoláků tedy neprošlo,“ řekl Dobeš. Těžší maturity si vybírali převážně studenti gymnázií. Problém nastával u netechnických středních odborných škol a netechnických učilišť s maturitou, kde středoškoláci kombinovali matematiku s němčinou. „Tato kombinace je výrazně neúspěšná,“ upozornil ministr školství. Podle Alfréda Dytrta, místopředsedy Asociace ředitelů gymnázií, je výsledek generální zkoušky pro školy dobrou zpětnou vazbou, jak si vyhodnotit pozici v celém školském systému.
Josef Dobeš, ministr školství:
„Gymnázia byla výrazně úspěšnější než střední odborné školy a učiliště s maturitou. Veřejné školy byly o něco lepší než církevní školy. V soukromých školách je ale o 100 procent více neúspěšných dětí.“
Podle Dobeše je české školství doslova nemocné. Úroveň vzdělávání stále klesá. A to hlavně podle mezinárodních průzkumů. „Ze sedmého místa jsme mezi zeměmi OECD klesli na čtyřiadvacáté,“ upozornil ministr. „Blížíme se ke Gruzii a Rumunsku,“ dodal.
První studenti budou příští rok maturovat v režimu státních maturit povinně z českého jazyka a volitelně z cizího jazyka či matematiky. Další předměty se mají podle současného plánu přičlenit následující rok. Dobeš však bude usilovat o to, aby se systém státních maturit jen pro dva základní předměty u každého studenta zafixoval a fungoval několik let beze změny.
O státních maturitách se začalo mluvit už v 90. letech. Čtrnáct let práce na nich stálo 340 milionů korun, do konce roku 2012 to bude 725 milionů. Vystřídalo se na nich sedm ministrů školství, dostaly se i do programů stran jako součást předvolebního boje. Kvůli nespokojenosti studentů i učitelů a celkové nepřipravenosti byly však už dvakrát odloženy - jednou v roce 2007, podruhé v roce 2009.
Poprvé byly jednotné maturity ustaveny zákonem 24. září 2004 a měly začít ve školním roce 2007/2008. V červnu 2008 ale Parlament schválil novou koncepci maturit, zasadil se o to tehdy nově jmenovaný ministr Ondřej Liška. Definitivně spuštění státních maturit od příštího jara schválila vláda 19. 8. 2010.
