Všetaty – Rodný dům Jana Palacha ve Všetatech je opuštěný a prázdný. Palacha zde připomíná pouze bronzová pamětní deska. Iniciativa Národ pohasl se snaží přeměnit domek na muzeum přes dva roky. Až nyní se zdá, že dobrá věc se podaří: poslanci totiž v rozpočtu na příští rok našli 6 milionů korun. Za projektem kromě iniciativy stojí i ministerstvo kultury, Národní muzeum i místní radnice. Student filozofie Jan Palach se upálil 16. ledna 1969 na protest proti netečnosti obyvatel k sovětské okupaci. Podívejte se na osud Jana Palacha ve fotografiích.
Starší bratr Jana Palacha Jiří ve svém rodném domě nebyl přes 30 let. V roce 1980 ho totiž rodina po smrti matky prodala. „Stav domu je tristní, nechápu majitele, proč to nechal takhle opuštěné a chátrat,“ uvedl v rozhovoru pro ČT.
Projektu výrazně pomohl poslanec František Laudát (TOP 09), který šestimilionovou dotaci na opravu Palachova domu navrhl ve sněmovně. „Pro hlasovali všichni poslanci bez výjimky,“ řekl Laudát. „Je to projekt, který se týká celé naší společnosti,“ komentoval Jan Poukar ze zmíněné Iniciativy.
- Daniel Herman (KDU-ČSL), kandidát na ministra kultury: „Podporu ode mě to má už dnes, to mohu garantovat.“
Národní muzeum by nad domem podle ředitele Michala Lukeše vzalo záštitu. „Rádi tomu dáme svoji značku a myslím si, že by to novému památníku Jana Palacha mohlo pomoci.“ V tuto chvíli se zatím nedá odhadnout, kdy se začne dům opravovat, pokud ale půjde všechno dobře, dělníci by se tu mohli objevit už do konce letošního roku.
Podívejte se, jak rodný dům Jana Palacha vypadá dnes
„Protest proti všemu, co se tady děje“
Necelý půlrok poté, co Prahou projely sovětské tanky a ukončily tak všechny naděje Pražského jara, se společnost začala propadat do letargie a smířlivosti s nastupující normalizací. Právě proto se dvacetiletý student Jan Palach rozhodl pro svůj hrůzný čin. Na Václavském náměstí se 16. ledna 1969 polil hořlavinou a zapálil. Podle historiků nebyl Palachův čin zoufalým zkratovitým jednáním, ale velmi dobře naplánovaným činem, k němuž jej inspirovali buddhističtí mniši, kteří se upálili na protest proti vietnamské válce. Palach podle posledních zjištění též také vybídl studentské hnutí k obsazení rozhlasu, odkud měli studenti vyzvat ke generální stávce.
Přes vážný zdravotní stav a bolesti objasňoval ošetřujícímu personálu motivy svého činu a zajímal se o reakci veřejnosti. Podle magnetofonového záznamu psychiatričky Zdenky Kmuníčkové s rizikem smrti počítal, zemřít si však nepřál. „V historii jsou okamžiky, kdy je zapotřebí něco udělat. Teď je na to čas. Za půl roku, za rok už bude navždycky pozdě,“ uvedl.
- „Na protest proti všemu, co se tady děje. Proti nesvobodě slova a tisku. Říkejte to všem,“ odpověděl Palach zdravotní sestře v nemocnici, kam byl převezen s těžkými popáleninami.
Jan Palach ze Všetat
Jan Palach se narodil 11. srpna 1948 v Praze ve středostavovské rodině ze Všetat. Ve třinácti mu zemřel otec, jeho velký vzor. O politický a veřejný život se Palach zajímal během celých vysokoškolských studií. Rok 1968 prožíval velmi intenzivně a účastnil se i listopadové studentské stávky, která protestovala proti legalizaci srpnové okupace a o níž se však kvůli cenzuře v médiích nesmělo informovat. V říjnu 1973 byly Palachovy ostatky na příkaz StB exhumovány, zpopelněny a uloženy na hřbitově v rodných Všetatech. Od roku 1990 jsou jeho ostatky zpět na Olšanech.
