Praha - O prodeji karlínských kasáren v Praze rozhodne speciální komise ministerstva obrany, kterou řídí první náměstek ministra Jiří Borovec. Tendr na jeden z největších armádních obchodů za posledních 15 let hodlá vypsat nejpozději do konce června. První výběrové řízení zrušil v únoru šéf resortu Martin Stropnický (ANO), zúčastněné firmy se mu zdály málo průhledné.
Vysokoškolský kampus by z karlínských kasáren ráda udělala Ivana Tykač, žena miliardáře Pavla Tykače. Bývalé kasárny jsou totiž na velmi lukrativním místě, blízko je centrum i metro. „Měla by to být univerzita s takovým programem, který v České republice není, jednalo by se především o management terciálního sektoru. Kontaktovali jsme školy ve Francii a ve Švýcarsku,“ uvedla Tykač.
Své myšlenky se nevzdala ani potom, co ministerstvo obrany zrušilo výběrové řízení, které její firma vyhrála. Za pětipodlažní budovu se 3 křídly a s hektarovým dvorem chtěla zaplatit 589 milionů korun. Kolik peněz bude ministerstvo obrany za karlínské kasárny chtít v novém výběrovém řízení, zatím není jasné. Na jejich cenu si nechá udělat dva nezávislé znalecké posudky.
Stropnický odvolal úředníky zodpovědné za tendr na prodej kasáren
Kvůli pochybnému tendru na prodej kasáren v pražském Karlíně odvolal nedávno ministr obrany Martin Stropnický (ANO) Milana Karáska z postu šéfa majetkové sekce ministerstva. Ve funkci skončil také ředitel Agentury pro hospodaření s nepotřebným majetkem Josef Lachman. „Možná, že se to někomu bude zdát jako soutěž, která proběhla úplně v pořádku, ale já k této skupině lidí patřit nemohu,“ řekl k tomu Stropnický. Soutěž podle ministra provázela řada nesrovnalostí. Za „zvláštní“ označil fakt, že u více než půlmiliardové částky byl rozptyl nejvyšší a nejnižší nabídky tří firem jen osm milionů korun. Na schůzi, při níž ministerská komise vybírala vítěze tendru, také nebyl přítomen předseda komise.
Podle odborníků snižují cenu karlínských kasáren dvě věci - je to totiž chráněná kulturní památka a navíc v záplavové zóně. Právě kvůli škodám po povodni armáda kasárny postupně vyklidila a teď je ministerstvo obrany nabídlo k prodeji.
Rozlehlý areál na předmostí Negrelliho viaduktu v pražském Karlíně, který slouží vojsku od roku 1848, chátrá zejména posledních jedenáct let. Po povodni v roce 2002 investovala armáda pouze do nejnutnějších oprav a kasárny postupně vyklidila. Neúspěšně se snažila udat ji různým státním institucím, teď se ji rozhodla prodat.
Ministerstvo obrany má momentálně nepotřebný nemovitý majetek v celkové účetní hodnotě skoro 60 miliard korun, od malých pozemků až po lukrativní areály.
Z historie kasáren
Historický objekt karlínských kasáren pochází z doby Rakouska-Uherska, pro vojenské účely byl využíván v době Československa i České republiky. Hlavní budova byla vystavěna v letech 1844 až 1845 a byla pojmenována Ferdinandova kasárna. V roce 1920 byl objekt přejmenován na kasárna Jana Žižky z Trocnova a sídlil zde 5. ženijní pluk. Ve druhé polovině 20. století v budově sídlily různé útvary a zařízení pražské vojenské posádky jako posádková hudba, vojenská policie, velitelství nebo ošetřovna.
Dominantou kasáren Jana Žižky je pětipodlažní budova se sklepními prostory, která je zapsána na seznamu kulturních památek. Vnitřní dvůr kasáren má rozlohu přibližně jednoho hektaru a může sloužit pro parkování vozidel. V další budově se nachází hudební sál, rehabilitační centrum s bazénem a garážová stání. Poslední z budov je vedena jako myčka automobilů. V objektu kasáren se nachází trafostanice a celý areál je napojen na dostupné inženýrské sítě.
