Praha - „Svým způsobem je studená válka teď obnovena,“ komentoval ministr obrany Martin Stropnický (ANO) situaci, kdy Severoatlantická aliance dočasně zrušila veškerou spolupráci s Ruskem kvůli jeho postupu v ukrajinské krizi. „Ochlazení vztahů, které byly léta budovány, je určitě zklamáním,“ dodal Stropnický, podle něhož je pro fungování evropského kontinentu nezbytné, aby tyto dva celky spolupracovaly.
Vina za současné ochlazení vztahů je podle Stropnického jednoznačně na straně Ruska. „Přerušení spolupráce NATO s Ruskem je další stupeň reakce na to, co se děje na Ukrajině. Teď už ne s ohledem na Krym,“ uvedl Stropnický, podle něhož je hlavní příčinou současných akcí 50 000 ruských vojáků na ukrajinských hranicích, o jejichž stažení – zvláště v nejproblematičtějších oblastech - ministr obrany pochybuje.
„Taktikou Ruska je vyvolat reakci protivníka a pak ho za tu reakci kritizovat,“ myslí si ministr obrany. Zároveň Stropnický souhlasí s obavami některých analytiků, kteří varují před případnými provokacemi, které by mohlo Rusko vyvolat před ukrajinskými volbami.
Stropnický také připomněl, že NATO vojáky na Ukrajinu nejen nevyšle, ale ani vyslat nemůže, protože Ukrajina není členským státem Severoatlantické aliance. Naopak Polsku, které požádalo o zesílenou vzdušnou obranu, tato obrana poskytnuta byla. „Kolektivita je základem NATO,“ připomněl Stropnický. Aktivita české armády je podle něj dostatečná. „Naše pověst v Alianci je dobrá,“ dodal Stropnický, který připomněl hlavně českou účast na misích Severoatlantické aliance.
Severoatlantická aliance na praktické úrovni dočasně ruší veškerou civilní i vojenskou spolupráci s Ruskem kvůli jeho postupu v ukrajinské krizi. Pokračovat bude jen politický dialog na úrovni velvyslanců či vyšší. Moskva podle NATO nestahuje své jednotky od hranic s Ukrajinou, přestože Kreml tvrdí opak. Naopak s Ukrajinou se kooperace posílí, například při armádních reformách. Předevčírem se na tom v Bruselu shodli ministři zahraničí členských zemí NATO. Vojenští plánovači mají také v příštích několika týdnech jako naléhavou záležitost připravit návrh možných opatření, kterými bude možné posílit ochranu aliančních zemí.
Stropnický chce mít do léta zprávu o vojenské rozvědce, pak šéfa
Stropnický se také dnes vyjádřil k situaci ve vojenském zpravodajství. Do konce června chce mít analýzu jeho fungování, na jejímž základě vybere kandidáta na nového ředitele vojenské rozvědky. Toho potom bude schvalovat vláda. Vojenské zpravodajství přišlo o ředitele Milana Kovandu loni v červnu kvůli údajnému zneužití rozvědky v kauze expremiéra Petra Nečase.
Analýzu má pro Stropnického zpracovat jeho poradce Jan Beroun, který v minulosti působil jako zástupce ředitele civilní rozvědky. Že by se právě Beroun mohl stát novým ředitelem zpravodajství, Stropnický odmítá. Na tamto postu by se Stropnickému zamlouval například Andor Šándor, který rozvědku dříve vedl. Mezi potenciálními kandidáty ale není.
Aby Beroun mohl analýzu zpracovat, musí mít prověrku na druhý nejvyšší stupeň tajné. Podle Stropnického prověřování Berouna již začalo. „Když to půjde dobře, tak by ta zpráva mohla být do konce června a na základě toho já se potom mohu začít poohlížet a připravit kandidáty a pak je předložit vládě,“ uvedl ministr. Zdůraznil, že absence stálého ředitele nemá negativní vliv na fungování vojenského zpravodajství a rozvědka „není v nějaké alarmující krizi“.
