Několik vět: Když to podepsala Zagorová, tak já taky

Vysílání Hlasu Ameriky a Svobodné Evropy z 29. června 1989. Na první poslech stejné jako vždycky, ale z pohledu konce roku 1989 přelomové: do éteru totiž poprvé zazněla výzva Několik vět. K manifestu, který samizdatové Lidové noviny otiskly o týden dříve, se kromě tradičních osobností disentu připojili i představitelé oficiální kultury a vědy. Několik vět tehdejší režim nevyděsily ani tak svým obsahem, ale spíš popularitou, jaké mezi lidmi dosáhly. Byl to důležitý krok disentu, s věcným a neútočným textem se totiž těžko dalo nesouhlasit.

Petice, kterou do listopadu 1989 podepsalo 40 tisíc lidí, odstartovala pád komunistického režimu v Československu. Mezi těmi, kdo připojili svůj podpis, byli například Jaromír Hanzlík, Martin Stropnický, Ivan Trojan nebo Zdeněk Svěrák, kterému text podle jeho slov prostě mluvil z duše. Ale jeden podpis komunistům nedal spát - připojila se i zpěvačka Hana Zagorová. Prý v textu nenašla nic, s čím by mohl slušný člověk nesouhlasit.

Podpis slavné zpěvačky „ulovil“ producent a režisér Ondřej Trojan. „Má můj obdiv, že neodvolala ten podpis, protože byl na ni vyvíjen obrovský tlak,“ zavzpomínal v pořadu ČT24. Že jde o klíčový podpis, si Trojan v tu chvíli vůbec neuvědomil. Vše mu došlo až později, při projevu Miloše Jakeše na Červeném Hrádku (více čtěte zde).

Jak se stalo, že se pod peticí objevil podpis Hany Zagorové

Ondřej Trojan: „Hanka přišla zazpívat na představení divadla Sklep na Dobešku. Nedalo mi, abych za ní nešel s archy a nedal jí to k podpisu. Zeptal jsem se jí, zda si to nechce přečíst. Ona mi řekla, že by ji to zajímalo, protože se o tom psalo jako o něčem, co je štvavý, příšerný pamflet rozvorávající ten báječný socialismus, ale nikdo ho nikdy neotiskl. Byla překvapená, myslím, že ten text byl korektní, věcný a nijak útočný. Přečetla si to o přestávce tak nějak narychlo a řekla, že si to musí promyslet. Já jsem se obával, že zmizí, naopak ona zůstala. Přečetla si to ještě jednou, otevřela si k tomu láhev šampusu, dala si skleničku a řekla, že tam neshledává nic, s čím by se ona názorově neztotožňovala a rovnou na místě to podepsala.“

Hana Zagorová: „Neshledala jsem tam nic, s čím by mohl slušný člověk nesouhlasit, tak jsem to podepsala. Poté, co můj podpis zveřejnilo vysílání na Svobodné Evropě, nastalo v mém bytě ticho. Přestaly zvonit telefony, a to definitivně… A nastala očista, selekce přátel.“

Z pořadu ČT24 20 let od akce Několik vět

Disent: Bytové divadlo (1989)
Zdroj: Oldřich Škácha/ČTK

Málokoho napadlo, že to brzy „praskne“

Sledování, kdo všechno se podepsal, se pro mnohé stalo koníčkem. Lidé si mezi sebou vyměňovali jména signatářů a postupně se pak někteří začínali po petici shánět, jiní petici naopak brali jako produkt jiného světa. „Text konstatoval situaci ve společnosti a vyzýval vládu, aby s tím něco udělala. Znám lidi, kteří ten text odmítli z důvodu, že s komunisty se nedá diskutovat, a text nepodepsali. Takový zvláštní druh alibismu,“ vzpomíná Jan Rejžek a tvrdí, že známá jména pod peticí odbourala strach u mnoha lidí. „Když to podepsala Zagorová, tak já taky,“ zaznívalo mezi lidmi.

Atmosféru léta 1989 potvrzuje i organizátor petice Stanislav Devátý: „Když jsem sbíral podpisy, lidé za mnou chodili a nosili mi celé archy s tím, že jim to je jedno, že jim to nevadí, že budou zavřeni, zbavovali se strachu,“ vzpomíná.

A tak se stalo, že disent vystoupil z izolace. Podle historika Martina Vaňka z Ústavu pro soudobé dějiny podal srozumitelným neagresivním textem většinové společnosti pomocnou ruku; od 29. června do 24. srpna výzvu podepsalo zhruba přes 20 tisíc lidí a za zbývající tři měsíce do pádu komunistického režimu ještě dalších 20 tisíc.

Přestože se lidé pomalu přestávali bát, málokoho tehdy napadlo, že to lidově řečeno praskne. „Máme dneska spoustu hrdinů, kteří tvrdí, že už tehdy věděli, že to praskne, že všem bylo jasné, jak to dopadne. Ale já si myslím, že pro mnohé lidi, kteří podepisovali petici, jasno nebylo. … Že ani pro Hanu Zagorovou nebylo jasno, nebylo jasno pro spoustu těch normálních lidí, kteří to podepsali,“ tvrdí historik Vaněk. Tento názor zastává i přesto, že se již v létě 1989 objevovaly informace o nervozitě v nejvyšších patrech strany a vlády a o změnách v zahraničí. Jenže mnozí Češi se k informacím podobného rázu jen těžko dostávali.

Několik vět – petice, s níž se nedalo nesouhlasit

Petice ve svých sedmi bodech požadovala propuštění politických vězňů, neomezenou svobodu shromažďování, legalizaci nezávislých iniciativ, objektivně informující sdělovací prostředky, respektování náboženské svobody, péči o životní prostředí a zahájení svobodné diskuse o hlavních problémech poválečných československých dějin. Petice byla otevřená a mohl ji podepsat každý, kdo souhlasil s jejím zněním.

Komunisté jakýkoliv dialog odmítali a uchylovali se k očerňujícím článkům jako například „Kdo seje vítr, sklízí bouři“. Komunistická strana sice diskuzi odmítala, ale na druhou stranu svoje postavení na veřejnosti už nedokázala obhájit. Petice Několik vět ještě nepřinesla konec totalitního režimu, ale poprvé od devětašedesátého roku spojila poměrně úzkou skupinu disidentů s populárními umělci a hlavně tisícovkami lidí.

Oficiální tisk, reprezentovaný Rudým právem, zveřejnil Několik vět teprve po změně společenských podmínek, konkrétně 19. prosince 1989.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Částí Česka přecházejí silné bouřky, hrozí i přívalový déšť a kroupy

Severní polovinou Česka od úterního odpoledne přecházejí od západu silné bouřky, varovali meteorologové. Může foukat vítr s nárazy až 75 kilometrů v hodině, hrozí přívalový déšť a kroupy. K večeru se bouře dostaly na Moravu a do Slezska. Výstrahu zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
11:25Aktualizovánopřed 1 mminutou

Česko se dle Fialy nyní nepřipojí k nákupu amerických zbraní pro Kyjev

Česká republika se nyní nepřipojí k nákupu amerických zbraní pro Ukrajinu, která se brání ruské invazi. Serveru Publico to v úterý řekl premiér Petr Fiala (ODS). Česko se podle něj soustředí na jiné cesty, jak Kyjevu pomoci. Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že USA budou zemím NATO prodávat moderní zbraně, přičemž Aliance bude tyto dodávky koordinovat.
před 10 mminutami

Čeští hasiči v Texasu našli dvě oběti záplav, dál pátrají po pohřešovaných

Šestnáct hasičů z Česka absolvovalo v pondělí první nasazení v masivními povodněmi zasaženém Texasu. Konkrétně propátrávali oblast podél koryta řeky Guadalupe u města Center Point, informovalo v úterý generální ředitelství tuzemských hasičů.
11:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Čeští studenti zazářili na světové chemické olympiádě

Čtveřice českých středoškolských studentů si přivezla z prestižní Mezinárodní chemické olympiády (IChO) zlato, stříbro i bronz. Zazářili v konkurenci stovek studentů z celého světa.
před 2 hhodinami

Nový obchvat Lišova a Štěpánovic odlehčí dopravě o 15 tisíc aut denně

Řidiči mohou od úterního podvečera jezdit po novém obchvatu Lišova a Štěpánovic, kterým se tak denně vyhne až patnáct tisíc aut a tranzitní doprava. To byl hlavní důvod výstavby nové komunikace dlouhé 9,5 kilometru, na kterou se čekalo přibližně 40 let. Konečná cena narostla o 186 milionů korun na 1,16 miliardy kvůli úpravám nekvalitní vytěžené zeminy, uvedl při slavnostním uvedení do provozu generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl.
13:31Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Edmundova soutěska v Hřensku se otevírá. Zatím jen zlomku turistů

Edmundova soutěska v Hřensku se tři roky po ničivém požáru poprvé otevírá. Od úterý místním a podnikatelům, od soboty i turistům. Obnoví se také plavba na loďkách. Správci budou každý den vyhodnocovat podmínky a podle nich soutěsku zpřístupní. Návštěvníci, kterých bude denně nanejvýš padesát, si nejdřív musejí koupit vstupenku v informačním centru a před soutěskou si je pak vyzvedne průvodce, který je kaňonem říčky Kamenice dovede do přístavu.
před 5 hhodinami

Studentka v Olomouci našla řadu nezaznamenaných rostlin

Celkem devatenáct druhů rostlin dosud nezaznamenaných v Česku objevila při průzkumu širšího centra Olomouce studentka Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Věra Kafková. Ulice města systematicky mapovala dva roky. Ve své bakalářské práci zaznamenala 324 nepůvodních a 54 ohrožených druhů. Objev tak velkého počtu nových druhů je podle odborníků výjimečný. Za tyto mimořádné výsledky jí Česká botanická společnost udělila Cenu Víta Grulicha za nejlepší floristický nález z území České republiky.
před 8 hhodinami

Objem hypoték v červnu stoupl

Banky a stavební spořitelny v tuzemsku poskytly v červnu hypotéky za 37,5 miliardy korun, což je proti květnu nárůst o devět procent. Nové úvěry bez refinancování vzrostly o sedm procent na 29,4 miliardy. Úrokové sazby nových úvěrů v červnu pokračovaly v mírném poklesu a snížily se v průměru ze 4,6 na 4,56 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
06:23Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...