V úterý se sejde pracovní skupina, která bude řešit možnost screeningu na Letišti Václava Havla, i když přímé lety z rizikových oblastí do Česka nesměřují. Zřejmě jim bude měřena teplota a z dotazníku se vyhodnotí riziko. Měla by připravit plán, který bude předložen na středečním jednání Bezpečnostní rady státu.
Kvůli ebole by se měla připravit i armádní nemocnice v Těchoníně
Němeček dnes také uvedl, že nedávná podezření na výskyt eboly v Česku prověřila připravenost Bulovky. „Velmi rádi bychom prověřili a zajistili také aktivaci zařízení v Těchoníně,“ doplnil. Tato záložní nemocnice s osmi lůžky vhodnými pro tyto pacienty by měla sloužit v případě, že by dvě lůžka vyčleněná v Nemocnici Na Bulovce byla obsazena.
Připravit by se měly týmy specialistů, které by si měly nacvičit spolupráci a v případě potřeby by mohly být v Těchoníně nasazeny. Podle státního tajemníka ministra obrany Daniela Koštovala bude klíčové sestavení specializovaných týmů složených z vojáků i civilních odborníků. Po technické stránce je totiž nemocnice vybavena dostatečně. „Shodli jsme se, že má smysl Těchonín aktivovat. Budeme muset dát dohromady smíšené týmy, armáda nemá tolik infektologů,“ řekl.
- Plukovník Libor Píša: „Zařízení je v klidovém stavu a musí se aktivovat. Musíme vytvořit společně s civilními lékaři a zdravotními sestrami (…) týmy, které by byly schopny aktivovat a udržet toto zařízení v provozu delší dobu, pokud bychom měli pacienta s potvrzenou či suspektní ebolou.“
Do týmů v Těchoníně by byli nasazeni vojenští epidemiologové, lékaři a sestry, v rámci svého vojenského povolání. U civilistů očekává Němeček, že se sami přihlásí, věří v jejich dobrou vůli pomoci, nařídit jim to jako vojákům nemůže. Týmy by si nacvičovaly souhru v postupu péče v Těchoníně asi několik dní. Nemocnice může být podle plánu v plném provozu do 72 hodin od výzvy, podle Koštovala je armáda schopna ji aktivovat do 24 hodin a nyní se má v nácviku prověřit, zda to půjde i za méně než čtyři hodiny.
Kapacita Těchonína je 28 osob. Podle Píši se nepředpokládá, že by se v Česku virus eboly masivně šířil. Pokud se někdo nakazí, budou to spíše jednotlivci, poznamenal Píša s tím, že zdravotnická infrastruktura u nás je na zcela jiné úrovni. „Nepočítáme s odporem místních komunit, rozhodně tu nevstoupí do cesty kulturní a etnické tradice, které v Africe situaci komplikují,“ dodal.
Ministerstvo zdravotnictví k ebole
Ministerstvo zdravotnictví k ebole
Státní tajemník MO: Aktivaci Těchonína stihneme do 24 hodin
Ebola se letos začala rychle šířit v Africe. Onemocnění má vysokou úmrtnost, v průměru 60 procent nakažených zemře. Podle nejnovějších dat Světové zdravotnické organizace (WHO) je potvrzeno onemocnění ebolou u 8 400 lidí, z nich 4 033 zemřelo. Nejpostiženější je západní Afrika - státy Sierra Leone, Guinea, Libérie, Nigérie a Senegal. Případy onemocnění už mají i Evropa, USA a Austrálie. V Česku zatím byla čtyři podezření na nákazu, u nikoho se nepotvrdilo.
