Praha – Od nového roku by mohly být darované potraviny osvobozeny od DPH. To by se týkalo potravin, kterým zbývá 48 hodin do uplynutí doby trvanlivosti. Platil by pro ně režim výrobku s nulovou hodnotou, uvedl v Hyde Parku ředitel České federace potravinových bank Fabrice Martin Plichta. Zmínil také, že sankce vůči Rusku znamenaly zvýšení přísunu potravin do bank, což v konečném důsledku zpestřilo jídelníček potřebným. Na plýtvání potravinami dnes upozorní happening Tisíc kilo v centru Prahy.
Sankce vůči Rusku zpestřily jídelníček potřebným v ČR
„Jdeme touhle cestou, protože ta se nejčastěji osvědčila v zemích Evropské unie. Zbývá už jen pár zemí EU, kde se uplatňuje DPH z darovaných potravin, takže chceme, aby ministerstvo zavedlo systém, v němž darované potraviny budou mít už nulovou hodnotu,“ řekl v Hyde Parku ředitel českých potravinových bank k vyjednávání s ministerstvy. V současnosti se odvádí z potravin patnáctiprocentní DPH.
Potravinové banky přijímají od dodavatelů darované potraviny a bezplatně je pak distribuují dobročinným organizacím, které z nich připravují pokrmy lidem v nouzi. V současnosti nutnost platit DPH za tyto potraviny komplikuje neziskovým potravinovým bankám přijímání darovaných potravin.
V centru Prahy se bude prodávat zelenina za pár korun
Zeleninu darovanou od lokálních pěstitelů bude od 9.00 až do vyprodání zásob prodávat za symbolickou cenu iniciativa Zachraň jídlo. Akce Tisíc kilo se koná v Praze na piazzettě Národního divadla. Happening chce upozornit na problém plýtvání v zemědělství, které má druhý nejvyšší podíl na vyhozených potravinách z celého potravinového řetězce (první jsou spotřebitelé) – farmáři vyhodí i více než třetinu toho, co vypěstují. Často jen proto, že zboží nesplňuje estetické nároky prodejců.
„Zelenina je jinak v pořádku a nutričně bohatá. Jenom nevypadá jako z obálky katalogu,“ upozornil organizátor Adam Podhola. Cílem akce je mimo jiné informovat zemědělce, jak efektivně nakládat s přebytky – místo vyhození na kompost je mohou například darovat právě do potravinové banky.
Federace se snaží o zřízení a provoz jedné potravinové banky v každém regionu, nyní fungují v šesti městech. Členy jsou především charitativní organizace: ADRA, Armáda spásy, NADĚJE, Slezská diakonie a Sdružení azylových domů. „My se zabýváme především tou logistickou stránkou věci – seženeme potraviny a předáme je organizacím. V ČR obsluhujeme cca 200 organizací a zařízení, to znamená, že asi 5 tisíc lidí od nás dostává potraviny,“ upřesnil Fabrice Martin Plichta.
V roce 2013 prošlo potravinovými bankami 300 tun potravin. Sám Fabrice Martin Plichta doufá, že národní potravinová sbírka 22. listopadu napomůže překročení loňského penza.
GALERIE
videogallery_478973
Sankce pro Rusko prospívají potřebným v ČR
Zavedení sankcí ze strany Evropské unie vůči Rusku kvůli bojům na Ukrajině znamenalo nárůst přísunu potravin do potravinových bank. „Nemůže se tam vyvážet různé ovoce a zelenina a část toho právě končí u nás, což je moc krásné, protože můžeme našim klientům nabídnout dobré a zdravé potraviny,“ konstatoval šéf českých potravinových bank. Pravidelný přísun ovoce a zeleniny do potravinových bank od dodavatelů nebýval podle něj zvykem. Plichta proto zavedení sankcí kvituje s povděkem a doufá, že zvýšený přísun čerstvých potravin do bank díky osvobození darovaných potravin od DPH nepoklesne.
Rusko v srpnu zakázalo veškerý dovoz masa, ryb, mléka, mléčných výrobků, ovoce a zeleniny z Evropské unie a Spojených států. Učinilo tak v odvetě za sankce Západu kvůli aktivitě Ruska v ukrajinském válečném konfliktu. Odvetné sankce Ruska, zacílené na potraviny a zemědělskou produkci, by měly platit jeden rok.
Potravinové banky se snaží bojovat proti plýtvání potravinami a zároveň je dostat k těm, kteří z nějakého důvodu strádají jejich nedostatkem. Náklady na provoz jedné potravinové banky se pohybují ročně zhruba kolem milionu korun. V dalších zemích EU jsou potravinové banky relativně běžnou praxí redistribuce potravin před uplynutím expirační doby.
Plýtvání potravinami:
- V Evropě připadá na jednoho člověka 96 až 115 kilogramů vyhozeného jídla za rok
- Celkově se v zemích osmadvacítky ročně vyhodí 89 milionů tun (z toho v ČR 700 tisíc tun), z toho 42 procent připadá na domácnosti
- Zbytek likvidují restaurace, jídelny, prodejny i sami výrobci
- Průměrnou rodinu s dětmi stojí plýtvání potravinami ročně zhruba 21 tisíc korun
- Celosvětově končí v odpadcích více než 1,4 miliardy tun potravin za zhruba 20 bilionů korun, což představuje přibližně třetinu světové produkce potravin (pokud by byly tyto potraviny zachráněny, nasytily by se jimi asi tři miliardy lidí)