Novým šéfem vojenských zpravodajů bude Jan Beroun

Praha Novým ředitelem Vojenského zpravodajství vláda jmenovala Jana Berouna, dosavadního poradce ministra obrany Martina Stropnického (ANO). Beroun tak střídá dočasného šéfa vojenských zpravodajů Rostislava Pilce. Beroun, který v minulosti pracoval jako styčný důstojník české rozvědky ve Washingtonu, by měl být vůbec prvním civilistou ve vedení vojenské tajné služby od jejího vzniku.

Dvaapadesátiletý Beroun působil od poloviny 80. let u policie, mimo jiné jako šéf kriminalistů v Praze 2. Po listopadu 1989 absolvoval stáž u FBI a u německých a britských bezpečnostních složek. Byl šéfem speciální policejní jednotky takzvaných nelegálů, tedy detektivů pohybujících se v přestrojení mezi zločinci. Později stál u zrodu policejního útvaru na ochranu svědků.

V březnu 2002 vyhrál výběrové řízení na místo náměstka policejního prezidenta pro uniformovanou policii. Tehdejší ministr vnitra Stanislav Gross (ČSSD) však konkurz zrušil. V roce 2004 byl jmenován náměstkem ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI). V rámci civilní rozvědky odpovídal za zpravodajství a operativu. Když v roce 2006 odcházel z čela ÚZSI Karel Randák, doporučil Berouna jako svého nástupce. Ředitelem rozvědky se Beroun nestal, místo toho do roku 2011 pracoval jako styčný důstojník ÚZSI ve Washingtonu.

Koncem roku 2010 se o něm spekulovalo jako o nástupci Oldřicha Martinů ve funkci policejního prezidenta. Tím se ale nakonec v lednu 2011 stal Petr Lessy. Od roku 2011 Beroun řídil českou pobočku americké detektivní agentury Pinkerton. Jednatelem společnosti Pinkerton ČR byl podle obchodního rejstříku od ledna 2012 do letošního června. Začátkem letošního roku se stal poradcem ministra obrany Martina Stropnického (ANO).

Vojenské zpravodajství má řádného šéfa po více než roce

Dočasný ředitel Pilc se do vedení Vojenského zpravodajství dostal poté, co byl dřívější šéf Milan Kovanda loni postaven mimo službu kvůli aféře týkající se údajného zneužití vojenského zpravodajství Janou Nagyovou, dnes Nečasovou. Kromě nich je v případu obžalován Kovandův předchůdce Ondrej Páleník a zpravodaj Jan Pohůnek. Čtveřici hrozí za zneužití pravomoci až tříleté vězení.

Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) chtěl mít původně do konce června hotovou analýzu fungování Vojenského zpravodajství a na jejím základě vybrat kandidáta na nového ředitele rozvědky. Výběr však prý zpozdilo udělování prověrky právě pro ministrova poradce Berouna, který měl analýzu na starost.