Vzpomínka na VONS: Lidé věděli, že je naše práce správná

Praha - Od začátku největšího politického procesu z dob normalizace uplynulo pětatřicet let. Soudní líčení se členy Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS), kteří hájili politické vězně, začalo 22. října 1979. V rozhovoru pro ČT24 na těžké časy normalizace vzpomínala Kamila Bendová, žena disidenta Václava Bendy, který od soudu s VONSem odešel se čtyřletým trestem vězení.

Nahrávám video
Bendová: Mladí si nepředstaví, za jak absurdní věci se trestalo
Zdroj: ČT24

VONS ustavila skupina signatářů Charty 77 v dubnu 1978. Zabýval se případy osob trestně stíhaných a vězněných za projevy svého přesvědčení nebo oběťmi policejní či justiční svévole. Poskytoval jim právní, finanční a jinou pomoc. Sepisoval informace o jejich pronásledování, které pak posílal na vědomí Federálnímu shromáždění (odsud všechny zprávy putovaly přímo k StB). Veškeré informace rovněž zasílal zahraničním médiím – šlo o jediný způsob, jak docílit toho, aby se veřejnost o osudech stíhaných dozvěděla. Do prosince 1989 VONS vydal více než 1 100 sdělení týkajících se důležitých informací o trestním stíhání.

ČT: VONS svou legalitu opíral o závěrečný akt Helsinské konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, kterou Československo podepsalo (a zavázalo se tak k ochraně lidských práv). Jaká část tohoto závěrečného aktu dávala VONSu legitimitu?
Kamila Bendová: Vycházeli spíše z petičního práva a zároveň z toho, že měl každý občan povinnost zajímat se o stav naší justice a měl právo zabývat se tím, jestli lidé nejsou jménem republiky, a tedy i jeho jménem, odsuzováni nespravedlivě. Výbor neměl žádnou strukturu, nešlo o organizaci, ale o skupinu lidí. Jediné, co dělali, bylo to, že vydávali zprávy o vězněných lidech. Vždycky bylo jen na jejich konci řečeno: „Ale tento čin nikdo v žádné svobodné společnosti nemůže považovat za trestný čin.“

ČT: VONS kromě právní pomoci informoval o sledovaných případech, posílal je do svobodných médií na Západě. Jakým způsobem to probíhalo?
Kamila Bendová: Vždy jen zaznělo, že všecky informace jsou veřejné, ale o tom, kdo je pošle do ciziny, se na výboru nikdy nejednalo. Vím o tom hrozně málo.

ČT: V roce 1979 přišla razie více než stovky příslušníků Sboru národní bezpečnosti.
Kamila Bendová: Ano… Přišli v pět hodin ráno, vyrazili dveře, manžela okamžitě odvedli a následovala nekonečně dlouhá, dvanáctihodinová prohlídka. Prohledali úplně všechno a týkalo se to všech členů výboru, deset z nich zůstalo ve vazbě, šest jich bylo odsouzeno, z toho pět na dlouhodobé tresty.

ČT: Obžaloba v procesu říkala: „Z odporu proti socialistickému státnímu zřízení republiky a se záměrem podporovat antikomunistickou zahraniční propagandu a v úmyslu vyvolávat mezi obyvatelstvem republiky nepřátelství proti socialistickému státnímu zřízení republiky založili nelegální organizaci Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných.“ Jak se to poslouchá po 35 letech?
Kamila Bendová: Hlavně je třeba dát pryč všechna ošklivá slova. Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných říká: „Cílem je sledovat případy osob, které jsou trestně stíhány či vězněny za projevy svého přesvědčení nebo které se staly oběťmi policejní a justiční svévole.“ To znamená, že jediné, o co jim šlo, bylo postarat se o lidi, kteří byli zavíráni pro věci, o kterých se výbor nedomníval, že by byly trestnými činy.

ČT: Přišla od tehdejších obyvatel Československa nějaká podpora?
Kamila Bendová: Bylo to zvláštní. Lidé se k nám samozřejmě báli chodit a na ulici přecházeli na druhou stranu chodníku. Kdykoliv jsem se ale s někým setkala sama, tak mně vždy podporoval. Pracovala jsem v Matematickém ústavu, kde na mě vybírali peníze, lidé mi nosili různé dárky. Celou dobu jsem zažívala pocit, že všichni vědí, o co nám jde, a že to, co děláme, je správné.

ČT: Myslíte si, že dnešní dvacátníci, třicátníci vědí, o čem si nyní povídáme?
Kamila Bendová: Mám obavy, že ne. Jsou zvyklí na to, že cestují po celé Evropě na občanský průkaz, mají mobily i internet a neumí si představit, za jak absurdní věci byli lidé tenkrát trestáni. Domnívám se, že je velice důležité, aby se studovala právě 70. a 80. léta, protože stále je otázka, jak se to mohlo stát, že všichni byli tak poslušní? Lidí, kteří vystoupili proti zvůli, bylo málo.

ČT: Paní Bendová, děkujeme za připomínku. Na shledanou.
Kamila Bendová: Na shledanou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Předběžná škoda u požáru skladu plastů v Brně je 50 milionů

Předběžně odhadovaná škoda způsobená požárem skladu plastů v Brně-Přízřenicích je 50 milionů korun, uvedli v pondělí dopoledne hasiči. Příčinu vzniku požáru zjišťují. Doplnili také, že zásahem uchránili hodnoty za půl miliardy. U požáru zasahují od rána, bylo jich tam zhruba osmdesát. Před 9:00 začali počet redukovat.
11:10Aktualizovánopřed 41 mminutami

U Jičína se vyskytlo slabé tornádo, letos první zdokumentované, uvedl ČHMÚ

Na východ od Jičína v okolí obcí Studeňany, Úlibice a Radim se v neděli odpoledne vyskytlo při dešťové přeháňce slabé tornádo. Bylo prvním zadokumentovaným tornádem v letošním roce v Česku. Na facebooku o tom v pondělí informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Případné svědky tornáda meteorologové požádali o poskytnutí svědectví, fotografií či dokumentaci případných škod.
10:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů týdne rozebrali návštěvu šéfa NATO v Česku

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali návštěvu generálního tajemníka NATO Marka Rutteho v Česku, výdaje na obranu a budoucnost médií veřejné služby. Tématem bylo také směřování Maďarska po vítězství Pétera Magyara v parlamentních volbách nebo nenávist v kyberprostoru. Pozvání přijali publicista Roman Joch, redaktor Reflexu a expert na Maďarsko Oliver Adámek, marketérka Lucie Kubovičová, novinář a moderátor Čestmír Strakatý a bývalá místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Debatou provázela Klára Radilová.
před 2 hhodinami

VideoÍrán může být po válce agresivnější, říká Telička. Je dál od jaderné bomby, míní Landovský

„V tuto chvíli je velmi diskutabilní, jestli byl (íránský) režim oslaben,“ uvedl v Duelu ČT24 bývalý eurokomisař a poslanec Evropského parlamentu Pavel Telička. Existuje podle něj také možnost, že Írán bude ještě „agresivnější“, než tomu bylo doposud. „Z hlediska dlouhodobé perspektivy nejsem příliš velkým optimistou,“ dodal. Primárních cílů útoku na Írán, tedy oddálit tuto blízkovýchodní zemi od jaderné bomby, bylo podle bývalého velvyslance při NATO Jakuba Landovského dosaženo. „Změna režimu jako sekundární cíl se nepovedla,“ připustil ale. Kromě války v Íránu probrali hosté debaty moderované Danielem Takáčem také opakovaná vyjádření některých amerických představitelů týkající se možnosti odchodu USA z NATO a obchodní vztahy mezi EU a Spojenými státy.
před 3 hhodinami

Začátek týdne bude chladnější a deštivější, od čtvrtka se oteplí

Na začátku tohoto týdne bude místy pršet, nejvyšší odpolední teploty zejména na severu nepřekročí ani deset stupňů Celsia, jinde se dostanou maximálně k 15 stupňům. Od čtvrtka se oteplí až na 18 stupňů, srážky budou už jen výjimečné. V neděli se ale znovu výrazněji ochladí a má víc pršet, vyplývá z týdenní předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 3 hhodinami

VideoKultura cestování vlakem se od devadesátých let transformovala pomalu

Před 35 lety Československé státní dráhy skomíraly. Nákladních vagonů a lokomotiv bylo zbytečně moc, osobní vozy se zase jevily zastaralé a nevyhovující. Dluhy narůstaly a na postupnou transformaci se muselo čekat. Modernizace železnic oficiálně začala až po rozdělení republiky. Rychlost i komfort cestování se od té doby na některých tratích výrazně zlepšily, omlazování vozového parku ale trvá dodnes.
před 4 hhodinami

Nový lék může dětem s Duchennovou svalovou dystrofií oddálit ztrátu chůze

Dětem s Duchennovou svalovou dystrofií (DMD) by mohl pomoci nový přípravek, který zpomaluje postup nemoci a oddaluje ztrátu schopnosti chůze. V Česku ho pojišťovna zatím schválila prvnímu pacientovi. Onemocnění, při němž postupně odumírají svaly, zatím nelze zcela vyléčit. Nemocí trpí v zemi přes 350 lidí.
před 5 hhodinami

VideoVýrobců obuvi ubývá, trendy i návyky zákazníků mění trh

Počet výrobců obuvi klesá – v Česku za tři roky o třináct, v Evropě o více než dva tisíce. Stávající producenti proto hledají nové cesty, jak oslovit zákazníky, zatímco čelí silné konkurenci z Asie. Češi se při nákupech stále z velké části orientují podle ceny, přibývá však i těch, kteří si připlatí za takzvanou barefoot obuv napodobující chůzi naboso nebo za boty na míru. Vedle zdravé chůze hraje stále větší roli především pohodlí, trendem posledních let navíc zůstávají tenisky.
před 5 hhodinami
Načítání...