Vyléčí občanské vzdělávání českou nedůvěru?

Praha – Demokracie v Česku v těchto dnech slaví 25. výročí. Jak ale ukázal průzkum CVVM, polovina Čechů je s ní nespokojena. 30 % dotázaných by dokonce považovalo za lepší způsob vlády autoritativní režim. Podle některých expertů Češi demokracii nepochopili. Pokud se tedy má v ČR dále rozvíjet, bude potřeba občany dovzdělat. Teď se hraje o to, zda se hozené rukavice chopí poslanci. Návrh usnesení na podporu občanského vzdělávání má jít do sněmovny 31. října.

V západní Evropě pomáhá občanské vzdělávání posilovat důvěru v demokracii už celá desetiletí. Skrze ně se vytváří předpoklady pro kultivaci člověka jako občana, posilují se demokratické hodnoty ve společnosti a lidé se učí aktivně ovlivňovat dění kolem sebe. V Česku je výchova k občanství teprve v plenkách. U zákonodárců stála léta na druhé koleji, a tak se stala spíš doménou nevládních organizací. Ty ale bez pomoci státu příliš nezmůžou. „Dobrovolnosti se meze nekladou, ale v tuto chvíli ta část občanské společnosti, která nějaké takové aktivity realizuje, je dělá nekoordinovaně v rámci dílčích podpor a grantů a není to celkově propojené,“ upozornila Lenka Petráková z občanského sdružení Oživení, které se občanskému vzdělávání intenzivně věnuje.

Příklady (ne)táhnou

Před volbami se sdružení Oživení rozhodlo zacílit na středoškoláky. Připravilo čtveřici videí, jejichž prostřednictvím mladé lidi učí, jak využívat standardy demokracie k utváření světa, v němž by chtěli žít. Nechybí ani příklady dobré praxe – ať už jde o kulturní akce pod taktovkou občanských iniciativ, hledání nového využití pro chátrající továrnu nebo projekt sdílení jízdních kol. Jenže dostat videa do škol je obtížné. „Oni to často slíbí, pak ale besedu na poslední chvíli zruší,“ upozornil Martin Kameník, který setkání se studenty organizuje.

Že je s občanským vzděláváním třeba začít už na školách, jasně ukazují průzkumy. Podle zjištění organizace Člověk v tísni si 80 % středoškolských studentů myslí, že nemohou ovlivnit dění kolem sebe na národní ani lokální úrovni. A třeba v mezinárodní studii ICCS 2009, která srovnávala občanské znalosti a postoje žáků ze 38 zemí, Česká republika úplně propadla. Předpokládanou účast v národních volbách deklarovalo v ČR jen 50 % žáků, zatímco mezinárodní průměr činí 81 %. Nejhoršího výsledku dosáhlo Česko i v ukazateli participace na politických aktivitách.

Postoj Čechů k demokracii
Zdroj: ČT24/CVVM

Mezery, které mladí lidé v chápání státu mají, jsou alarmující. „Bylo pro ně třeba překvapení, že všechno není jen stát, že jsou tu různé stupně veřejné správy. Přitom, když se v tom ten člověk nevyzná, tak nemá předpoklad, že něco může ovlivnit, protože neví, kam zajít,“ popsal své zkušenosti Martin Kameník z Oživení

Zastánce má zavedení koncepční výchovy k občanství ve školách také mezi politology. „Pokud nebudeme vzdělávat mládež, tak tady budou vyrůstat generace, které jsou sice socializovány v demokratickém systému, ale v podstatě mu ještě pořád nerozumí,“ obává se politolog Palackého univerzity Tomáš Lebeda. Tady už ale občanské vzdělávání naráží na nedostatek peněz. K tomu, aby se mohlo koncepčně rozjet, jsou totiž třeba učitelé zběhlí v tématech výchovy k občanství a lidských práv. Těch se ale v Česku nedostává a na realizaci vzdělávacích kurzů pro ně chybí prostředky.

Seminář místo předvolební kampaně

Část potřebných financí by do budoucna Česko mohlo získat z fondů EU. Bez pomoci státu se ale občanské vzdělávání zřejmě neobejde. „Podle nás by to rozhodně měla být alespoň z části agenda státu, protože máme za to, že to patří do základních systémových předpokladů dobré funkční demokracie. Stát by neměl spoléhat na to, že se peníze seženou externě z evropských nebo jiných zdrojů,“ míní Ondřej Matějka z Centra občanského vzdělávání.

Štve vás vláda, radnice…? Demokracie není jen o tom jít jednou za čtyři roky k volbám. Když se vám něco ve vašem okolí nelíbí, změňte to. Na příklady dobré praxe poukazuje Oživení v dokumentu DYI! Změň to, když chceš. Návod na to, jak si „hlídat“ politiky, pak dává v dalších videích: Čekuj z gauče, Zákon 106. Lína huba holý neštěstí a Neváhej a toč! Pořizuj záznamy ze zasedání pro sebe i pro ostatní

Angažovat by se mohly také politické strany. „V zahraničí je poměrně běžné, že existuje veřejný tlak na to, aby politické strany utrácely peníze, které dostávají ze státního rozpočtu, nejen za své kampaně a marketing, ale i za politické vzdělávání, za rozvíjení nějakých myšlenek, idejí a hodnot,“ podtrhl politolog Masarykovy demokratické akademie Lukáš Jelínek.

Nic takového v Česku zatím neexistuje. Občanské vzdělávání naopak naráží na předsudky. Většina voličů totiž ještě má v paměti přednášky marxismu-leninismu pořádané za minulého režimu. Těžko si tak představit, že moderní výchova k občanství se nemusí týkat zdaleka jen politiky a místo papouškování doktrín má posilovat schopnost občanů diskutovat, respektovat jiné názory a kriticky myslet.

Spokojenost s fungováním demokracie v ČR
Zdroj: ČT24/CVVM

Na zkušenou do Německa

Pro funkční příklad přitom není třeba chodit daleko. Německo po zkušenosti s nacismem začalo občanské vzdělávání budovat hned po druhé světové válce. Dnes je tam chápáno jako kontinuální proces, se kterým se začíná ve školách, pokračuje v dospělosti a nechybí ani na univerzitách třetího věku. Kromě politicky laděných témat se semináře zaměřují například na filozofii, rétoriku, interkulturní komunikaci, globální problémy světové ekonomiky nebo média.

V německém prostředí se občanské vzdělávání dělí na dva hlavní proudy. První z nich leží na bedrech státu. Jde o formální občanské vzdělávání vyučované zejména na školách. Tento proud se striktně řídí principem neutrality. Druhý pilíř výchovy k občanství je pak zaměřen na pochopení aktuálních politických a ideologických trendů a většinou odráží zájmy konkrétních zadavatelů. Mezi nimi figurují politické nadace, církve, ale i podniky nebo odbory.

Aby se výchova k občanství nezvrhla v propagandu, staví na přesně vymezených principech. Kromě transparentnosti a zákazu indoktrinace jde o princip kritického myšlení a vyváženosti a zásadu orientace na cílovou skupinu. Takto nalinkovaný systém nese ovoce. Důvěrou Němců v demokracii neotřásla ani hospodářská recese.

Spokojenost Němců s demokracií
Zdroj: ČT24/Bertelsmann Stifung

Sněmovna na tahu

Právě v Německu se proto teď rozhodla hledat inspiraci skupina tuzemských poslanců. Poslední říjnový den hodlá u příležitosti 25. výročí demokracie v Česku předložit do sněmovny usnesení podporující občanské vzdělávání. „Podtrhujeme klíčový význam občanského vzdělávání v demokratickém duchu a pro udržitelnost svobodného demokratického státu v České republice. Zavazujeme se, že občanské vzdělávání bude založeno na demokratických principech, prezentaci témat z různých úhlů pohledu a podpoře samostatného myšlení občanů,“ popsal plán předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL a jeden z iniciátorů deklarace Jiří Mihola.

Iniciativu poslanců vítají i experti. „Kdyby toto prošlo, tak to vytváří rozumný rámec, k čemu se vztahovat, až budeme mluvit o občanském vzdělávání. Jsou tam ostatně kritéria převzatá z Německa,“ zdůraznil Matějka z Centra občanského vzdělávání. Jedním dechem ale dodává, že jde jen o první krok na dlouhé cestě.

I kdyby sněmovna text deklarace schválila, k vytvoření funkčního systému je od něj ještě daleko. Jasno iniciátoři zatím nemají v tom, zda by se výchova k občanství měla na školách vyučovat jako samostatný předmět ani jak by mělo fungovat vzdělávání dospělých. A velkou neznámou zůstávají také finance. O těch se tvůrci deklarace zdráhají hovořit úplně. „Upřímně řeknu, že takhle daleko ta diskuse nešla, abychom se bavili o konkrétních částkách. První krok teď bude sejít se s ministrem financí. Ten byl ale před volbami hodně zaneprázdněn,“ řekl portálu ČT24 Mihola.

Náklady přitom nebudou malé. V Německu s osmdesáti miliony obyvatel dávají spolková ministerstva dlouhodobě na výchovu k občanství kolem 350 milionů eur ročně. Podobný standard v desetimilionovém Česku by znamenal výdaje ve výši zhruba 46 milionů eur ročně. Méně robustní, i když stále funkční systém má Nizozemsko. I to za něj ale každoročně zaplatí přes 5 milionů eur. Otázkou tak je, zda dobře míněný záměr českých poslanců nakonec kvůli penězům nespadne pod stůl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Policie zasahuje na úřadě v Chřibské na Děčínsku kvůli možné střelbě

Policie zasahuje v obci Chřibská na Děčínsku. Na síti X uvedla, že má informace o střelbě na městském úřadu. Vyzvala veřejnost, aby se místu vyhnula.
před 3 mminutami

Do Dyje se na Znojemsku dostala kejda, hasiči vyslali laboratoř

U Podmyč na Znojemsku mohly z protržené jímky uniknout až tři tisíce metrů krychlových kejdy, tedy statkového tekutého hnojiva. Část se dostala do Dyje. Hasiči vyslali i mobilní chemickou laboratoř.
před 15 mminutami

SPD odmítá prodej letounů L-159 Ukrajině

Vládní hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) včetně ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) je proti prodeji letounů L-159 Ukrajině. Před zasedáním koaliční rady to řekl předseda hnutí a Poslanecké sněmovny Tomio Okamura. Letouny podle něj mají sice aktuálně nízkou zbytkovou hodnotu, jejich bojová hodnota je ale vysoká. Mnohem více peněz než prodej by také stálo pořídit náhradu, míní Okamura.
před 25 mminutami

Úlohou prezidenta není v cizině slibovat dary, říká David. Chucpe, míní Nerudová

„Úlohou prezidenta není bez konzultace s vládou v zahraničí slibovat nějaké dary nebo obchodní aktivity,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na návštěvu hlavy státu Petra Pavla na Ukrajině. Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) měl Pavel při návštěvě Kyjeva říct, že Česko může v krátké době dodat několik bojových letadel. Prezident kritiku odmítl. „Považuji to za chucpe,“ reagovala na celou záležitost europoslankyně Danuše Nerudová (STAN). Dodala, že Macinkův postoj nepovažuje za správný, oslabuje dle ní pozici tuzemska navenek. Duelem ČT24 provázel Martin Řezníček.
před 1 hhodinou

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali hlasování o důvěře vládě

Hosté Událostí, komentářů týdne diskutovali o důvěře pro vládu ANO, SPD a Motoristů, kterou jí v týdnu vyslovila Poslanecká sněmovna. Debata se týkala i jmenování Filipa Turka (za Motoristy) vládním zmocněncem pro klimatickou politiku a Green Deal, snah amerického prezidenta Donalda Trumpa o získání Grónska či návratu Čecha vězněného ve Venezuele Jana Darmovzala zpět do Prahy. Hovořilo se i o podobách městského osvětlení. Diskuse se účastnili ekonom a politický analytik Marek Koten, advokát a bývalý politik Jan Kalvoda, umělec a bývalý politik František Ringo Čech, vedoucí komentářů Seznam Zpráv Kateřina Šafaříková a spisovatelka a podcasterka Markéta Lukášková. Pořadem provázela Jana Fabianová.
před 1 hhodinou

Přechod vymáhání na celníky ušetřil peníze, pokut dle NKÚ ale nepřibylo

Celní úřady si při vymáhání justičních pohledávek, například pokut nebo jiných peněžitých trestů, vedly lépe a rychleji než předtím soudy. Ke zvýšení počtu peněžitých trestů to ale nevedlo. Při kontrole správy soudních poplatků a efektivního vymáhání justičních pohledávek to zjistil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podle ministerstva spravedlnosti nízká úspěšnost vymáhání justičních pohledávek souvisela především s vysokou administrativní zátěží soudů.
před 1 hhodinou

Slunečné a mrazivé počasí vystřídá zatažené nebe se sněžením

V Česku bude až do čtvrtka většinou slunečno, noci budou mrazivé, teploty přes den budou kolem nuly. Hlavně na Českomoravské vrchovině meteorologové očekávají větrno. Od pátku se nebe zatáhne, mrazy se zmírní a o víkendu může sněžit. Vyplývá to z předpovědi na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 2 hhodinami

Nemocnice kvůli stárnutí populace zvyšují kapacity dlouhodobé péče

České nemocnice ruší kvůli stárnutí populace akutní lůžka a místo toho zvyšují kapacity následné a dlouhodobé péče. Trend podporuje i ministerstvo zdravotnictví. Podle Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) v Česku vloni přibylo zhruba šest set lůžek určených k doléčení, rehabilitaci nebo dožití. Dalších čtyři sta pojišťovna nasmlouvala. Současně zrušila téměř dva tisíce nevyužívaných míst pro pacienty s akutními problémy.
před 4 hhodinami
Načítání...