Praha – Od pátku do neděle zemřelo na českých silnicích podle předběžných policejních statistik osm lidí. „Dušičkový víkend“ tohoto roku se tak stal tragičtějším oproti loňskému, kdy si dopravní nehody vyžádaly tři oběti. Osm lidí zemřelo na silnicích během Dušiček také v roce 2012. Dušičky bývají spojovány nejen s výjezdy „svátečních řidičů“ a hustějším dopravním provozem, ale především s uctěním památky všch zemřelých.
Vzpomínka na všechny věrné zesnulé, Památka všech věrných zemřelých, Svátek zesnulých, Památka zesnulých či lidově Dušičky, která připadá na dnešek, je v římskokatolické církvi dnem, kdy se církev modlí za duše zesnulých. Lidé obvykle více než kdy jindy navštěvují hroby, pokládají na ně květiny, zapalují svíčky jako symbol života a myslí na ty, kteří odešli.
Modlitba za zemřelé patří k nejstarší křesťanské tradici. „Všichni ti, co byli před námi, byli skutečně někým, koho jsme měli rádi,“ shrnuje emeritní biskup Biskupství českobudějovického Jiří Paďour. Na řadě míst se konaly bohoslužby za zemřelé.
Mezi řadu lidových pověr a zvyků rozšířených v Česku patřila víra, že duše v předvečer Dušiček vystupují z Očistce, aby si odpočinuly od útrap. Na svátky se pekly takzvané „dušičky“ či „kosti svatých“, což byly bochánky nebo rohlíky ve tvaru kostí, jimiž se obdarovávali pocestní či žebráci u kostela. Na Dušičky má také kněz povoleno stejně jako při pohřbech a zádušních mších nosit černé roucho, ve kterém prochází hřbitov a kropí svěcenou vodou hroby.
Národní hřbitov Terezín čítá přes 2 300 hrobů pro 10 tisíc obětí druhé světové války. Ani tady se dnes žádné oficiality nekonaly a památku zesnulých si sem přišlo připomenout jen několik málo lidí.
