Praha – Za takřka dobrovolnou kapitulaci komunistického režimu označil Petr Pithart události roku 1989. Za rozhodující považuje nejenom neúspěšnou cestu tehdejšího komunistického premiéra Ladislava Adamce do Moskvy, ale také činnost Mariána Čalfy. Ten podle Pitharta zařídil zvolení Václava Havla prezidentem. Pro Havla tehdy hlasovalo celé Federální shromáždění. "Žádná sláva to nebyla, byl zvolen stejně jako ti před ním," vzpomíná Pithart v Interview ČT24.
Co vlastně proběhlo na přelomu podzimu a zimy 1989? Podle Petra Pitharta šlo o poklidné předání moci, kterou komunisté takřka bez odporu předali svým oponentům. „Já jsem byl u všech jednání. Jediný člověk, který pár dní o něco usiloval a nechtěl se poddat – byl to v tomto smyslu seriózní soupeř – byl Ladislav Adamec. Ale nikdo jiný. A záhy nám to složili pod nohy. Revoluce je něco, co je spojeno s rizikem, nejistotou. Musím počítat s oběťmi, nevím, jak to dopadne. Ale my jsme byli v listopadu už poslední v socialistickém táboře, všichni už to vybojovali před námi,“ řekl signatář Charty 77 a porevoluční předseda české vlády v Interview ČT24.
S tím nesouhlasí jeden ze studentských vůdců Marek Benda, který tvrdí, že studenti rozhodně neměli pocit, že moc leží na zemi, že je vyhráno. Pithart v této souvislosti připouští, že lidé na ulicích, zejména na malých městech to museli prožívat úplně jinak, skutečně museli mít nejspíš strach.
Pithart: Urbánek byl až submisivní
„Nástupce Jakeše, pan Urbánek, byl doslova submisivní vůči Václavu Havlovi. On si vyprosil nějaké jednání a hned přiběhl s nějakou Havlovou knihou a prosil Václava Havla, aby mu ji podepsal.“
Za rozhodující považuje Adamcovu cestu do Moskvy, který zde hledal podporu sovětského prezidenta Gorbačova. Ten ale československého premiéra ani nepřijal. Prvků, které lze považovat za revoluční, vidí Pithart v tehdejším dění minimum, patřily k nim například kooptace nových poslanců do starého Federálního shromáždění. Současně však Pithart zdůraznil, že spontánní protesty proti totalitnímu režimu byly projevem odvahy. Lidé na ulicích opravdu nemohli vědět, jak vypadají jednání s vládní mocí.
Komunisté jako jeden muž hlasovali pro Havla. To byla Čalfova práce
Koncem prosince potom parlament zvolil novým prezidentem Václava Havla. Volba samotná proběhla paradoxně obdobně jako volba předchozích komunistických prezidentů. Podporu mu u zástupců Národní fronty zajistil Marián Čalfa, kterého Petr Pithart označil za „přeběhlíka“. „To byl přeběhlík Marián Čalfa, který tu techniku zařídil. My jsme nemohli dokázat, aby komunistické Federální shromáždění volilo Havla. Čalfa to zařídil. Kdyby tomu tak nebylo, byl patrně tehdy schválen zákon o přímé volbě,“ popsal host Interview ČT24.
Zvolení Václava Havla v prosinci 1989 však považuje za zásadní. „Byl jsem hrozně naštvaný, že se nenašelo aspoň deset, dvacet, kteří by nezvedli ruku. Říkal jsem si, že ten Čalfa tu práci udělal zatraceně dobře. Mohl trochu ubrat. To nebyla žádná sláva. Byl zvolen stejně jako ti před ním,“ vzpomíná na zvolení Havla prezidentem.
Obrovským úspěchem podle něj je, že se podařilo zabránit lidovému hlasování o nové hlavě státu, protože tím by se prezidentská volba výrazně zpozdila a dosavadní nadšení se rozmělnilo. Současně je rád, že se porevolučním prezidentem nestal Alexander Dubček, popř. Jaromír Císař. „Lidé z Obrody čekali až do poslední chvíle, a pak začali diskrétně jednat s KSČ,“ kritizoval Pithart hnutí, které sdružovalo část reformních komunistů.
Sobotkův 17. listopad v USA: Bez setkání s prezidentem docela málo
Nyní uplyne od revolučních událostí – či „předání moci“, jak je definuje Petr Pithart – 25 let. Jak se k výročí postavili současní představitelé České republiky, někdejšího premiéra a dlouholetého předsedu Senátu udivilo. Premiér Sobotka či předseda Poslanecké sněmovny Hamáček totiž stráví 17. listopad ve Spojených státech. „Když bylo první výročí listopadu, tak to bylo opačně: přijel prezident Bush do Prahy. Mám obavu, že nejvyšší ústavní činitelé jedou do Spojených států napravit dojem, který v posledních měsících způsobili čitelným odklonem od zaměření naší zahraniční politiky, jak se rodila před 25 lety,“ poukázal Pithart. Je však přesvědčen, že se tak čeští představitelé v den jednoho z nejvýznamnějších svátků spíše poníží: „Aby v přítomnosti předsedy amerického Kongresu umístili bustu Václava Havla – to je docela málo s vědomím, že je nepřijme prezident Spojených států.“
Česká republika si v těchto dnech připomíná 25 let od událostí listopadu 1989. Období, které znamenalo přechod od komunistické diktatury k demokracii, mapuje i Speciál ČT24. Kromě článků, které připomínají přelomové události, zde najdete i program ČT k výročí sametové revoluce, ale zejména zpravodajská videa z té doby.
