Praha – Ministerstvo dopravy odmítá, že by nemělo zájem o výzkum vesmíru. Z toho vládu viní obecně prospěšná společnost Česká kosmická kancelář s tím, že Česko dává na vesmírný výzkum nejméně peněz z členských zemí Evropské kosmické agentury (ESA). Přesto se i české instituce zapojily do některých projektů. Vzniká dokonce i česká družice.
Do vesmíru zamíří česká zkušební nanodružice
Malá družice poslouží jako "testovací polygon" českých výrobců a vědců (zdroj: ČT24)
Projekt VZLUSAT-1 je pro české vědci a firmy zkušební. Sestavují tzv. nanodružici, na které chtějí vyzkoušet, co jejich výrobky vydrží. „Musejí mít palubní počítač, musejí umět komunikovat se Zemí, musejí mít napájení. Bude to ověřovat funkčnost a životnost jednotlivých výrobků,“ shrnul vedoucí projektu Vladimír Dániel.
Zkušenosti, které získají výrobou nanodružice, budou pro české ústavy i firmy klíčové k načerpání zkušeností, jež jim umožní zapojit se do špičkových projektů. K nim zatím Česko, které je členem agentury od roku 2008, nemá blízko, ačkoli některé instituce již s ESA spolupracují. Například observatoř na Kleti hledá nebezpečné planetky. „Pozorujeme asteroidy, o nichž dostaneme informace přes speciální webovou stránku,“ popsala ředitelka observatoře Jana Tichá.
Česko dalo letos na evropský vesmírný program 14 milionů eur. V příštích letech odborníci navrhovali přidat celkem až 34 milionů, nakonec svou účast ale neposílí. Kritiku ze strany České kosmické kanceláře ale ministerstvo dopravy odmítlo. Podle jeho mluvčího Tomáše Neřolda naopak nyní vzniká základ, na kterém bude moci český vesmírný výzkum v budoucnu stavět. „My jsme v návrhu rozpočtu na příští rok poprvé zajistili pevně dané zdroje,“ poukázal Neřold.
Evropská kosmická agentura vyvíjí novou raketu Ariane 6 a do roku 2020 si chce doletět pro vzorky na Měsíc i na Mars. Česká kosmonautika se bude držet víc při Zemi, i když připravovaná nanodružice má letenku na oběžnou dráhu na leden 2016 už jistou.