Praha – Až půl miliardy korun navíc přijde příští rok do lázeňství. Poslanci schválili senátní úpravu novely zákona o veřejném zdravotním pojištění a vzápětí ji podepsal prezident. O týden se tak prodlouží hrazené pobyty v lázních a zruší některá omezení. Osud novely zákona byl ale do poslední chvíle nejasný. Poslanci do ní totiž původně začlenili úpravu, podle které by pojišťovny musely zveřejňovat smlouvy s poskytovateli. Senát ovšem takové znění odmítl a poslancům předlohu vrátil bez sporné pasáže.
Schválená norma uvádí, že pacienti po závažné operaci, úrazu nebo s těžkou chronickou nemocí budou moci jezdit do lázní na účet zdravotní pojišťovny nejméně na čtyři týdny místo nynějších tří. Děti budou pobývat v lázních vždy alespoň čtyři týdny. Pobyt, i opakovaný, se pacientům prodlouží jen na základě posouzení zdravotního stavu. Při těžkých a závažných nemocech potrvá léčba po dobu nutnou k vyléčení bez časového omezení. Znamená to, že do lázeňství půjde napřesrok až o půl miliardy korun více.
Ačkoli letos přicházely z lázní po loňském útlumu příznivé zprávy, situace zdaleka nebyla růžová. Například po poděbradské kolonádě se letos prošlo 4,5 tisíce pacientů, což je podle místních oproti minulosti velmi málo. Situaci ještě zhoršilo zkrácení hrazených pobytů. „Bylo to poměrně drastické, protože se snížila doba o 25 procent,“ upozornil obchodní ředitel Lázní Poděbrady Martin Kubelka.
Počet lázeňských klientů v roce 2013:
celkový počet: 377 552
- cizinci 43,9 %
- samoplátci z ČR 36,9 %
- hrazené pobyty 19,2 %
počet lázeňských výkonů: 14 273 088
- vodoléčba a masáže 18,3 %
- rehabilitace 15,9 %
- elektroléčba 13,0 %
zdroj: ÚZIS
Pokud by poslanci senátní verzi odmítli, novela by do konce roku zřejmě již schválena nebyla. Ta se přitom původně netýkala zveřejňování smluv, ale úprav v lázeňské péči, kde ke konci roku zrušil Ústavní soud dosud platný předpis. Pokud by poslanci normu v nějaké podobě nepřijali, lázním by od počátku roku chyběl nový indikační seznam péče. Podle prezidenta Svazu léčebných lázní Eduarda Bláhy by následky pro lázně nebyly ničivé, znamenalo by to ale například, že by se pacienti nemohli odvolávat proti rozhodnutí revizního lékaře.
Lázeňství dostávalo v minulosti ze zdravotního pojištění ročně téměř tři miliardy korun, výdaje v posledních letech podle Eduarda Bláhy postupně klesly až na 1,5 miliardy. Změna mu má vrátit půlmiliardu korun ročně, o kterou přišlo omezující vyhláškou z roku 2012.
Lázeňskou novelu zproblematizovala poslanecká změna
Zveřejňovat smlouvy pojišťoven s poskytovateli péče, či nezveřejňovat? Otázka rozdělila Poslaneckou sněmovnu poněkud nestandardně, nakonec však zvítězil názor ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD), podle kterého je poslanecký návrh zamítnutý Senátem „ne úplně systémový“. Upozornil, že ministerstvo chystá jinou novelu, která má vést k transparentnosti smluv, a získal tak pro verzi bez zveřejňování kontraktů 92 ze 165 přítomných poslanců.
Zveřejňování smluv přidali poslanci do tzv. lázeňské novely zákona o veřejném zdravotním pojištění na návrh Ludvíka Hovorky (KDU-ČSL), kterému se nelíbilo, že některá zdravotnická zařízení dostávají výrazně vyšší úhrady za stejné výkony než jiná. Za Hovorkovu verzi se postavil také kritik prodloužení hrazených pobytů, exministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09). Označil návrh za „jednoduchý a přímočarý“, vedl by podle Hegera k rychlému výsledku. Jednoduchost však zpochybnil viceprezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. „Novela poslance Hovorky nebyla úplně jednoduchá, protože současně říkala, že je smlouva účinná až dnem zveřejnění. V tom je jádro problému, protože nám nevadí, že ta smlouva by byla platná až dnem zveřejnění, ale vadí nám, že nemohla být účinná od 1. ledna,“ upozornil. Jiné datum je podle něj problematické s ohledem na úhradovou vyhlášku.
Za Hovorku se ve sněmovně postavil i předseda sněmovního zdravotnického výboru Rostislav Vyzula (ANO). „Nepoškodíme většinu lékařů. Nebude se to líbit těm, kteří ze systému zásadním způsobem profitovali,“ řekl. Nepřemluvil však poslance ČSSD, KSČM a ODS, pro senátní verzi bez zveřejňování smluv hlasovalo také několik poslanců TOP 09 a KDU-ČSL.
