Evropská vesmírná agentura ESA zveřejnila 23. listopadu další údaje o nepovedeném přistání sondy Schiaparelli na Marsu. Zdá se, že se palubní počítač zbláznil – kvůli jedné matematické chybě.
Když se 19. října 2016 pokusila na Marsu přistát evropská sonda Schiaparelli, zdálo se až do posledních momentů, že všechno probíhá v naprostém pořádku: ve výšce 12 kilometrů otevřela padák, v 7,8 kilometrech odhodila tepelný štít. Ale pak došlo k nějakému problému a sonda se zřítila na povrch Marsu. Díky středeční analýze ESA již víme, co přesně se stalo.
Celou dobu sestupu počítala jednotka IMU (Inertial Measurement Unit), jak modul rotuje. Ze zatím neidentifikovaného důvodu udělala během jednoho z výpočtů chybu – ta sice trvala pouhou jednu sekundu, ale to úplně stačilo na spuštění kaskády dalších komplikací.
- Mars je i dnes pro svou vzdálenost složitým cílem. Ze 43 robotických misí k Marsu jich skončilo naprostým úspěchem pouhých 18.
Když tyto nesprávné údaje dostal navigační počítač sondy, vypočítal na základě nesprávných dat, že se nachází v negativní výšce – stroj si tedy myslel, že se ocitl pod povrchem Marsu.
Pokud může počítač zpanikařit, přesně něco takového se v ten moment stalo: protože na takovou variantu nebyl připraven, spustil sérii velmi matoucích manévrů: odpálil padák a zadní část sondy, na okamžik zažehl brzdící trysky a dokonce zapnul i systémy, které měl aktivovat teprve po přistání na Marsu.
To všechno se odehrálo ve výšce 3,7 kilometru nad povrchem Rudé planety při rychlosti asi 300 kilometrů v hodině.
V ESA se podařilo jeho chování replikovat v počítačové simulaci, což je podle vedení organizace velmi dobrá zpráva: díky tomu teď vědí, jak tuto anomálii příště napravit. Vyšetřování zatím stále není ukončené, jde jen o předběžnou zprávu a ESA hodlá příčiny problému dále analyzovat. Má na to dostatek času, další mise by se měla k Marsu vydat až roku 2020 – a bude postavená na stejném softwaru i hardwaru, který použil Schiaparelli.
