Zapomeňte na kvalitní kávu, naznačují výsledky posledních vědeckých studií. Nejlepší odrůda kávy trpí pod tlakem klimatických změn.
- Ještě roku 1980 se na celém světě spotřebovalo asi 4,9 miliard tun kávy, dnes je to již téměř dvojnásobek. Roku 2016 činila její globální spotřeba 9,5 miliard tun.
Globální změna klimatu podle vědců představuje vážnou hrozbu pro kávový průmysl. V Etiopii, která patří k předním světovým producentům kávy, by se tak značná část kávových plantáží mohla během příštích několika desítek let stát pro pěstování kávy nevhodnými. S odkazem na studii publikovanou vědci v Británii o tom informoval zpravodajský web BBC.
Studie, na které pracoval tým vědců v Královských botanických zahradách v Británii, uvádí, že do 100 let se mohou téměř dvě třetiny etiopských kávových plantáží v důsledku klimatických změn stát nevhodnými pro pěstování této rostliny. Naopak ve vysoko položených oblastech by se kávě podle vědců mohlo dařit a dost možná by i lépe chutnala. Vědci proto doporučují rychlou reakci na zhoršující se podmínky.
Káva v krizi
Že se s kávou něco děje, je jasné především vědcům, kteří tento problém sledují dlouhodobě a v širším kontextu. Paul Muhoro, expert na pěstování této plodiny, uvedl pro agenturu Reuters: „Loni farmáři vypěstovali na každém stromě 10 kilo kávy, letos je to ale jen jedno až dvě kila z každého stromu. To je tedy 10 procent kapacity.“
Nižší výnosnost kávy potvrzují pěstitelé i obchodníci z celého světa. „Tohle není normální rok. Teploty byly vysoko a hlavně nepršelo. Špatné to bylo i v roce 1984, ale určitě ne tak moc jako letos,“ tvrdí farmář z Keni David Thiga.
Největší problém je právě v Keni. Hlavně kvůli suchu tam roste napětí a přibývá ozbrojených střetů o zdroje vody. A to i mezi pěstiteli kávy, kteří vodu nutně potřebují na závlahu, a chovateli dobytka. Britští biologové odhadují, že v roce 2080 by mohl kávovník arabský z přírody zmizet úplně. A arabica, která teď tvoří většinu celosvětové produkce kávy, tak může výrazně zdražit.
Náhrada jménem robusta
Už nyní najdete ve většině levnější kávy zcela jinou kávu, než pili naše babičky. Místo arabiky se totiž stále častěji využívá robusta, která roste v tropech v nížinách. Robusta ani další „podřadný druh“ jménem liberica tak specifické nároky nemají, káva ale není ani zdaleka tak kvalitní jako z arabiky. Již nyní řada dodavatelů arabiku a robostu mixuje, aby byli schopní udržet ceny dostatečně nízko.
Dá se vyšší odolnost, třeba proti suchu, kávovníku arabskému dodat pomocí šlechtění? Tak zní otázka, kterou nyní řeší ekonomové i zemědělci z celého světa. Pokusy probíhají, jedná se však o strom a šlechtění trvá déle. Změna klimatu může být rychlejší, než se dostaví výsledky. Pravděpodobně tak cena arabiky poroste a nahradí ji méně kvalitní kávy.
