Žlutookým tučňákům z Nového Zélandu hrozí vyhynutí. Vědci neví proč

Je to jeden z největších tučňáků světa, ale ani to mu nemůže pomoci v boji o přežití. Naopak, jeho velikost je zřejmě jednou z příčin toho, proč se ocitl na hraně vymření.

Jeden z ikonických obyvatel Nového Zélandu zmizí do roku 2060, varuje nová zpráva ekologů. Tučňák žlutooký se podle studie zveřejněné v odborném časopise PeerJ na pevnině nemá šanci udržet, pokud výrazně nezasáhne člověk.

Autoři práce vytvořili model, který na základě údajů z minulosti promítá tyto trendy do budoucnosti. Vyplývá z nich, že hlavní příčinou jejich úbytku je oteplování oceánů – tedy jev způsobený změnou klimatu. Již nyní jsou tito nelétaví ptáci mezi ohroženými zvířaty, v blízké budoucnosti se však jejich status ještě zhorší.

Kam mizí tučňáci?

Výzkum vedl Dr. Thomas Mattern z University of Otago. Tvrdí, že jeho odhady jsou velmi konzervativní a opatrné. Nezahrnují nepředvídatelné nehody, k nimž dochází v poslední době čím dál častěji – například roku 2013 zahynulo z neznámých důvodů najednou 60 dospělých tučňáků žlutookých.

Od roku 2013 se populace těchto tučňáků stále snižují, především kvůli slabé porodnosti – rodí se jim čí dál méně mláďat. „Pokud vezmeme v úvahu údaje o délce života dospělých tučňáků, vychází, že lokálně vymřou do 25 let,“ uvádí studie.

Tučňáci žlutoocí jsou jedním z nejvíce ikonických zvířat tohoto ostrova; objevují se na reklamních plakátech lákajících k návštěvě země, jsou také na pětidolarové bankovce. Přesto, jak důležití jsou v symbolické rovině, pro ně ochranářské organizace v zemi dělají jen velmi málo. Místa, kde tučňáci dříve sídlili, jsou dnes zarostlá trávou a pustá, ptáci jsou pryč a už se zřejmě nikdy nevrátí.

Vědci vlastně ale pořádně neví, proč vlastně tučňáci ubývají – každý rok se jich narodí o něco méně a zemře o trošku více. Hlavním podezřelým je změna klimatu a oteplující se oceány, které poskytují ptákům méně stravy. Jenže klimatická změna je podle dat zodpovědná jen za třetinu úbytku tučňáků, zbylé dvě nejsou prozkoumány.

Spekuluje se o vlivu člověk; jednak tím, že na Nový Zéland zavlekl spousty predátorů, kteří zabíjí mláďata, ale také narušením přirozeného životního prostředí tučňáků. Větší zvířata mají s aklimatizací obecně častěji problémy, v jejich tělech se hromadí více jedovatých látek, potřebují více potravy a jejich populace snadněji kolabují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hladiny oceánů stouply víc, než se předpokládalo, dokazuje výzkum

Nová studie, která vyšla v odborném časopise Nature, ukazuje, že hladina moře podél pobřeží po celém světě je výrazně vyšší, než se dosud předpokládalo. V některých místech dokonce téměř o jeden metr – podle autorů svět podceňuje rozsah této hrozby i rychlost změn.
před 20 hhodinami

Vědci popsali, jak Mars zasáhla superbouře, která na Zemi způsobila polární záři

Co se stane, když sluneční superbouře zasáhne Mars? Díky orbitálním sondám Evropské kosmické agentury (ESA) to nyní víme – poruchy kosmických lodí a nadměrné nabití horní atmosféry. Detaily toho, jak setkání kosmické superbouře a Marsu vypadalo, teď astronomové popsali v odborném časopise Nature Communications.
6. 3. 2026

Američané vyzkoušeli klimatické inženýrství v oceánu. Fungovalo bez problémů

Tým oceánologů a klimatologů vyzkoušel u amerického pobřeží, jestli by se dala chemie využít na snížení množství oxidu uhličitého v mořské vodě, aniž by to uškodilo zvířatům a rostlinám. Podle zprávy o výsledcích experiment proběhl bez chyby.
6. 3. 2026

Vědci z Liberce vyvinuli zubní nanonit ke snížení rizika parodontózy

Probiotickou zubní nanonit, která může snížit riziko parodontózy, vyvinul tým vědců Technické univerzity v Liberci ve spolupráci s lékaři a odborníky z několika českých institucí. Nový typ zubní nitě je na světě unikátem, obsahuje živé probiotické kultury, které mají pomáhat potlačovat bakterie spojené se záněty dásní, a mohou tak přispět k prevenci parodontitidy.
6. 3. 2026

VideoZa úbytek ptactva může intenzivní zemědělství, ukazuje nový výzkum

Množství ptactva klesá v Severní Americe plošně a čím dál rychleji. Takové jsou závěry nového výzkumu, podíleli se na něm i čeští vědci. Na vině je podle výzkumníků intenzivní celoroční zemědělství na velké ploše i používání speciálních hnojiv a pesticidů. S pomocí tisíců lokálních výzkumů vědci zjistili, že v Severní Americe létá o miliardy ptáků méně než před několika desítkami let. Podobné trendy je ale podle expertů možné sledovat i na českých polích nebo v českých lesech.
6. 3. 2026

Stalinův Velký teror stál život stovky Čechů. Historici popsali jejich osudy

Když režim Josifa Stalina zabíjel v Sovětském svazu statisíce lidí, neumírali jen Rusové. Procesy těžce dopadly i na Čechy, kteří v SSSR žili, popsal v rozhovoru pro Českou televizi historik Adam Hradilek, který o tomto tématu napsal knihu.
6. 3. 2026

Alternativní medicína proti rakovině nepomáhá. Ani v kombinaci s moderní léčbou

Lidé, kteří kombinují alternativní metody s těmi, jež přináší moderní lékařství, mají nižší pravděpodobnost přežití rakoviny než ti, kteří se léčí jen klasicky. Prokázal to americký výzkum na více než dvou milionech pacientkách.
5. 3. 2026

Íránský jaderný program spustily západní země. Hrozbou se stal až s ajatolláhy

Už třetinu století čelí Írán podezření, že se snaží získat jadernou zbraň. Obávají se toho nejen velké západní velmoci a Izrael, ale také – a možná ještě víc – jeho sousedé. Jeho snaha o ovládnutí energie z jádra začala ještě v době, kdy ajatolláhové Persii nevládli.
5. 3. 2026
Načítání...