Žlutookým tučňákům z Nového Zélandu hrozí vyhynutí. Vědci neví proč

Je to jeden z největších tučňáků světa, ale ani to mu nemůže pomoci v boji o přežití. Naopak, jeho velikost je zřejmě jednou z příčin toho, proč se ocitl na hraně vymření.

Jeden z ikonických obyvatel Nového Zélandu zmizí do roku 2060, varuje nová zpráva ekologů. Tučňák žlutooký se podle studie zveřejněné v odborném časopise PeerJ na pevnině nemá šanci udržet, pokud výrazně nezasáhne člověk.

Autoři práce vytvořili model, který na základě údajů z minulosti promítá tyto trendy do budoucnosti. Vyplývá z nich, že hlavní příčinou jejich úbytku je oteplování oceánů – tedy jev způsobený změnou klimatu. Již nyní jsou tito nelétaví ptáci mezi ohroženými zvířaty, v blízké budoucnosti se však jejich status ještě zhorší.

Kam mizí tučňáci?

Výzkum vedl Dr. Thomas Mattern z University of Otago. Tvrdí, že jeho odhady jsou velmi konzervativní a opatrné. Nezahrnují nepředvídatelné nehody, k nimž dochází v poslední době čím dál častěji – například roku 2013 zahynulo z neznámých důvodů najednou 60 dospělých tučňáků žlutookých.

Od roku 2013 se populace těchto tučňáků stále snižují, především kvůli slabé porodnosti – rodí se jim čí dál méně mláďat. „Pokud vezmeme v úvahu údaje o délce života dospělých tučňáků, vychází, že lokálně vymřou do 25 let,“ uvádí studie.

Tučňáci žlutoocí jsou jedním z nejvíce ikonických zvířat tohoto ostrova; objevují se na reklamních plakátech lákajících k návštěvě země, jsou také na pětidolarové bankovce. Přesto, jak důležití jsou v symbolické rovině, pro ně ochranářské organizace v zemi dělají jen velmi málo. Místa, kde tučňáci dříve sídlili, jsou dnes zarostlá trávou a pustá, ptáci jsou pryč a už se zřejmě nikdy nevrátí.

Vědci vlastně ale pořádně neví, proč vlastně tučňáci ubývají – každý rok se jich narodí o něco méně a zemře o trošku více. Hlavním podezřelým je změna klimatu a oteplující se oceány, které poskytují ptákům méně stravy. Jenže klimatická změna je podle dat zodpovědná jen za třetinu úbytku tučňáků, zbylé dvě nejsou prozkoumány.

Spekuluje se o vlivu člověk; jednak tím, že na Nový Zéland zavlekl spousty predátorů, kteří zabíjí mláďata, ale také narušením přirozeného životního prostředí tučňáků. Větší zvířata mají s aklimatizací obecně častěji problémy, v jejich tělech se hromadí více jedovatých látek, potřebují více potravy a jejich populace snadněji kolabují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 14 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 17 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 19 hhodinami

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
před 21 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 21 hhodinami

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
před 22 hhodinami

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
před 23 hhodinami

AI skočily na falešné studie. Šířily varování před neexistující nemocí

Bixonimania je zdravotní problém, který vzniká po dlouhém zírání do monitoru, po němž mohou zarudnout oční víčka. Zajímavé na této chorobě je zejména to, že vůbec neexistuje. I přesto o ní umělé inteligence déle než rok informovaly.
15. 4. 2026
Načítání...