Zemřel otec Božské částice, geniální fyzik a nobelista Leon Lederman

V šestadevadesáti letech zemřel Leon Lederman, vědec, jehož odvážné experimenty s urychlovači částic pomohly lidstvu hlouběji pochopit, jak svět částic funguje. Ledermanovu smrt potvrdila médiím jeho manželka.

Ledermanova kariéra byla velmi pestrá; už na počátku své kariéry, roku 1957, společně se dvěma kolegy dokázal, že existují nejméně dva druhy neutrin – v současné době ví věda o třech. Za tento objev dostal roku 1988 Nobelovu cenu za fyziku. Poté vedl tým ve Fermiho laboratoři, kde se podařilo objevit takzvaný spodní kvark.

Proslul nejen svou brilantní vědeckou prací, ale také tím, jak barvitě se o ní dokázal vyjadřovat. „Dvě neutrina – to zní skoro jako název pro italskou taneční dvojici,“ komentoval svůj objev, když o něm mluvil na předávání Nobelových cen.

Peníze, které za ocenění dostal, utratil za srub v Idahu, kam se uchýlil poté, co skončila jeho vědecké kariéra – když mu bylo 90 let. Než se to ale stalo, podařilo se mu desetiletí objevovat neznámé oblasti fyziky a také je poutavě popisovat veřejnosti. A tak ho také hodnotili jeho kolegové.

Například podle jeho kolegy, teoretického fyzika Josepha D. Lykkena, byl Lederman nejlepším velvyslancem fyziky mezi obyčejné lidi od dob Einsteina: „Místo, aby lidi děsil nesrozumitelnými termíny a matematickými rovnicemi, Leon měl schopnost přenášet na lidi svou radost z vědy,“ řekl.

Božská částice je jeho dítkem

Právě jeho pojem „Božská částice“ se zapsal do mysli běžných lidí mnohem víc, než většina jiných a možná i zásadnějších objevů. Stalo se to roku 1993, kdy vydal stejnojmennou popularizační knihu, v níž popsal svět částic – a také Higgsův boson, tehdy ještě jen teoreticky existující částici, jejíž objev by měl nesmírný význam pro potvrzení funkčnosti fyzikálního modelu. Existenci částice sice předpověděl britský fyzik Peter Higgs, ale proslavil ji díky trefnému pojmenování právě až Lederman.

Tímto pojmenováním Lederman naštval spoustu svých kolegů, jimž připadalo, že už fyziku až příliš bulvarizuje. Nicméně právě pod tímto označením je Higgsův boson známý – a tak se o něm také mluvilo i psalo, když byla jeho existence roku 2012 potvrzena díky experimentům v evropském urychlovači CERN.

Aktivní i ve veřejném životě

Lederman se také často a rád zapojoval do veřejných diskuzí o vědě i o světě. Například roku 2004 se připojil ke skupině šedesáti amerických vědců, kteří obvinili vládu George Bushe z úmyslného zkreslování vědeckých analýz. Vláda podle vědců například zamlčela, nebo upravila vědecké analýzy federálních orgánů o kvalitě vzduchu, změnách podnebí nebo olovnatých barvách. „Tento přístup má vážné dopady pro všechny Američany,“ praví se v textu, který Lederman podepsal.

Patřil také k vědcům, kteří posunují ručičky na slavných Hodinách Posledního soudu – symbolickém ciferníku, symbolické hodiny, který reprezentuje odpočet k možné globální katastrofě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mechanismus z Antikythéry mohl být nefunkční, naznačuje studie

Nejslavnější mechanický stroj z antiky – mechanismus z Antikythéry – dalece převyšuje jakékoliv jiné technologie z této doby. Nový výzkum ale otestoval hypotézu, že ve skutečnosti to zase takový zázrak nebyl.
před 19 hhodinami

Unikátní novodobý zlatý poklad našli turisté u Dvora Králové nad Labem

Dva turisté objevili v únoru u Dvora Králové nad Labem novověký poklad v odhadované hodnotě přes sedm a půl milionu korun. Dvě schránky, které obsahovaly zlaté mince, šperky a další předměty o celkové hmotnosti sedm kilogramů, nálezci odevzdali do Muzea východních Čech v Hradci Králové. Zaručeně zlaté jsou mince o váze téměř čtyři kilogramy. Další kovové předměty vědci analyzují.
25. 4. 2025Aktualizováno25. 4. 2025

Rakovina krade motivaci. Vědci popsali, jak ovládne mozek

Lidé trpící rakovinou přicházejí o vůli bojovat, často marně hledají sílu dál žít. Až doposud věda předpokládala, že je to vedlejší dopad únavy z nemoci, ale teď našli přímo způsob, jak rakovina připravuje mozek o motivaci.
25. 4. 2025
Doporučujeme

Zabili Heydricha i posílali depeše. Válku přežila jen polovina parašutistů

Byla jich stovka, přišli z nebes a fatálně ovlivnili průběh druhé světové války – českoslovenští parašutisté vyslaní z Velké Británie měli na území tehdejšího protektorátu plnit rozmanité úkoly. Od sabotáží a předávání informací exilové vládě až po útoky na přední představitele nacistické správy. V podstatě počítali s tím, že se do vlasti vrací pro smrt. Konce války se jich dožila pouhá polovina. A ti, kdo přežili, se následně po roce 1948 uznání nedočkali. Většinu z nich naopak čekalo ponížení, perzekuce a některé dokonce vykonstruovaná obvinění a smrt.
25. 4. 2025

Hubbleův kosmický dalekohled funguje i jako stařeček

Už 35 let je na oběžné dráze Hubbleův kosmický dalekohled. Díky němu astronomové například zjistili, že v centrech galaxií jsou supermasivní černé díry, poprvé změřili rychlost rozpínání vesmíru nebo uviděli ty nejvzdálenější galaxie. Zařízení pořídilo také řadu ikonických snímků. Je pojmenované po americkém astronomovi Edwinu Hubbleovi, který jako první zjistil, že ve vesmíru existuje víc galaxií a že se vesmír rozpíná. Dalekohled na oběžnou dráhu dopravil raketoplán Discovery.
24. 4. 2025

Nová studie objasnila vliv masivního výbuchu sopky na výkyvy v počasí

Erupce sopky Hunga Tonga–Hunga Ha’apai (HT), která se odehrála 15. ledna 2022, byla naprosto jedinečnou a bezprecedentní událostí ve známých dějinách. Podle studie zveřejněné před pár dny v prestižním mezinárodním časopise, na které se podílel i český klimatolog Aleš Kuchař, způsobil tento jev mimo jiné i prodloužená období nízkých teplot v Evropě během následující zimy a jara.
24. 4. 2025

Zahřívaný tabák může ohrozit děti nečekaným způsobem. Polykají uvolněné plíšky

V Česku přibývá případů, kdy malé dítě omylem spolkne plíšek, který se používá v zařízeních ohřívání tabáku. Končí pak hospitalizované v nemocnici.
24. 4. 2025

Polští chovatelé kvůli ptačí chřipce utratili přes sedm milionů kusů drůbeže

V Polsku řádí ptačí chřipka. Chovatelé kvůli tomu museli utratit přes sedm milionů kusů drůbeže. Úřady už na zvládání viru vynaložily v přepočtu téměř půl miliardy korun. Do země dorazili evropští experti, kteří mají posoudit nastavená opatření. Podle ředitele polské rady chovatelů drůbeže Dariusze Goszczyńského počet zlikvidovaných kusů není problém. „V Polsku máme asi 1,5 miliardy kusů drůbeže,“ vysvětlil. Vývoz masa a vajec zatím ohrožený není. U vajec ale experti očekávají mírné zdražení.
24. 4. 2025
Načítání...