Zemřel otec Božské částice, geniální fyzik a nobelista Leon Lederman

V šestadevadesáti letech zemřel Leon Lederman, vědec, jehož odvážné experimenty s urychlovači částic pomohly lidstvu hlouběji pochopit, jak svět částic funguje. Ledermanovu smrt potvrdila médiím jeho manželka.

Ledermanova kariéra byla velmi pestrá; už na počátku své kariéry, roku 1957, společně se dvěma kolegy dokázal, že existují nejméně dva druhy neutrin – v současné době ví věda o třech. Za tento objev dostal roku 1988 Nobelovu cenu za fyziku. Poté vedl tým ve Fermiho laboratoři, kde se podařilo objevit takzvaný spodní kvark.

Proslul nejen svou brilantní vědeckou prací, ale také tím, jak barvitě se o ní dokázal vyjadřovat. „Dvě neutrina – to zní skoro jako název pro italskou taneční dvojici,“ komentoval svůj objev, když o něm mluvil na předávání Nobelových cen.

Peníze, které za ocenění dostal, utratil za srub v Idahu, kam se uchýlil poté, co skončila jeho vědecké kariéra – když mu bylo 90 let. Než se to ale stalo, podařilo se mu desetiletí objevovat neznámé oblasti fyziky a také je poutavě popisovat veřejnosti. A tak ho také hodnotili jeho kolegové.

Například podle jeho kolegy, teoretického fyzika Josepha D. Lykkena, byl Lederman nejlepším velvyslancem fyziky mezi obyčejné lidi od dob Einsteina: „Místo, aby lidi děsil nesrozumitelnými termíny a matematickými rovnicemi, Leon měl schopnost přenášet na lidi svou radost z vědy,“ řekl.

Božská částice je jeho dítkem

Právě jeho pojem „Božská částice“ se zapsal do mysli běžných lidí mnohem víc, než většina jiných a možná i zásadnějších objevů. Stalo se to roku 1993, kdy vydal stejnojmennou popularizační knihu, v níž popsal svět částic – a také Higgsův boson, tehdy ještě jen teoreticky existující částici, jejíž objev by měl nesmírný význam pro potvrzení funkčnosti fyzikálního modelu. Existenci částice sice předpověděl britský fyzik Peter Higgs, ale proslavil ji díky trefnému pojmenování právě až Lederman.

Tímto pojmenováním Lederman naštval spoustu svých kolegů, jimž připadalo, že už fyziku až příliš bulvarizuje. Nicméně právě pod tímto označením je Higgsův boson známý – a tak se o něm také mluvilo i psalo, když byla jeho existence roku 2012 potvrzena díky experimentům v evropském urychlovači CERN.

Aktivní i ve veřejném životě

Lederman se také často a rád zapojoval do veřejných diskuzí o vědě i o světě. Například roku 2004 se připojil ke skupině šedesáti amerických vědců, kteří obvinili vládu George Bushe z úmyslného zkreslování vědeckých analýz. Vláda podle vědců například zamlčela, nebo upravila vědecké analýzy federálních orgánů o kvalitě vzduchu, změnách podnebí nebo olovnatých barvách. „Tento přístup má vážné dopady pro všechny Američany,“ praví se v textu, který Lederman podepsal.

Patřil také k vědcům, kteří posunují ručičky na slavných Hodinách Posledního soudu – symbolickém ciferníku, symbolické hodiny, který reprezentuje odpočet k možné globální katastrofě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 3 hhodinami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
včera v 10:00

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026
Načítání...