Zemřel otec Božské částice, geniální fyzik a nobelista Leon Lederman

V šestadevadesáti letech zemřel Leon Lederman, vědec, jehož odvážné experimenty s urychlovači částic pomohly lidstvu hlouběji pochopit, jak svět částic funguje. Ledermanovu smrt potvrdila médiím jeho manželka.

Ledermanova kariéra byla velmi pestrá; už na počátku své kariéry, roku 1957, společně se dvěma kolegy dokázal, že existují nejméně dva druhy neutrin – v současné době ví věda o třech. Za tento objev dostal roku 1988 Nobelovu cenu za fyziku. Poté vedl tým ve Fermiho laboratoři, kde se podařilo objevit takzvaný spodní kvark.

Proslul nejen svou brilantní vědeckou prací, ale také tím, jak barvitě se o ní dokázal vyjadřovat. „Dvě neutrina – to zní skoro jako název pro italskou taneční dvojici,“ komentoval svůj objev, když o něm mluvil na předávání Nobelových cen.

Peníze, které za ocenění dostal, utratil za srub v Idahu, kam se uchýlil poté, co skončila jeho vědecké kariéra – když mu bylo 90 let. Než se to ale stalo, podařilo se mu desetiletí objevovat neznámé oblasti fyziky a také je poutavě popisovat veřejnosti. A tak ho také hodnotili jeho kolegové.

Například podle jeho kolegy, teoretického fyzika Josepha D. Lykkena, byl Lederman nejlepším velvyslancem fyziky mezi obyčejné lidi od dob Einsteina: „Místo, aby lidi děsil nesrozumitelnými termíny a matematickými rovnicemi, Leon měl schopnost přenášet na lidi svou radost z vědy,“ řekl.

Božská částice je jeho dítkem

Právě jeho pojem „Božská částice“ se zapsal do mysli běžných lidí mnohem víc, než většina jiných a možná i zásadnějších objevů. Stalo se to roku 1993, kdy vydal stejnojmennou popularizační knihu, v níž popsal svět částic – a také Higgsův boson, tehdy ještě jen teoreticky existující částici, jejíž objev by měl nesmírný význam pro potvrzení funkčnosti fyzikálního modelu. Existenci částice sice předpověděl britský fyzik Peter Higgs, ale proslavil ji díky trefnému pojmenování právě až Lederman.

Tímto pojmenováním Lederman naštval spoustu svých kolegů, jimž připadalo, že už fyziku až příliš bulvarizuje. Nicméně právě pod tímto označením je Higgsův boson známý – a tak se o něm také mluvilo i psalo, když byla jeho existence roku 2012 potvrzena díky experimentům v evropském urychlovači CERN.

Aktivní i ve veřejném životě

Lederman se také často a rád zapojoval do veřejných diskuzí o vědě i o světě. Například roku 2004 se připojil ke skupině šedesáti amerických vědců, kteří obvinili vládu George Bushe z úmyslného zkreslování vědeckých analýz. Vláda podle vědců například zamlčela, nebo upravila vědecké analýzy federálních orgánů o kvalitě vzduchu, změnách podnebí nebo olovnatých barvách. „Tento přístup má vážné dopady pro všechny Američany,“ praví se v textu, který Lederman podepsal.

Patřil také k vědcům, kteří posunují ručičky na slavných Hodinách Posledního soudu – symbolickém ciferníku, symbolické hodiny, který reprezentuje odpočet k možné globální katastrofě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
před 3 hhodinami

Česko trápí stovky kontaminovaných míst. Podívejte se na aktuální mapu

Dědictví minulosti, ve které se nedbalo na ochranu životního prostředí, si Česko nese i v současné době. Aktuální kauza možného znečištění v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku je jen pomyslným vrcholem ledovce. Míst, která by potřebovala sanaci, je totiž mnohem víc.
před 5 hhodinami

Připravte se na nový svět, radí OSN. Planeta se oteplí o víc než 1,5 stupně

Rok 2024 znamenal začátek nové éry. Byl totiž prvním, kdy průměrná globální teplota překročila úroveň před průmyslovou revolucí o 1,5 stupně Celsia. Nová zpráva OSN teď přiznává, že se lidstvo bude muset – přinejmenším dočasně – smířit s tím, že tato symbolická hranice bude překročená nejen na jeden rok a že oteplení dosáhne nejméně 1,8 stupně. Zpráva současně popisuje, co to pro civilizaci znamená.
před 8 hhodinami

Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
před 13 hhodinami

Rybníky nejsou podle vědců ideální k zadržování vody v krajině

Čtyřletý výzkum vědců z Masarykovy univerzity a Výzkumného ústavu vodohospodářského ukázal, že rybníky nejsou dobrým způsobem, jak zadržovat vodu v krajině. Mapovali život v rybnících i v potocích pod nimi a zjistili, že z rybníků vytéká přehřátá a znečištěná voda, která neumožňuje existenci vodním živočichům. Může za to oteplování i způsob hospodaření. Ministerstvo zemědělství podporuje obnovu menších nádrží, které mají v krajině i další funkce. Aktuálně vypsalo další dotační výzvu.
před 23 hhodinami

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
včera v 12:33

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
včera v 11:33

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
včera v 09:02

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.