Zemřel autor slavného citačního indexu. Jak svým dílem změnil svět?

Zakladatel databáze Web of Science a autor citačního indexu Dr. Eugene Garfield zemřel tento týden ve věku 91 let.

Průkopník empirické informační vědy, tvůrce citačního indexu a analýzy Dr. Garfield zanechal trvalý odkaz v oblasti vědeckého, lékařského a akademického výzkumu.

Průkopník využití citační analýzy díky vytvoření systému indexace, který provedl revoluci ve způsobu práce badatelů s literaturou, zemřel náhle dne 26. února.

Co je citační index?

Citační index měl původně sloužit k vyhledávání informací, ale poskytoval také data pro vyhodnocení důležitosti daného výzkumu podle toho, jak často byl okomentován nebo citován ostatními badateli. Vytvoření citační analýzy a infometrie vedlo Dr. Garfielda ke vzniku mnoha citačních databází, včetně databáze Web of ScienceTM společnosti Clarivate Analytics a databáze Journal Citation Reports, která zaznamenává důležité faktory a další citační data pro tisíce odborných časopisů.

V roce 1964 vydala organizace Institute for Scientific Information, kterou Dr. Garfield původně založil, první vědecký citační index Science Citation Index. Tento zdroj zaznamenával bibliografický a citační obsah nejvlivnějších světových časopisů a umožňoval uživatelům vyhledat nejpodstatnější specializovaný výzkum pro své práce pomocí citačních odkazů.

Eugene Garfield
Zdroj: Wikimedia Commons

Původní záměr Dr. Garfielda, který je nyní obsažen a značně rozšířen v on-line databázi Web of Science, dále slouží jako spolehlivý a efektivní průvodce rozlehlým světem výzkumu. Obsah citačních statistik databáze Web of Science, která dokumentuje nejdůležitější výzkum v jakékoliv oblasti, přímo posuzovaný samotnými badateli, poskytuje základnu pro vyhodnocování a srovnávací analýzu výsledků výzkumu jednotlivých badatelů, institucí, zemí a regionů.

Vytvoření Science Citation Index umožnilo počítat impakt faktor, který měří význam odborných časopisů. Garfieldova práce vedla k vývoji několika algoritmů pro hodnocení důležitosti informací jako např. HITS a Pagerank.

„S velkým zármutkem se loučíme se zesnulým Dr. Eugenem Garfieldem,“ uvedl Jay Nadler, generální ředitel společnosti Clarivate Analytics. „Práce Dr. Garfielda utvářela způsob, jakým je vyhledáván a vyhodnocován výzkum na celém světě. Ctíme jej za jeho přínos výzkumu a naší organizaci, jako visionářského lídra, kolegu a přítele. Jako společnost Clarivate Analytics budeme pokračovat v inovacích v duchu, který Dr. Garfield zanechal ve své průlomové práci v oblasti informační vědy.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 12 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 14 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 16 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...