Na Zemi v posledních 800 000 letech ubylo téměř jedno procento kyslíku. Trend úbytku je zcela jasný, pro lidstvo však zatím nepředstavuje žádné riziko.
Zemi uniká kyslík. Vědci zatím nechápou proč
Bez kyslíku je existence složitějšího života nemožná – to je informace, kterou zná každý školák. Ale má Země kyslíku dost? To byla otázka, kterou si položil tým geologů z Princetonské univerzity. Výsledek první velké práce na toto téma byl pro vědce překvapením: Ukázal totiž jednoznačný trend v úbytku kyslíku na Zemi.
- Kyslík je přírodní prvek, který objevil roku 1774 Joseph Priestley. Je nejrozšířenějším prvkem na Zemi. Vyskytuje se jak ve volné podobě (v atmosféře tvoří cca 21 obj. % vzduchu), tak ve formě vázané.
Práce zveřejněná v novém čísle časopisu Science však neodhalila příčiny tohoto úbytku ani to, kam kyslík uniká. Vědci mají jen několik hypotéz.
Země v prvních miliardách své existence neměla žádný kyslík. Když se na ní vyvinuly cyanobakterie (neboli sinice), zaplavily planetu kyslíkem, což znamenalo před asi 2,5 miliardami let vznik zcela nového světa. Kyslíku přibývalo a brzy (z geologického hlediska) ho byl dostatek, aby mohly existovat i tak složité formy života, jako jsou zvířata. Zdá se, že úroveň kyslíku se v posledních milionech let globálně příliš nemění, ale z dlouhodobého hlediska je vše zcela jinak.
Podle této studie kyslíku výrazně ubývá – o 0,7 procenta za „pouhých“ 800 000 let. Pokud by tento trend pokračoval, za nějakých 40 milionů let by Země opět byla zcela bez živočichů. Vědci k tomuto zjištění dospěli studiem jednoho z nejspolehlivějších „archivů“ kyslíku: bublinek vzduchu uvězněných v ledovcích Grónska a Antarktidy.
GALERIE
Grónské ledovce
Jak se to mohlo stát?
Jednou z možností, která by vysvětlovala tyto změny, by mohla být eroze. Další příčinou by mohly být také dlouhodobé klimatické změny. Planeta se totiž v posledních statisících let spíše ochlazovala, což změnil teprve ve 20. století vliv průmyslové civilizace.
Atmosféra Země se skládá z přibližně 21 procent kyslíku. Jeho hlavním a prakticky jediným přirozeným zdrojem je fotosyntéza suchozemských zelených rostlin a mořského fytoplanktonu, při níž se rozkládá oxid uhličitý na kyslík. Člověk jej umí vyrobit i uměle rozkladem vody.
Zelené rostliny jsou základním zdrojem kyslíku na Zemi.
Změny v úrovni kyslíku měly vždy zásadní dopady na život na Zemi: Pokud kyslíku v atmosféře ubývalo, vedlo to vždy k velkému vymírání druhů. Úbytek kyslíku se předpokládá jako hlavní příčina nejméně dvou z pěti velkých vymírání.
V této studii se s vlivem člověka nepočítalo, jeho vliv je příliš krátkodobý, byť zřejmě velmi výrazný. Existují zatím jen odhady, kolik kyslíku spotřebováváme, i jaký vliv to může mít na budoucí svět. Moderní civilizace rozhodně konzumuje kyslíku více než jakékoliv kultury předtím. Jen pro ilustraci: například jedno tryskové letadlo přeletem Atlantského oceánu spálí průměrně 35 tun kyslíku. Člověk jej spotřebuje 0,8 kilogramu denně.