Za Velkým bariérovým útesem se skrýval ještě jeden. Objevili ho až letos

Dá se v 21. století přehlédnout přírodní památka velká jako 20 Krkonošských národních parků? Odpověď zní ano.

  • Velký bariérový útes lemuje severovýchodní pobřeží Austrálie v délce více než 2000 kilometrů. Je to největší komplex korálových útvarů na světě a jeden z největších magnetů, který láká turisty do Austrálie. Tvoří ho 2600 oddělených korálových útesů a 300 korálových ostrůvků.

Australský Velký bariérový útes je jakousi přírodní obdobou Velké čínské zdi: každý si je představuje jako neporušené a souvislé. Ale přitom se oba skládají z mnoha menších dílů – je to hustá síť jednotlivostí, které tvoří celek. Velký bariérový útes je jedinou konstelací živočichů na Zemi, která je viditelná i z Měsíce. 

„Nový“ korálový útes leží jen kousek od toho starého. Biologové již 30 let věděli o jeho částech, ale že tvoří jednotlivé skupinky propojený celek, to popsali biologové z Univerzity Jamese Cooka až nyní. Nově objevený útes se skládá z asi 300 metrů velkých kopečků ve tvaru vdolků. Ty pak dohromady tvoří obrovský geologicko-biologický útvar o velikosti asi šest tisíc kilometrů čtverečních.

Obří vdolky jsou tvořené silně zvápenatělými stélkami zelené mořské řasy Halimeda. Ta používá „zkamenělé“ části jako ochranu pro živé části před nočními býložravci – jakmile zapadne slunce, stahují se živé části řasy hluboko dovnitř zvápenatělé stélky.

„Věděli jsme o těchto geologických strukturách v severní části Velkého bariérového útesu už řadu let, konkrétně asi od roku 1970. Ale až doposud jsme neznali jejich ohromný počet, rozměry a neviděli jsme celkový pohled na ně,“ popsal spoluautor studie Robin Beaman ve zprávě o projektu. „Hlubší patra mořského dna za známou částí korálového útesu nás opravdu překvapila. Nové údaje dokazují, že velikost tohoto hlubokého útesu je nejméně třikrát větší, než se vědci doposud domnívali. Táhne se od oblasti severně od Port Douglas až po Torresův průliv.“

Moderní technologie pod hladinou

LiDAR (Light Detection And Ranging, také LADAR) je metoda dálkového měření vzdálenosti na základě výpočtu doby šíření pulsu laserového paprsku odraženého od snímaného objektu. LiDAR lze mimo jiné použít pro měření vzdálenosti, mapování terénu nebo měření vlastností atmosférických jevů.

ZDROJ: Česká astronomická společnost

Tým, který objev oznámil, využíval ty nejmodernější technické prostředky – například přístroj LiDAR. Vědci pomocí něj z letadla Australského královského námořnictva mohli podrobně změřit, jaké jsou rozměry útesu. 

Vědci nebyli schopni zatím potvrdit, jestli nově nalezený útes také trpí podobnou krizí jako Velký bariérový. Plných 93 procent Velkého bariérového útesu je totiž již zasaženo blednutím korálů, které signalizuje jejich postupný úhyn. Uvedli to v dubnu australští vědci, podle nichž bude pravděpodobně polovina korálů útesu nakonec zničena.

Barvu útesu dodávají řasy, které také korálům dopravují výživné látky z mořské vody a díky nimž korálové kolonie rostou. Když je voda v oceánu příliš teplá, koráli se začnou řas zbavovat. Lehce vybledlí koráli se mohou při poklesu teploty vody ještě vzpamatovat, hůře postižení „hladovějící“ koráli jsou náchylnější k nemocem a umírají.

Podle našich odhadů je téměř 50 procent korálů již mrtvých nebo umírá.
Terry Hughes
australský mořský biolog

Australské úřady svádějí blednutí Velkého bariérového útesu především na klimatický jev El Niňo, který byl v letech 2015–2016 jedním z nejsilnějších za posledních 20 let. Moře se v důsledku jevu El Niňo otepluje, což vadí korálům, kteří potřebují pro život stálou teplotu vody.

Podle ekologů je ale rovněž na vině globální oteplování planety způsobené lidskou činností. Austrálie patří k zemím s největším množstvím emisí uhlíku na obyvatele, protože při výrobě elektřiny spoléhá na tepelné elektrárny, připomněla agentura Reuters.

Nejhůře zasažena je severní část útesu, jižní část má prý naopak naději, že by se mohla rychle vzpamatovat. Podívejte se, jak vypadá část zasažená blednutím:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 13 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 16 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 18 hhodinami

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
před 20 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 20 hhodinami

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
před 21 hhodinami

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
před 22 hhodinami

AI skočily na falešné studie. Šířily varování před neexistující nemocí

Bixonimania je zdravotní problém, který vzniká po dlouhém zírání do monitoru, po němž mohou zarudnout oční víčka. Zajímavé na této chorobě je zejména to, že vůbec neexistuje. I přesto o ní umělé inteligence déle než rok informovaly.
15. 4. 2026
Načítání...