Webbův vesmírný dalekohled je nadějí astronomů z celého světa na lepší poznání vesmíru. Zatím ale není v kosmu, nýbrž v Houstonu, který ohrožuje hurikán Harvey.
Webbův vesmírný dalekohled za 200 miliard korun se skrývá před hurikánem Harvey
Hurikán Harvey ohrožuje nejen lidské životy, ale také jeden z nejcennějších vědeckých nástrojů na světě. Už několik dní způsobuje v Texasu záplavy a také komplikuje život organizaci NASA.
Jejím srdcem i mozkem je Johnsonovo vesmírné centrum (JSC) v Houstonu. Kromě toho, že se odsud řídí operace NASA, také se jedná o kontrolní centrum Mezinárodní vesmírné stanice ISS. A také se tu v „Budově 32“ nachází největší termální vakuová komora na světě známá jako Chamber A. Od června v ní je uložený Webbův vesmírný dalekohled, který zde podstupuje stodenní test vesmírných podmínek – v této místnosti se totiž dají vytvořit podmínky velmi podobné těm, jež panují v kosmickém prostředí.
Poté, co bude roku 2018 vypuštěn do vesmíru, by měl nahlédnout do míst, kam lidstvo zatím nevidělo. Dalekohled se skládá z 18 velkých zrcadel. Všechna mají šestiúhelníkový tvar, jsou vyrobena z berylia a každé váží asi 20 kilogramů. Celková plocha dalekohledu bude 25 metrů čtverečních.
Teleskop Jamese Webba má nahradit dnes již starý Hubbleův teleskop. Ten byl třikrát menší než jeho nástupce, ale stejně nám odkryl spoustu záhad vesmíru. Hlavní výhodou dalekohledů umístěných ve vesmíru je fakt, že je neruší nestabilní chování atmosféry ani světelné či chemické znečištění. Hubbleův teleskop nabídl lidstvu zcela jedinečný pohled na vesmír, Webbův teleskop v tom bude pokračovat.
Webbův teleskop bude moci pozorovat až stokrát menší (respektive méně jasné) objekty, než dokázal jeho předchůdce. Je konstruován tak, aby pozoroval velmi vzdálené a také velmi chladné objekty. To ho předurčuje dívat se do nejstarších míst ve vesmíru. Jeho hlavním cílem bude pozorovat první hvězdy ve vesmíru a hledat vesmírné stopy prvních galaxií. Dalekohled nese jméno Jamese E. Webba, ředitele NASA v době vrcholícího vesmírného závodu (1961–1968).
Budovy zatím nejsou ohrožené
NASA zatím nehlásí, že by byl on nebo další budovy v bezprostředním ohrožení. Celý objekt Johnsonova centra je vybavený mnoha záložními generátory, které by mohly dodávat elektřinu v případu nějakého rozsáhlejšího výpadku.
Centrum totiž leží poměrně vysoko nad hladinou moře – jeho nejnižší část JSC je 4 metry nad mořem, ta nejvyšší dokonce 6 metrů nad hladinou moře. V rovinatém Houstonu jde vlastně o jakýsi kopec uprostřed nížiny. Většina z ní je nyní pod vodou způsobenou rozsáhlými dešti.
„Jsme teď v podstatě na ostrově,“ komentoval situaci už v neděli jeden z ředitelů JSC Royce Renfrew. „Nemůžu se odsud dostat. Všude kolem jsou opuštěná auta.“ Jiný zaměstnanec JSC Zebulon Scoville zase tweetoval, že jeho lidé kempují u počítačů.
Od pondělka je celé JSC uzavřené pro všechny osoby s výjimkou těch, které jsou zásadní pro kriticky důležité operace, například pro komunikaci s Mezinárodní vesmírnou stanicí ISS.
Podle odhadů a předpovědí vývoje bouřky by centrum mohlo zůstat zavřené ještě několik dní – uzávěra platí až do čtvrtého září, znovuotevřít by se mělo až o den později. NASA také zrušila všechna setkání astronautů s novináři. Poslední informace o Webbově teleskopu poskytla NASA oficiálně 28. srpna, kdy večer napsala na svůj twitterový účet, že zaměstnanci i veškeré zařízení jsou v bezpečí a že byla podniknuta veškerá opatření k zajištění bezpečnosti.
Situaci ještě detailněji na svém twitterové účtu popsala evropská astronautka Sarah Kendrewová. Ta uvedla, že do Budovy 32 sice proniko malé množství vody, ale zaměstnanci ji odstranili pomocí mopů a kýblů a žádná voda se nedostala do Chamber A, kde je stále v bezpečí Webbův dalekohled.