Vzniká aplikace do mobilu, která rozezná rakovinu kůže lépe než lidští lékaři

Lidé, kteří si sami stanovují diagnózy podle fotografií na internetu, jsou doposud noční můrou lékařů. Přitom v blízké budoucnosti se z toho možná stane jedna z nejčastějších forem diagnózy.

Nová studie amerických vědců ukázala, že ty nejlepší specializované umělé inteligence už umí rozpoznat rakovinu kůže stejně úspěšně jako ti nejlepší lidští experti. Testovali to na aplikaci, kterou sami vyvinuli: je založená na rozeznávání obrázků, tedy na podobném systému, jako Google rozpoznává fotografie.

Naším cílem rozhodně není nahrazovat lékaře ani jejich diagnostiku.
Andre Esteva
Stanford University

Podle vědců, kteří na tomto experimentu pracovali, jde o funkční náhradu návštěv u lékaře, cenově mnohem levnější. Aplikace půjde nainstalovat i do mobilních telefonů, takže by mohla poskytnout špičkovou analýzu i lidem, kteří by se k ní jinak nedostali.

„Doufáme, že jde o první krok k včasné detekci nádorů,“ uvedl pro deník Guardian Andre Esteva, inženýr ze Stanford University, který se na výzkumu podílel.

Rakovina kůže

Rakovina kůže patří mezi nejrozšířenější formy rakoviny. Má několik podob, jednou z těch nejčastějších je melanom – způsobuje 75 % všech úmrtí spojených s rakovinou kůže. Podle zprávy WHO v celém světě ročně zemře v souvislosti s melanomem téměř 50 000 lidí. Přitom melanomy tvoří jen asi pětinu všech rakovinových nádorů kůže.

Nahrávám video
Evropský den melanomu
Zdroj: ČT24

Protože si lidé přítomnost tohoto vizuálně nápadného nádoru nejčastěji uvědomí vizuálně, rozhodli se na Stanfordu, že vyvinou program, který s identifikací pomůže. Jak postupovali, popsali v odborném časopise Nature. Jejich umělá inteligence je vybavená stále oblíbenějším „deep learningem“ – tedy algoritmy, které se dokáží na dostatečně velkém vzorku dat samy učit. A s tím, jak se rozsah jejich informací zvětšuje, jsou také čím dál schopnější. Zkušenosti tedy umí použít na nových vzorcích dat.

Vědci využili umělou inteligenci od Google, která se původně učila na 1,28 milionu fotografií nejrůznějších objektů. Esteva a jeho kolegové pak tyto základní schopnosti rozlišovat tvary doplnili o 127 000 snímků nejrůznějších kožních nemocí – všechny už byly jasně popsané a klasifikované. Tím byla výuka ukončena a mohlo se začít zkoušet.

Úmrtnost na melanom
Zdroj: UZIS

Programátoři otestovali schopnosti stroje na 2000 fotografií kožních nádorů, které předtím nemohl vidět. Vědci pochopitelně předem věděli, jaká u nich byla diagnóza, mohli tedy porovnávat úspěšnost umělé inteligence s 21 školenými dermatology.

Z výsledků vyplývá, že stroj je stejně úspěšný (ne-li úspěšnější) jako lidští experti v rozeznávání karcinomů od benigních kožních poruch. U melanomů správně identifikoval 96 procent maligních nádorů a 90 procent neškodných poruch. Průměrný dermatolog ze vzorku testovaných byl schopen správně určit 95 procent melanomů a 76 procent neškodných nádorů.

„Naším cílem rozhodně není nahrazovat lékaře ani jejich diagnostiku,“ uvedl Esteva. „V podstatě jen replikujeme první dvě vyšetření, která provádí dermatolog.“ Systém ještě ani není plně dokončený, podle jeho autorů ještě potřebuje další testování v klinických podmínkách a na mnohem větším vzorku dat – přesto je dle nich velmi slibný a mohl by se uplatnit také v dalších oborech medicíny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 7 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 10 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
včera v 16:48

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
včera v 14:34

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
včera v 11:14

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026
Načítání...