Vzniká aplikace do mobilu, která rozezná rakovinu kůže lépe než lidští lékaři

Lidé, kteří si sami stanovují diagnózy podle fotografií na internetu, jsou doposud noční můrou lékařů. Přitom v blízké budoucnosti se z toho možná stane jedna z nejčastějších forem diagnózy.

Nová studie amerických vědců ukázala, že ty nejlepší specializované umělé inteligence už umí rozpoznat rakovinu kůže stejně úspěšně jako ti nejlepší lidští experti. Testovali to na aplikaci, kterou sami vyvinuli: je založená na rozeznávání obrázků, tedy na podobném systému, jako Google rozpoznává fotografie.

Naším cílem rozhodně není nahrazovat lékaře ani jejich diagnostiku.
Andre Esteva
Stanford University

Podle vědců, kteří na tomto experimentu pracovali, jde o funkční náhradu návštěv u lékaře, cenově mnohem levnější. Aplikace půjde nainstalovat i do mobilních telefonů, takže by mohla poskytnout špičkovou analýzu i lidem, kteří by se k ní jinak nedostali.

„Doufáme, že jde o první krok k včasné detekci nádorů,“ uvedl pro deník Guardian Andre Esteva, inženýr ze Stanford University, který se na výzkumu podílel.

Rakovina kůže

Rakovina kůže patří mezi nejrozšířenější formy rakoviny. Má několik podob, jednou z těch nejčastějších je melanom – způsobuje 75 % všech úmrtí spojených s rakovinou kůže. Podle zprávy WHO v celém světě ročně zemře v souvislosti s melanomem téměř 50 000 lidí. Přitom melanomy tvoří jen asi pětinu všech rakovinových nádorů kůže.

1 minuta
Evropský den melanomu
Zdroj: ČT24

Protože si lidé přítomnost tohoto vizuálně nápadného nádoru nejčastěji uvědomí vizuálně, rozhodli se na Stanfordu, že vyvinou program, který s identifikací pomůže. Jak postupovali, popsali v odborném časopise Nature. Jejich umělá inteligence je vybavená stále oblíbenějším „deep learningem“ – tedy algoritmy, které se dokáží na dostatečně velkém vzorku dat samy učit. A s tím, jak se rozsah jejich informací zvětšuje, jsou také čím dál schopnější. Zkušenosti tedy umí použít na nových vzorcích dat.

Vědci využili umělou inteligenci od Google, která se původně učila na 1,28 milionu fotografií nejrůznějších objektů. Esteva a jeho kolegové pak tyto základní schopnosti rozlišovat tvary doplnili o 127 000 snímků nejrůznějších kožních nemocí – všechny už byly jasně popsané a klasifikované. Tím byla výuka ukončena a mohlo se začít zkoušet.

Úmrtnost na melanom
Zdroj: UZIS

Programátoři otestovali schopnosti stroje na 2000 fotografií kožních nádorů, které předtím nemohl vidět. Vědci pochopitelně předem věděli, jaká u nich byla diagnóza, mohli tedy porovnávat úspěšnost umělé inteligence s 21 školenými dermatology.

Z výsledků vyplývá, že stroj je stejně úspěšný (ne-li úspěšnější) jako lidští experti v rozeznávání karcinomů od benigních kožních poruch. U melanomů správně identifikoval 96 procent maligních nádorů a 90 procent neškodných poruch. Průměrný dermatolog ze vzorku testovaných byl schopen správně určit 95 procent melanomů a 76 procent neškodných nádorů.

„Naším cílem rozhodně není nahrazovat lékaře ani jejich diagnostiku,“ uvedl Esteva. „V podstatě jen replikujeme první dvě vyšetření, která provádí dermatolog.“ Systém ještě ani není plně dokončený, podle jeho autorů ještě potřebuje další testování v klinických podmínkách a na mnohem větším vzorku dat – přesto je dle nich velmi slibný a mohl by se uplatnit také v dalších oborech medicíny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jako ježek bez klece. Vědci hledají, jak opravdu vypadají černé díry

Přestože se už několik let daří získávat snímky černých děr, podle vědců to nejsou samotné díry, jen jejich stíny. Díky novým datům se pokoušejí vytvořit modely toho, jak by mohly tyto objekty vypadat.
před 2 hhodinami

„Žádný kout planety nezůstane nedotčen.“ Summit v Brazílii se zabývá klimatem

V brazilském městě Belém začal ve čtvrtek dvoudenní summit před klimatickou konferencí OSN COP30, která se tam bude konat od 10. do 21. listopadu. Šéf OSN António Guterres na úvod summitu vyzval zejména bohaté země k rychlejším a účinnějším krokům proti globálnímu oteplování. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva při zahájení summitu vyzval k tomu, aby se méně peněz dávalo na války a více na ochranu životního prostředí.
před 23 hhodinami

Největší objevená pavučina světa má přes sto metrů čtverečních

Dva druhy pavouků společně utkaly obří pavučinu, která je skrytá v útrobách balkánské jeskyně. Unikátní ekosystém tvořený dvěma druhy predátorů a jedním druhem kořisti popsal mezinárodní tým přírodovědců, samotnou pavučinu ale našli čeští speleologové.
včera v 11:05

Mývalové na krokodýlech neplují. AI videa ničí vztah k přírodě, varují vědci

Vědci upozorňují na nebezpečí věrohodných videí vytvářených pomocí umělé inteligence, která zobrazují divoká zvířata. Jejich sledování může u dospělých, ale zejména u dětí zhoršit vztah k opravdové přírodě.
včera v 10:23

Datli při bušení do dřeva hekají jako tenisté, aby se udrželi na stromě

Slyšet hekat datla je nemožné. Tyto zvuky přehlušuje bušení do kmene stromu, které může být hlasitější než pneumatické kladivo. Vědci teď popsali, jak je možné, že tito ptáci mohou udeřit až třicetkrát za jedinou sekundu.
6. 11. 2025

Rok 2025 bude podle WMO druhý nebo třetí nejteplejší v dějinách měření

Řada minulých let patřila k těm nejteplejším za dobu, co se provádí měření. Série výjimečných teplot pokračovala i v roce 2025, který bude podle zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu globálního klimatu druhým nebo třetím nejteplejším rokem v historii.
6. 11. 2025

750 milionů na českou vědu. Tři týmy získaly prestižní evropské granty

Překonat genetickou poruchu vedoucí k vážným onemocněním, zkoumat vztah systému politických stran a společenských konfliktů na Blízkém východě a v severní Africe a zjistit, co se stalo s Evropou po pádu Římské říše. To jsou cíle ERC Synergy grantů, které 6. listopadu získaly tři týmy z České republiky. Každý grant získal podporu zhruba dvou set padesáti milionů korun na šest let.
6. 11. 2025

Při průzkumu D55 u Přerova našli archeologové pozůstatky pravěkých vesnic

Pozůstatky několika pravěkých osad, ale i významné nálezy staré až sedm tisíc let objevili archeologové při výzkumu před stavbou dálnice D55 mezi Kokory a Přerovem. Výzkum, který navazuje na skrývky ornice, odhalil přes tři sta archeologických objektů z období od mladší doby kamenné až po dobu železnou. Mezi nejzajímavější nálezy patří rozsáhlý takzvaný hliník ze střední doby bronzové a celý půdorys neolitické stavby, informoval Marek Kalábek z Archeologického centra Olomouc. Stavba druhé části této dálnice by měla začít příští rok.
6. 11. 2025
Načítání...