Výzkum spermií vyvedl vědu po tři sta letech z omylu

Mezinárodní vědecký tým nově popsal, jak se pohybují spermie. Díky špičkovému vybavení experti ukázali, že tento pohyb je úplně jiný, než se doposud předpokládalo.

Před více než třemi sty roky použil Antonie van Leeuwenhoek jeden z prvních vyrobených mikroskopů k tomu, aby pozoroval lidské spermie. Popsal tehdy, „že mají ocásek, který se při plavání pohybuje vlnovitými pohyby, jako úhoř ve vodě.“ Podle nového výzkumu vědců z Bristolu a Mexika je to ale jen optická iluze, ve skutečnosti je pohyb spermií mnohem zajímavější a složitější.

Výzkum vedl Hermes Gadelha z Britstolské univerzity, prováděl ho pomocí špičkového 3D mikroskopu. Díky tomuto přístroji mohli vědci poprvé rekonstruovat pohyb spermií v trojrozměrné podobě.

Jak se pohybují spermie
Zdroj: polymaths-lab.com

Experti filmovali spermie kamerou schopnou zaznamenat až 55 tisíc snímků za sekundu a současně použili piezoelektrické zařízení, které pohybovalo vzorkem velmi rychle nahoru a dolů. Právě díky tomu byly záběry trojrozměrné.

Výsledky studie, které vyšly v odborném časopise Science Advances, odhalily, že ocásek spermie je vlastně excentrický – kroutí se jen na jednu stranu. To je vlastně velmi zvláštní, protože pak by se měly pohybovat v kruhu. Jenže spermie si našly cestu, jak se s tím vypořádat a plavat rovně.

Jako vydry v potůčku

„Lidské spermie si našly cestu, jak se při plavání otáčet kolem své osy – podobně jako se vydry hravě honí ve vodě,“ uvedl profesor Gadelha, který tyto pohyby analyzoval pomocí matematických modelů.

Podle něj rychlé a synchronizované otáčení vyvolává iluzi, že se ocásek pohybuje ze strany na stranu – pod klasickými 2D mikroskopy to tak totiž opravdu vypadá. „Opravdu to může vypadat jako úhoři ve vodě,“ říká Gadelha. Spermie si tak podle něj našly způsob, jak vytvořit symetrii z asymetrie.

Tento výzkum by mohl významně pomoci neplodným párům, které vyhledávají pomoc reprodukční medicíny. Přibližně polovina takových případů je způsobená mužskou neplodností – proto je podle Gadelhy tak důležité, aby se vědci co nejvíc dozvěděli o tom, jak spermie fungují a jak je jejich ocásky ženou k cíli.

Současné přístroje využívají v drtivé většině dvojrozměrné technologie, příchod 3D mikroskopů by mohl přinést významnou změnu. Věda ví o tom, jak fungují cestičky ženského reprodukčního ústrojí, zatím jen velmi málo – podivný pohyb spermií by mohl být reakcí na některou z jeho vlastností, předpokládají výzkumníci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci při zatmění Slunce odhalili koronální díru. Může ovlivňovat magnetické pole Země

Nové obrazy sluneční koróny pořízené během letošního srpnového zatmění Slunce odhalily koronální díru, která může prostřednictvím rychlého slunečního větru ovlivnit magnetické pole Země, ale také vírové struktury přezdívané „smoke rings“.
před 9 hhodinami

Hitler nemá alibi na dobu smrti své neteře, tvrdí historik

Nové dokumenty nalezené v mnichovských archivech zpochybňují alibi Adolfa Hitlera na dobu smrti jeho neteře Geli Raubalové. Podle časopisu Der Spiegel našel badatel Harald Sandner úmrtní záznam, podle kterého se tělo Raubalové v Hitlerově bytě našlo už 18. září 1931. Podle dosavadních úředních záznamů to bylo až o den později, kdy byl pozdější nacistický diktátor už na cestě z Mnichova do Norimberku.
před 10 hhodinami

El Niňo může do února přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí, varují vědci

Letošní silný klimatický jev El Niňo může do února příštího roku přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí v důsledku veder, odhadují klimatologové. Vyplývá to ze závěrů studie vědců z Climate Impact Lab a několika univerzit, uvedl list The Guardian.
před 12 hhodinami

NASA objevila „ohnivou amébu“. Žije v teplotách, které by přežít neměla

Až doposud vědci předpokládali, že složitější organismy nejsou schopné přežívat a rozmnožovat se při teplotách nad 60 stupňů Celsia, protože to nezvládnou jejich buňky. Překvapivý objev z Kalifornie ale naznačuje, že to možné je.
před 12 hhodinami

V Brně testují lepidlo na zlomeniny. Inspiroval ho sliz mušlí

S léčbou tříštivých zlomenin by v budoucnu mohlo pomoci kostní lepidlo, které v současné době testují vědci z výzkumného centra CEITEC Vysokého učení technického v Brně. Jednotlivé úlomky kosti se pomocí něj dají přilepit na své místo, poté se lepidlo postupně samo vstřebá a rozloží na látky, které se v těle běžně vyskytují. Lékaři navíc mohou do lepidla přidat také antibakteriální a hojivé látky.
před 14 hhodinami

AI agent pronikl na australský vládní portál

Australský premiér Anthony Albanese oznámil, že agent umělé inteligence (AI) vyvinutý americkou společností OpenAI v červnu pronikl na australský vládní portál se zdravotními údaji. Získal neoprávněný přístup k veřejným i neveřejným souborům, informovala o tom agentura Reuters. Jedná se pravděpodobně o první známý případ, kdy agent AI hacknul vládní webovou stránku.
před 15 hhodinami

Vědci popsali kleptoparazitismus u delfína Bublinky

Mořští biologové narazili na chování delfínů, které doposud neznali. Zjistili, že jeden sledovaný kytovec spoří energii tím, že neloví ryby, ale získává od nich jen obsah jejich žaludků. Jde o první dobře zdokumentovaný případ kleptoparazitismu neboli krádeží potravy u kytovců.
před 16 hhodinami

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
včera v 18:30‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.