Vědci objevili nový druh pravěkého okřídleného žraloka, který se živil planktonem. Jeho tělo i způsob života nápadně připomínají dnešní manty obrovské, přitom ale v oceánech plul desítky milionů let před nimi.
Tento tvor s podivným vzhledem dostal jméno Aquilolamna milarcae, neboli orlí žralok, podle vzhledu jeho ploutví, jež připomínají ptačí křídla. Žil v době před přibližně 93 miliony lety a důkazy o jeho existenci byly objeveny na severovýchodě Mexika.
Na délku měřil zkoumaný exemplář asi 1,65 metru a rozpětí ploutví bylo 1,9 metru. Měl výrazné prsní ploutve, podobně dlouhé jako u většiny moderních druhů rejnoků.
Autoři studie, která vyšla v odborném časopise Science, uvedli, že bizarní tvor pravděpodobně plaval velmi pomalu a je tedy značně nepravděpodobné, že by byl schopen lovit živou potravu.
Tělo jako kluzák
„Dalo by se to přirovnat ke kluzáku… nebyl vůbec uzpůsoben k rychlému plavání ani ke sledování kořisti,“ řekl Roman Vullo, hlavní autor studie z francouzského Národního střediska pro vědecký výzkum a univerzity v Rennes.
Že okřídlený žralok nebyl žádný predátor, naznačují i další důkazy: měl sice velkou hlavu, ale paleontologové na ní nenašli vůbec žádné zuby - to znamená, že míval zuby buď drobné, anebo mu zcela chyběly. Podle Vulla to je jasný signál, že orlí žralok byl spíše konzumentem planktonu než lovcem.
Tento objev je velmi důležitý zejména pro jeho unikátnost. Až doposud totiž věda znala jen jednu kategorii tvorů, kteří se „pásli na planktonu“ - byla to skupina velkých paprskoploutvých ryb z čeledi Pachycormidae, které vyhynuly po dopadu meteoritu Chicxulub před 66 miliony lety, stejně jako dinosauři.
Stejný osud potkal i orlí žraloky. „Byli pomalu nahrazováni mantami a jinými rejnoky, kteří se vyvinuli na začátku třetihorního období po vyhynutí dinosaurů,“ řekl Vullo agentuře AFP.
