Chodbami pod jedním z nejmladších vulkánů v Evropě by se už na podzim mohli procházet turisté. Brána do nitra země, jak se projekt jmenuje, povede pod Komorní hůrkou nedaleko Chebu. Útroby vulkánu fascinovaly už spisovatele a badatele Johanna Wolfganga von Goetha, na jehož práci nyní vědci už čtvrtým rokem navazují.
Komorní hůrka je nenápadný vršek v katastru Františkových Lázní. Také je to zbytek vulkánu, který vznikl před několika stovkami tisíc let.
O původu kopce se přel před 180 lety i spisovatel a vášnivý geolog Goethe. Navrhl proto jedinečný vědecký experiment: vyhloubení štoly. „Je unikátní v tom, že vznikla jako řešení sporu mezi neptunisty a plutonisty o tom, jestli zemský povrh vznikl usazeninami, anebo erupcemi,“ připomněl vědecký pracovník Geofyzikálního ústavu Akademie věd Milan Brož.
Chodby měřily původně až 300 metrů. „Ukázalo se, že plutonisté mají pravdu. Konec této chodby už naráží na škvárové výstupy, které vytékaly ze sopky,“ dodal Brož. Sám Goethe se ale vyřešení sporu nedožil.
Současní vědci dávno zavalené štoly zmapovali a specializovaná důlní firma se je nyní snaží zpřístupnit. K závalu se chce dostat z druhé strany. „Podle prokázané geofyziky se dostaneme do místa, kde chodby byly. Je tam vidět sopečná škvára, to samé, co uvidíte na Etně,“ popsal Brož.
Vědci chtějí ve spolupráci Františkovými Lázněmi a partnery z Bavorska zpřístupnit pod vulkánem 28 metrů nových chodeb. Vznikne tak nový turistický cíl, který by se měl otevřít už na podzim.
