Vítězná armáda se léčí rychleji, věděli už Napoleonovi lékaři. Na co dalšího zapomněla podle Radkina Honzáka věda?

54 minut
Hyde Park Civilizace: Radkin Honzák
Zdroj: ČT24

Radkin Honzák, legenda české psychiatrie a propagátor takzvané psychosomatiky, byl o víkendu hostem pořadu Hyde Park Civilizace. Tvrdí, že medicína s emocemi absolutně nepočítá. Přitom by stačilo, aby je lékaři vzali alespoň v úvahu. A dodává, že jeho prací je mimo jiné naučit člověka odpouštět.

Strach. Je to jedna z nejstarších emocí, které se druh homo sapiens naučil. Velmi silná a nakažlivá. Život může zachránit i vzít – strach se člověku historicky osvědčil jako spolehlivý průvodce všemi nástrahami. Ani dnes lidé neví vše o tom, jak přesně v lidském těle funguje.

A právě vlivem strachu a dalších základních emocí na člověka a jeho chování se zabývá psychiatr Radkin Honzák.

A to od svých odborných začátků v psychiatrické nemocnici v Kosmonosech přes výzkum stresu a spánku, terapie s LSD nebo psychofarmaky v pražských Bohnicích až po současnou terapeutickou praxi. A říká, že dinosaurům strach velel tři věci - prchej, útoč, nebo ztuhni. U lidí je po desítkách milionů let jeho paleta mnohem větší a složitější.

Jak žít se strachem

Honzák věří, že možná jen dvě procenta naší psychické aktivity jsou vědomá, zbytek probíhá v nevědomí. A to pak člověka vedle strachu ovládá i vztek, radost, smutek, údiv nebo hnus. S touto paletou základních lidských emocí, ze kterých si člověk tvoří všechny ostatní, pak pracuje. A své pacienty třeba učí, jak se nenechat strachem ovládnout - anebo jak ovlivňovat nevědomí.

Tyto své znalosti a řadu dalších předává dál - třeba zdravotním sestrám nebo běžným lidem. A to v knihách, kterých má na kontě více než deset. I proto je žádaným přednášejícím nejen na univerzitách a lékařských fakultách, ale také u širokého publika. Za jeden ze svých hlavních úkolů považuje vysvětlit lidem, jak nesmyslné je v psychiatrii používat slovo „normální“.

„Já to slovo nesnáším. Že je někdo normální, jsem nikomu neřekl přes půl století,“ uvádí Radkin Honzák. „Když někomu řeknu, že je normální, je to tak konstatování, že by mi vyhovoval ke kafi, ale není to žádné ocenění jeho kvalit.“

Nejlepší učebnicí psychosomatiky jsou lidová rčení

Intenzivně se věnuje takzvané psychosomatické medicíně. O co se jedná? Nemá jít o alternativu k moderní medicíně, ale její doplnění a rozvinutí. Je to přístup, ve kterém pacient mluví nejen o svých neduzích, roli v něm hraje i kontext – tedy zdravotní, sociální i psychologický. A tedy i emoce.

Lékaři, kteří se psychosomatice věnují, tak často vidí výsledky procesu trvajícího roky i desítky let. A než mohou nabídnout nějaké řešení, musí se nejprve prokousat k jeho počátkům. „Je to trošku, jako kdybych se začetl do románu zprostředka. Nevýhoda je, že ten román není dopsaný, že je to nedokončená věc a já se na něm můžu podílet. Musím jít často v tom románu do hloubky, hodně odkrývat i věci, které si ten pacient úplně nepamatuje a hlavně si neuvědomuje, jakou mají souvislost,“ popisuje principy psychosomatiky fyzioterapeut Jan Slovák.

Obecně jde u psychosomatiky o lepší studium propojení mezi psychickými a fyzickými jevy u lidského zdraví. Podle Honzáka moderní medicína poněkud pozapomněla na některé věci, které moc dobře věděli naši předkové: „Armáda, která vyhrává, se rychleji hojí – to věděli už Napoleonovi lékaři.“

Podle Honzáka jde o vynikající způsob, jak popsat vztah mezi mnoha oblastmi lidského duševního i tělesného zdraví. A výsledky jsou vynikající. Jenže to se nedá zvládnout za deset nebo patnáct minut. A to je často důvod, proč lékaři zatím podobný přístup nenabízí.

Máme pro vás novinku: Nyní si můžete přehrát nebo stáhnout Hyde Park Civilizaci i čistě ve zvukové podobě:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 11 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 12 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 14 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 15 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 15 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 18 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...