Vítězná armáda se léčí rychleji, věděli už Napoleonovi lékaři. Na co dalšího zapomněla podle Radkina Honzáka věda?

54 minut
Hyde Park Civilizace: Radkin Honzák
Zdroj: ČT24

Radkin Honzák, legenda české psychiatrie a propagátor takzvané psychosomatiky, byl o víkendu hostem pořadu Hyde Park Civilizace. Tvrdí, že medicína s emocemi absolutně nepočítá. Přitom by stačilo, aby je lékaři vzali alespoň v úvahu. A dodává, že jeho prací je mimo jiné naučit člověka odpouštět.

Strach. Je to jedna z nejstarších emocí, které se druh homo sapiens naučil. Velmi silná a nakažlivá. Život může zachránit i vzít – strach se člověku historicky osvědčil jako spolehlivý průvodce všemi nástrahami. Ani dnes lidé neví vše o tom, jak přesně v lidském těle funguje.

A právě vlivem strachu a dalších základních emocí na člověka a jeho chování se zabývá psychiatr Radkin Honzák.

A to od svých odborných začátků v psychiatrické nemocnici v Kosmonosech přes výzkum stresu a spánku, terapie s LSD nebo psychofarmaky v pražských Bohnicích až po současnou terapeutickou praxi. A říká, že dinosaurům strach velel tři věci - prchej, útoč, nebo ztuhni. U lidí je po desítkách milionů let jeho paleta mnohem větší a složitější.

Jak žít se strachem

Honzák věří, že možná jen dvě procenta naší psychické aktivity jsou vědomá, zbytek probíhá v nevědomí. A to pak člověka vedle strachu ovládá i vztek, radost, smutek, údiv nebo hnus. S touto paletou základních lidských emocí, ze kterých si člověk tvoří všechny ostatní, pak pracuje. A své pacienty třeba učí, jak se nenechat strachem ovládnout - anebo jak ovlivňovat nevědomí.

Tyto své znalosti a řadu dalších předává dál - třeba zdravotním sestrám nebo běžným lidem. A to v knihách, kterých má na kontě více než deset. I proto je žádaným přednášejícím nejen na univerzitách a lékařských fakultách, ale také u širokého publika. Za jeden ze svých hlavních úkolů považuje vysvětlit lidem, jak nesmyslné je v psychiatrii používat slovo „normální“.

„Já to slovo nesnáším. Že je někdo normální, jsem nikomu neřekl přes půl století,“ uvádí Radkin Honzák. „Když někomu řeknu, že je normální, je to tak konstatování, že by mi vyhovoval ke kafi, ale není to žádné ocenění jeho kvalit.“

Nejlepší učebnicí psychosomatiky jsou lidová rčení

Intenzivně se věnuje takzvané psychosomatické medicíně. O co se jedná? Nemá jít o alternativu k moderní medicíně, ale její doplnění a rozvinutí. Je to přístup, ve kterém pacient mluví nejen o svých neduzích, roli v něm hraje i kontext – tedy zdravotní, sociální i psychologický. A tedy i emoce.

Lékaři, kteří se psychosomatice věnují, tak často vidí výsledky procesu trvajícího roky i desítky let. A než mohou nabídnout nějaké řešení, musí se nejprve prokousat k jeho počátkům. „Je to trošku, jako kdybych se začetl do románu zprostředka. Nevýhoda je, že ten román není dopsaný, že je to nedokončená věc a já se na něm můžu podílet. Musím jít často v tom románu do hloubky, hodně odkrývat i věci, které si ten pacient úplně nepamatuje a hlavně si neuvědomuje, jakou mají souvislost,“ popisuje principy psychosomatiky fyzioterapeut Jan Slovák.

Obecně jde u psychosomatiky o lepší studium propojení mezi psychickými a fyzickými jevy u lidského zdraví. Podle Honzáka moderní medicína poněkud pozapomněla na některé věci, které moc dobře věděli naši předkové: „Armáda, která vyhrává, se rychleji hojí – to věděli už Napoleonovi lékaři.“

Podle Honzáka jde o vynikající způsob, jak popsat vztah mezi mnoha oblastmi lidského duševního i tělesného zdraví. A výsledky jsou vynikající. Jenže to se nedá zvládnout za deset nebo patnáct minut. A to je často důvod, proč lékaři zatím podobný přístup nenabízí.

Máme pro vás novinku: Nyní si můžete přehrát nebo stáhnout Hyde Park Civilizaci i čistě ve zvukové podobě:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Experiment nastínil neblahý vliv AI na mozek

Vědci z Massachusettského technologického institutu (MIT) dokončili první studii skenování lidí, kteří používají pro svou práci umělou inteligenci. Výsledky výzkumu sice ještě neprošly recenzním řízením, ale už nyní se kolem nich vede rozsáhlé diskuze. Naznačují totiž velké množství negativních dopadů.
před 3 hhodinami

Český fotograf zachytil spuštění observatoře, která má odhalit záhady kosmu

V pondělí 23. června zveřejnila observatoř Very Rubinové první snímky vesmíru, které její výjimečný teleskop pořídil. Už po několika týdnech provozu dokázal najít desítky neznámých asteroidů, získat podrobnosti o vzdálených mlhovinách a slibuje také detaily o temné hmotě.
před 7 hhodinami

Situace je až depresivní, říká o sporu Harvardu s Trumpem vědkyně

Vědkyně Katarína Pšenáková působící v Praze studovala až do loňského roku na Harvardově univerzitě v Bostonu, kde má stále řadu kontaktů. Popsala, jak akademici vnímají spory s administrativou Donalda Trumpa a jaké to má dopady na vědu.
před 8 hhodinami

Nový lék je milník v léčbě AIDS, říká jeho autor Cihlář

Za obrovský milník, konec jedné dlouhé části cesty či za motivaci pro další výzkumnou práci považuje český virolog a biochemik Tomáš Cihlář schválení injekce na prevenci viru HIV americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Injekci označovanou za zásadní průlom vyvinula americká farmaceutická společnost Gilead Sciences, kde Cihlář vede jako viceprezident pro virologii vědecký tým vyvíjející látky proti viru způsobujícímu nemoc AIDS. V rozhovoru s ČTK Cihlář poukázal i na další náročné úkoly, před kterými virologie a antivirotická medicína stojí.
před 9 hhodinami
Načítání...