Záměr ministerstva zdravotnictví rozšířit síť psychiatrické péče do každého okresního města v podobě středisek duševního zdraví je v principu správný krok, protože řada pacientů si nezaslouží vyčlenění do izolovaných psychiatrických nemocnic. Myslí si to psychiatr Cyril Höschl, který byl hostem Událostí, komentářů.
Cílem psychiatrické reformy, která podle ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka potrvá patnáct až dvacet let, je zbavit péči o lidskou duši společenského stigmatu. S tím souhlasí i Höschl, který rovněž mluví o tom, že je potřeba psychiatrii destigmatizovat.
„Psychiatrické nemocnice, respektive dřívější léčebny, jsou výsledkem několika desetiletí centralizovaného zdravotnictví, které akumulovalo veškerou problematiku mimo městské aglomerace. Takto léčebny původně na přelomu 19. a 20. století vznikaly; jejich cílem bylo uklidit nepohodlné a zlobivé jedince za horizont,“ upozorňuje Höschl s tím, že v současnosti je trend zcela opačný.
„Někteří pacienti ústavní léčbu nepochybně potřebují a budou ji potřebovat vždycky,“ zdůraznil s tím, že velké řadě dalších je ale potřeba vyjít vstříc. „Být vyčleněni a izolováni si nezaslouží, je to koneckonců škoda i z hlediska socioekonomického. Zdravotní péče a hotelové služby jsou ve svých důsledcích dražší než udržet někoho v přirozeném prostředí.“
Centrum jako mezistupeň
Řešení ministerstvo zdravotnictví spatřuje v centrech duševního zdraví; střediscích, ve kterých by našli pomoc pacienti s psychickými potížemi i jejich blízcí a která by podle plánů měla být v každém okrese.
V centrech mají pracovat týmy psychiatrů, klinických psychologů, sester a sociálních pracovníků a podle Höschla mají fungovat jako mezistupeň mezi ambulantní péčí u psychiatra v ordinaci a mezní hospitalizací.
„Byl by to první filtr, který by se pokusil situaci zvládnout dřív, než dojde k hospitalizaci, a ty, kteří se už někde léčili, by naopak pomáhal udržovat mimo ústavní zařízení. Bylo by možné, aby se na ně obrátily i těžší případy – pacienti s prvním vzplanutím schizofrenie, první epizodou psychózy, těžkou depresí,“ vysvětluje Höschl.
Že je rozšíření portfolia psychiatrických služeb žádoucí, může podle známého psychiatra doložit i statistika; za poslední tři roky v Česku o sedmdesát procent vzrostl počet lidí, kteří poprvé navštívili psychiatrické ordinace. To může být podle Höschla dáno tím, že se s prodlužující délkou života zvyšuje počet duševních onemocnění spojených se stářím, větší otevřeností psychiatrického systému v Česku a také postupnou ztrátou ostychu – čili oním smazáním stigmatu, které si psychická onemocnění a jejich léčba v republice dlouhou dobu nesla.
