VIDEO: Maloočka, největší pavouk světa, dokáže zabít i potkana

Maloočky jsou australští pavouci, kteří plní všechny představy režisérů hororů: jsou obrovští, rychlí a dokáží zabít i mnohem větší kořist, než jsou oni sami. Ty největší mohou měřit až 30 centimetrů.

V sobotu vložil Australan Jason Womal na svůj facebookový profil video, na němž obrovský pavouk požírá velkou myš. Zcela bez problémů s ní leze po stěně a pomalu jí vstřikuje do těla trávící enznymy – takto vzniklou tekutinu pak polyká. Video se okamžitě stalo internetovým hitem – má za dva dny více než 7 milionů přehrání:

Většina komentářů zní: Není to nějaká virální kampaň na nový horor, opravdu takový pavouk existuje?

Ano, existuje. Na videu je vidět pavouk maloočka australská – typický zástupce svého rodu. Tento konkrétní druh pavouka má asi pěticentimetrové tělo, ale jeho nohy mohou mít až 16 centimetrů, celý může tudíž měřit přes 20 centimetrů. A to není zdaleka největší z malooček.

Ta vůbec největší žije v džunglích Laosu, byla tam přes své výrazné rozměry objevena teprve roku 2001 německým arachnologem Peterem Jägerem. Tento obří pavouk s latinským jménem Heteropoda maxima měří 30 centimetrů, je tak ještě o pár milimetrů větší než sklípkan největší – ten je však mnohem mohutnější a také těžší. Na rozdíl od štíhlé a elegantní maloočky může vážit až čtvrt kilogramu.


Zatímco sklípkany zná skoro každý, maloočky jsou mnohem méně známé. A to přesto, že jich existuje jen v Austrálii přes 90 druhů, na celém světě jich je dokonce přes tisíc druhů. Vyskytují se téměř po celém světě, nejraději žijí v teplých, tropických oblastech, ale některé jsou schopné přežívat i výrazně severněji – dokonce je najdete i v České republice.


U nás žije maloočka smaragdová, která měří jen necelé tři centimetry. Jak napovídá její jméno, jde o výrazně zeleného pavoučka, jenž není člověku nijak nebezpečný. Není jedovatý, člověka se bojí a utíká před ním. Taková je i většina jiných malooček. Díky tomu, jak dlouhé nohy mají, umí velmi rychle prchat. Některé druhy však mohou bolestivě kousnout, a způsobit i člověku značné nepříjemnosti.

Maloočka smaragdová žije v České republice
Zdroj: Wikimedia Commons


Některé druhy malooček disponují jedem, který využívají při lovu. Dokáže ochromit kořist, tak jako myš na facebookovém videu. Pokud takový velký pavouk člověka kousne, může to pořádně zabolet, ale není velká šance, že by mu způsobil vážnější poranění. 

Maloočky sice pro člověka v podstatě jedovaté nejsou, ale problémem mohou být jiné druhy pavouků:

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Věčný“ sníh z vrcholků hor na Nové Guineji může zmizet do dvou let

V indonéské části ostrova Nová Guinea rychle mizí poslední zbytky „věčného sněhu“ z vrcholů hor nedaleko rovníku. Úbytek tamních ledovců je výrazným příkladem dopadů klimatických změn a dle odhadů expertů by tamní ledovce mohly do jednoho až dvou let zmizet úplně. Ještě před sto lety přitom pokrýval sníh a trvalý led všechny čtyři hlavní vrcholy 300 kilometrů dlouhého pohoří Sudirman, napsal server BBC.
před 14 hhodinami

Vláda USA hodlá rozvolnit normy pro efektivitu aut, aby ceny vozů klesly

Americké ministerstvo dopravy oznámilo, že dokončilo předpis, který má zvrátit normy pro efektivitu automobilů schválené za vlády předchozího prezidenta USA Joea Bidena. Současná vláda si od toho slibuje, že cena vozů pro koncové spotřebitele klesne. Část expertů ale varuje, že změny mohou poškodit postavení amerických automobilek na světovém trhu.
před 15 hhodinami

Pravěká svatyně Göbekli Tepe zřejmě nebyla spojená s kultem lebek

Archeologové oznámili, že našli vysvětlení, proč se v nejstarším kamenném sídle světa nacházelo tolik lidských ostatků. Příčina je podle nich mnohem méně romantická než různé kulty smrti, o nichž se spekulovalo.
29. 9. 2026‌‌

Vídeňští vědci testují na orbitě kvantový počítač

Kvantové počítače by mohly lidstvu vyřešit spoustu jeho problémů. Na oběžné dráze mohou například zjednodušit a posílit posílání informací přes satelity. Už rok to testuje skupina expertů z Vídeňské univerzity, která se pokouší tuto technologii zkoušet v těch nejobtížnějších podmínkách.
29. 9. 2026‌‌

Vědci vytvořili kopii oceánu Enceladu a vypustili tam pozemské mikroorganismy

Na Saturnově měsíci Enceladu by pod ledovým příkrovem, v tamním hlubokém oceánu, mohly přežívat i pozemské organismy. Potvrdil to experiment berlínských vědců, kteří se pokusili napodobit co nejpřesněji tamní podmínky.
29. 9. 2026‌‌

Loď Starship se z oběžné dráhy vrátila na Zemi

Kosmická loď Starship se poprvé dostala na oběžnou dráhu a následně se vrátila na Zemi, uvedla společnost SpaceX. Kvůli problému s jedním z motorů firma první orbitální let o několik hodin zkrátila, píše server BBC News. Během čtrnáctého zkušebního letu měla loď šestkrát obletět Zemi. Předtím úspěšně vypustila satelity služby Starlink.
28. 9. 2026Aktualizováno28. 9. 2026‌‌

Vědci objevili nové mořské pavouky „jako z noční můry“

V moři mezi USA a Kanadou objevil mladý vědec dva druhy doposud neznámých bezobratlých tvorů, kteří se lidově označují jako mořští pavouci. Oba jsou parazitické, ale přitom mají na svých tělech vlastní parazity.
27. 9. 2026‌‌

AI agenti OpenAI zasáhli do několika webů amerických vládních agentur

Agenti umělé inteligence (AI) firmy OpenAI se pokoušeli získat informace od „vlád, univerzit, veřejných orgánů a dalších institucí“, včetně Komise pro kontrolu cenných papírů, Úřadu pro sčítání lidu a ministerstva školství v USA, uvedla podle britského serveru BBC společnost. Také však tvrdí, že všechny informace, které AI získala, jsou veřejně dostupné.
26. 9. 2026Aktualizováno26. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.