VIDEO: Maloočka, největší pavouk světa, dokáže zabít i potkana

Maloočky jsou australští pavouci, kteří plní všechny představy režisérů hororů: jsou obrovští, rychlí a dokáží zabít i mnohem větší kořist, než jsou oni sami. Ty největší mohou měřit až 30 centimetrů.

V sobotu vložil Australan Jason Womal na svůj facebookový profil video, na němž obrovský pavouk požírá velkou myš. Zcela bez problémů s ní leze po stěně a pomalu jí vstřikuje do těla trávící enznymy – takto vzniklou tekutinu pak polyká. Video se okamžitě stalo internetovým hitem – má za dva dny více než 7 milionů přehrání:

Většina komentářů zní: Není to nějaká virální kampaň na nový horor, opravdu takový pavouk existuje?

Ano, existuje. Na videu je vidět pavouk maloočka australská – typický zástupce svého rodu. Tento konkrétní druh pavouka má asi pěticentimetrové tělo, ale jeho nohy mohou mít až 16 centimetrů, celý může tudíž měřit přes 20 centimetrů. A to není zdaleka největší z malooček.

Ta vůbec největší žije v džunglích Laosu, byla tam přes své výrazné rozměry objevena teprve roku 2001 německým arachnologem Peterem Jägerem. Tento obří pavouk s latinským jménem Heteropoda maxima měří 30 centimetrů, je tak ještě o pár milimetrů větší než sklípkan největší – ten je však mnohem mohutnější a také těžší. Na rozdíl od štíhlé a elegantní maloočky může vážit až čtvrt kilogramu.


Zatímco sklípkany zná skoro každý, maloočky jsou mnohem méně známé. A to přesto, že jich existuje jen v Austrálii přes 90 druhů, na celém světě jich je dokonce přes tisíc druhů. Vyskytují se téměř po celém světě, nejraději žijí v teplých, tropických oblastech, ale některé jsou schopné přežívat i výrazně severněji – dokonce je najdete i v České republice.


U nás žije maloočka smaragdová, která měří jen necelé tři centimetry. Jak napovídá její jméno, jde o výrazně zeleného pavoučka, jenž není člověku nijak nebezpečný. Není jedovatý, člověka se bojí a utíká před ním. Taková je i většina jiných malooček. Díky tomu, jak dlouhé nohy mají, umí velmi rychle prchat. Některé druhy však mohou bolestivě kousnout, a způsobit i člověku značné nepříjemnosti.

Maloočka smaragdová žije v České republice
Zdroj: Wikimedia Commons


Některé druhy malooček disponují jedem, který využívají při lovu. Dokáže ochromit kořist, tak jako myš na facebookovém videu. Pokud takový velký pavouk člověka kousne, může to pořádně zabolet, ale není velká šance, že by mu způsobil vážnější poranění. 

Maloočky sice pro člověka v podstatě jedovaté nejsou, ale problémem mohou být jiné druhy pavouků:

Nahrávám video
Jedovatý pavouk na severu Čech
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
před 11 hhodinami

Nový lék na spavou nemoc je přelom. V rozhovoru pro ČT vysvětluje jeho autorka, jak vznikl

Až do nedávna nebyla spavá nemoc snadno léčitelná. Nejúčinnější přípravek totiž asi pět procent léčených připravil o život. Teď ale vznikla nová látka, která tyto problémy nemá. A její autoři postavili potřeby pacientů nad možný zisk. Vědecká redakce ČT mluvila se Sandrou Rymbryovou, jednou z autorek nového přípravku, který může zachránit statisíce lidských životů.
před 13 hhodinami

Rozmnožování ve vesmíru bude složité. Spermie v mikrogravitaci ztrácejí orientaci

Rozmnožování ve vesmíru bude podle všeho složitější, než se čekalo, ukazuje nový výzkum australských vědců, o němž informuje agentura Reuters. Mikrogravitace totiž narušuje schopnost spermií orientovat se v pohlavním ústrojí a snižuje úspěšnost oplodnění.
před 16 hhodinami

VideoAI má nově předpovídat silné sluneční bouře

Umělá inteligence bude nově pomáhat družicím a astronautům. Nový model od IBM jménem Surya má umět předpovídat silné sluneční bouře. Právě ty mohou zničit satelity na oběžné dráze, elektrické vedení na Zemi a také ohrozit zdraví astronautů v kosmickém prostoru. Sonda SDO kontinuálně sleduje slunce přes patnáct let a každých dvanáct sekund pořizuje jeho snímky. Tato data za devět let – skoro 20 milionů gigabytů – využila společnost IBM k tomu, aby naučila AI model Surya odhalit zvýšenou sluneční aktivitu dřív než člověk. Odborníci však chtějí jít ještě dál. Aktuálně se tak obdobný model učí ze satelitních snímků Země. Cílem je lepší předpověď počasí a rychlejší reakce při přírodních katastrofách nebo vylepšení zemědělství.
před 22 hhodinami

Astronaut prozradil, že na ISS ztratil krátce schopnost mluvit

Astronaut Mike Fincke promluvil o tom, proč NASA vůbec poprvé provedla lékařskou evakuaci z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). A uvedl, že lékaři stále nevědí, co mu indispozici v podobě ztráty řeči přivodilo.
30. 3. 2026

Indonésie zakázala mladým sociální sítě. Týká se to 70 milionů lidí

Indonésie o víkendu zavedla zákaz používání sociálních médií, který platí pro všechny děti mladší šestnácti let. Země, kde žije 285 milionů lidí, tak následovala příklad Austrálie v oblasti ochrany mladých lidí před potenciálními on-line riziky.
30. 3. 2026

Na seznam chráněných zvířat přibylo čtyřicet druhů. Včetně sovy Harryho Pottera

Seznam mezinárodně chráněných zvířat podle Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (CMS) se rozšíří o čtyřicet druhů, informuje agentura AFP. Patří mezi ně například i sovice sněžní, což je druh, který proslavila sova Harryho Pottera Hedvika.
30. 3. 2026

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
29. 3. 2026
Načítání...