VIDEO: Maloočka, největší pavouk světa, dokáže zabít i potkana

Maloočky jsou australští pavouci, kteří plní všechny představy režisérů hororů: jsou obrovští, rychlí a dokáží zabít i mnohem větší kořist, než jsou oni sami. Ty největší mohou měřit až 30 centimetrů.

V sobotu vložil Australan Jason Womal na svůj facebookový profil video, na němž obrovský pavouk požírá velkou myš. Zcela bez problémů s ní leze po stěně a pomalu jí vstřikuje do těla trávící enznymy – takto vzniklou tekutinu pak polyká. Video se okamžitě stalo internetovým hitem – má za dva dny více než 7 milionů přehrání:

Většina komentářů zní: Není to nějaká virální kampaň na nový horor, opravdu takový pavouk existuje?

Ano, existuje. Na videu je vidět pavouk maloočka australská – typický zástupce svého rodu. Tento konkrétní druh pavouka má asi pěticentimetrové tělo, ale jeho nohy mohou mít až 16 centimetrů, celý může tudíž měřit přes 20 centimetrů. A to není zdaleka největší z malooček.

Ta vůbec největší žije v džunglích Laosu, byla tam přes své výrazné rozměry objevena teprve roku 2001 německým arachnologem Peterem Jägerem. Tento obří pavouk s latinským jménem Heteropoda maxima měří 30 centimetrů, je tak ještě o pár milimetrů větší než sklípkan největší – ten je však mnohem mohutnější a také těžší. Na rozdíl od štíhlé a elegantní maloočky může vážit až čtvrt kilogramu.


Zatímco sklípkany zná skoro každý, maloočky jsou mnohem méně známé. A to přesto, že jich existuje jen v Austrálii přes 90 druhů, na celém světě jich je dokonce přes tisíc druhů. Vyskytují se téměř po celém světě, nejraději žijí v teplých, tropických oblastech, ale některé jsou schopné přežívat i výrazně severněji – dokonce je najdete i v České republice.


U nás žije maloočka smaragdová, která měří jen necelé tři centimetry. Jak napovídá její jméno, jde o výrazně zeleného pavoučka, jenž není člověku nijak nebezpečný. Není jedovatý, člověka se bojí a utíká před ním. Taková je i většina jiných malooček. Díky tomu, jak dlouhé nohy mají, umí velmi rychle prchat. Některé druhy však mohou bolestivě kousnout, a způsobit i člověku značné nepříjemnosti.

Maloočka smaragdová žije v České republice
Zdroj: Wikimedia Commons


Některé druhy malooček disponují jedem, který využívají při lovu. Dokáže ochromit kořist, tak jako myš na facebookovém videu. Pokud takový velký pavouk člověka kousne, může to pořádně zabolet, ale není velká šance, že by mu způsobil vážnější poranění. 

Maloočky sice pro člověka v podstatě jedovaté nejsou, ale problémem mohou být jiné druhy pavouků:

Nahrávám video
Jedovatý pavouk na severu Čech
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové popsali unikátní masakr žen a dětí z doby železné

Před 2800 lety se odehrál masakr, při kterém neznámí útočníci pobili desítky žen a dětí. Archeologové teď pomocí forenzních metod zkoušejí popsat, co se tehdy vlastně stalo a proč je celá řada okolností spojených s touto masovou vraždou tak podivná.
před 3 hhodinami

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
před 20 hhodinami

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
před 22 hhodinami

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
před 23 hhodinami

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
9. 3. 2026

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
9. 3. 2026

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
9. 3. 2026

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
9. 3. 2026
Načítání...