VIDEO: Maloočka, největší pavouk světa, dokáže zabít i potkana

Maloočky jsou australští pavouci, kteří plní všechny představy režisérů hororů: jsou obrovští, rychlí a dokáží zabít i mnohem větší kořist, než jsou oni sami. Ty největší mohou měřit až 30 centimetrů.

V sobotu vložil Australan Jason Womal na svůj facebookový profil video, na němž obrovský pavouk požírá velkou myš. Zcela bez problémů s ní leze po stěně a pomalu jí vstřikuje do těla trávící enznymy – takto vzniklou tekutinu pak polyká. Video se okamžitě stalo internetovým hitem – má za dva dny více než 7 milionů přehrání:

Většina komentářů zní: Není to nějaká virální kampaň na nový horor, opravdu takový pavouk existuje?

Ano, existuje. Na videu je vidět pavouk maloočka australská – typický zástupce svého rodu. Tento konkrétní druh pavouka má asi pěticentimetrové tělo, ale jeho nohy mohou mít až 16 centimetrů, celý může tudíž měřit přes 20 centimetrů. A to není zdaleka největší z malooček.

Ta vůbec největší žije v džunglích Laosu, byla tam přes své výrazné rozměry objevena teprve roku 2001 německým arachnologem Peterem Jägerem. Tento obří pavouk s latinským jménem Heteropoda maxima měří 30 centimetrů, je tak ještě o pár milimetrů větší než sklípkan největší – ten je však mnohem mohutnější a také těžší. Na rozdíl od štíhlé a elegantní maloočky může vážit až čtvrt kilogramu.


Zatímco sklípkany zná skoro každý, maloočky jsou mnohem méně známé. A to přesto, že jich existuje jen v Austrálii přes 90 druhů, na celém světě jich je dokonce přes tisíc druhů. Vyskytují se téměř po celém světě, nejraději žijí v teplých, tropických oblastech, ale některé jsou schopné přežívat i výrazně severněji – dokonce je najdete i v České republice.


U nás žije maloočka smaragdová, která měří jen necelé tři centimetry. Jak napovídá její jméno, jde o výrazně zeleného pavoučka, jenž není člověku nijak nebezpečný. Není jedovatý, člověka se bojí a utíká před ním. Taková je i většina jiných malooček. Díky tomu, jak dlouhé nohy mají, umí velmi rychle prchat. Některé druhy však mohou bolestivě kousnout, a způsobit i člověku značné nepříjemnosti.

Maloočka smaragdová žije v České republice
Zdroj: Wikimedia Commons


Některé druhy malooček disponují jedem, který využívají při lovu. Dokáže ochromit kořist, tak jako myš na facebookovém videu. Pokud takový velký pavouk člověka kousne, může to pořádně zabolet, ale není velká šance, že by mu způsobil vážnější poranění. 

Maloočky sice pro člověka v podstatě jedovaté nejsou, ale problémem mohou být jiné druhy pavouků:

2 minuty
Jedovatý pavouk na severu Čech
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zatmění Slunce přitáhlo lidi do planetárií i hvězdáren, bylo ale za mraky

Lidé měli v planetáriích a hvězdárnách možnost pozorovat částečné zatmění Slunce, viditelnost ale omezovala oblačnost. Pořadatelé pro ně měli připravený i další program. Například do ostravského planetária v městské části Krásné Pole přišlo kolem 140 návštěvníků, do hvězdárny v Teplicích přes šedesát a v Karlových Varech asi dvě desítky.
před 8 hhodinami

Zimní čas je pro člověka přirozenější, ale přizpůsobí se, míní lékař

V noci na neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve dvě ráno posunou o hodinu vpřed. Praktický lékař Cyril Mucha v pořadu 90’ ČT24 uvedl, že pro člověka je přirozenější zimní čas, ale běžný člověk se změně za několik dní přizpůsobí. Problémy se změnami času mají podle něj lidé, kteří mají například obecně problém se spánkem. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil, že chce téma zrušení střídání letního a zimního času vznést na půdě europarlamentu v září.
před 10 hhodinami

Z rudého snu noční můra. Před sto lety zamířila do Kyrgyzie tisícovka Čechoslováků

Interhelpo bylo československé dělnické družstvo, které pomáhalo budovat socialismus v sovětském Kyrgyzstánu. Vzniklo v květnu 1923 a před sto lety, 29. března 1925, vyjel první transport jeho členů do tehdejší Kyrgyzie. Celkem tam dorazila asi tisícovka Čechů a Slováků a přestože se část z nich později stala oběťmi stalinských čistek, družstvo se významně podílelo na vybudování průmyslového potenciálu asijské republiky.
před 14 hhodinami

Před polednem nastane zatmění Slunce. Bude vidět i z Česka

V sobotu nastane částečné zatmění Slunce, které bude pozorovatelné i z Česka. Měsíc zakryje až 22 procent slunečního disku, přičemž nejvýraznější zatmění bude patrné na severozápadě Čech. Úkaz začne krátce před půl dvanáctou dopoledne a potrvá zhruba do jedné hodiny odpoledne. Půjde o jedno z nejlépe pozorovatelných zatmění v posledních letech, protože Slunce bude v době maxima vysoko nad obzorem, uvedl Pavel Suchan z České astronomické společnosti.
před 16 hhodinami

Nejstarší vanilku v Evropě našli vědci na Pražském hradě

Pražský hrad byl v době Rudolfa II. centrem evropské kultury, obchodu i umění. Dokládá to i nový objev přímo ve Vladislavském sále. Archeologové tam našli vůbec nejstarší důkaz o použití vanilky v Evropě.
28. 3. 2025

Dva týdny extrémů. Světem se prohnala mimořádná vlna horka

Tropické noci v březnu, teploty vyšší oproti průměru až o sedm stupňů a pokoření stovek teplotních rekordů v Evropě i Asii. Uplynulá vlna veder byla mimořádná rozsahem i výkyvy teplot.
28. 3. 2025

Zemětřesení v Asii mohlo připravit o život až sto tisíc lidí, ukazuje model

Zemětřesení, které zasáhlo v pátek jihovýchodní Asii, postihlo podle geologa a seismologa Aleše Špičáka nečekaně velkou oblast. V kombinaci s jeho silou to znamená velké materiální i lidské škody. Model Americké geologické služby zatím odhaduje očekávaná úmrtí na deset až sto tisíc. Pravděpodobnost, že počet obětí přesáhne sto tisíc, je v tuto chvíli dle modelu 22procentní.
28. 3. 2025

Univerzity čelí špionážím ve výzkumu

S kybernetickými útoky, pokusy o krádež počítačů nebo špionáží ve výzkumu mají zkušenosti univerzity po celém světě, především ty technologické. Vysoké školy v Nizozemsku proto spolupracují s bezpečnostními experty, kteří jim radí, jak postupovat při zkoumání žádostí nebo například během cest do zahraničí. Zkušenost se špionáží mají i další evropské instituce.
28. 3. 2025
Načítání...