Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy zjistili, že jeden z velmi běžných virů snižuje inteligenci nakažených lidí. Protilátky na cytomegalovirus přitom měla více než polovina testovaných. U starších lidí se podle vedoucího týmu Jaroslava Flegra virus vyskytuje ještě častěji. Studii zveřejnil prestižní vědecký časopis Scientific Reports.
Většina populace má virus, který snižuje inteligenci, zjistili vědci z Univerzity Karlovy
Cytomegalovirus patří do skupiny herpes virů a nákaza jím je nenápadná. „U jinak zdravých lidí je infekce považována za bezpříznakovou, může ovšem způsobit vážné komplikace u pacientů s narušenou imunitou. Nákaza v těhotenství může negativně ovlivnit vývoj plodu včetně poškození nervové soustavy,“ uvedla Přírodovědecká fakulta v tiskové zprávě. Chronická infekce však může mít škodlivý vliv na kognitivní funkce včetně inteligence. Tuto spojitost objevili vědci při výzkumu jiné nemoci.
„Primárně, už skoro 30 let, studujeme vliv toxoplazmózy na mentální výkon. Chtěli jsme se podívat, jestli to, co jsme objevili u toxoplazmózy, se objevuje i u nějakého viru,“ uvedl Flegr, který vede laboratoř evoluční biologie. Toxoplazmóza podle jejich dřívějších výzkumů také snižuje inteligenci, u cytomegaloviru to ale vědce překvapilo.
„U toxoplazmózy se předpokládá, že je to manipulace. Potřebuje se dostat z mezihostitele do konečného hostitele. Potřebuje, aby mezihostitele sežrala kočkovitá šelma,“ uvedl Flegr. Konečným hostitelem parazita jsou totiž výlučně kočkovité šelmy, v jejichž střevě dochází k pohlavnímu rozmnožování a vytváření buněk. Cytomegalovirus to však nepotřebuje.
Do konce života se nakazí téměř každý, domnívá se Flegr
Ze zhruba tří stovek testovaných lidí se nákaza potvrdila u 52 procent. Vědci k tomu využili výsledky krevních testů a jejich přepočet, kterým vyloučili takzvaně falešně negativní případy. To jsou ty, kdy od nákazy uplyne dlouhá doba a množství protilátek v krvi klesne natolik, že se nedají zjistit přímo. „U starších lidí se počet nakažených blíží 80 procentům, ale může být ještě vyšší. Domnívám se, že do konce života se nakazí téměř každý,“ řekl vědec.
Virus se snadno přenáší. „Hlavní trik, který se naučil, je, že nakaženým moc neškodí, takže ho dál šíří a lékaři proti němu nebojují. Postupně se promoří celá populace,“ vysvětlil Flegr. Zabírají proti němu některá antivirotika, kvůli vedlejším účinkům může ale léčba přinést více komplikací než život s nenápadným virem v těle. Léčba má význam spíše u lidí s chronickými onemocněními či oslabenou imunitou, jimž by virus mohl výrazně škodit.
Vědci se nyní chtějí podívat ještě na jiné viry a jejich možný vliv na inteligenci. Tím dalším bude EBV virus, který způsobuje mononukleózu. Lidé, kteří chtějí k výzkumům týmu Jaroslava Flegra sami přispět, se mohou přihlásit na webových stránkách Pokusnikralici.cz. Najdou zde dotazníky a testy, které lze vyplnit on-line, nebo odkaz na publikované práce týmu.
