Ve světě, který se stále více potýká s nedostatkem energie, je elektřina z větru velkou nadějí. Přináší ale také řadu komplikací.
Větrná energie by mohla dodávat světu až pětinu elektřiny. Už za 15 let
Vítr by se do roku 2030 mohl na celosvětové výrobě elektřiny podílet až dvaceti procenty. K výstavbě nových větrných elektráren totiž přispívá prudký pokles nákladů i příslib jednotlivých zemí omezit klimatické změny. Vyplývá to ze zprávy, kterou v úterý zveřejnila Globální rada pro větrnou energii GWEC.
Pokud loňská klimatická dohoda z Paříže povede k celosvětovému závazku dekarbonizace sektoru výroby elektřiny, celková kapacita větrných elektráren by do roku 2030 mohla dosáhnout 2110 gigawattů (GW). To je téměř pětinásobek současné úrovně.
Takovýto růst by znamenal roční investice 200 miliard eur (5,4 bilionu Kč) a rovněž pokles emisí oxidu uhličitého o více než 3,3 miliardy tun ročně. Jde ale jen o jeden ze čtyř scénářů, které GWEC řeší; počítá také s tím, že může nastat mnoho jiných situací s odlišnými dopady na světovou energetiku.
Místa růstu: Čína, Írán, Německo
Celková kapacita větrných elektráren v Číně by měla do roku 2030 dosáhnout 666,5 GW. To je více než čtyřnásobek současné kapacity.
Celkový instalovaný výkon větrných elektráren na celém světě do konce loňského roku činil 433 GW. Proti předchozímu roku se zvýšil o 17 procent a letos se má zvýšit o zhruba 60 GW, uvedla agentura Reuters. Hlavní podíl na růstu měla Čína, kde instalovaná kapacita na konci loňského roku činila 145,4 GW. Na celkové instalované kapacitě tak má Čína třetinový podíl.
GWEC ale varovala, že tempo výstavby nových větrných elektráren v Číně by letos mohlo zpomalit. Země má stále problémy s tím, aby našla dostatek přenosové kapacity pro množství nových větrných elektráren, které staví.
Čínský energetický regulátor v červenci oznámil, že asi 21 procent veškeré elektřiny vyrobené z větru zůstalo v prvním pololetí nevyužito. Důvodem je i slabší růst poptávky po elektřině a dokončení nových uhelných elektráren, kvůli kterým je pro větrné projekty těžší získat přístup do sítě.
V Evropské unii se nejvíce snaží zapojovat větrné elektrárny Německo - které se rozhodlo věřit více alternativním zdrojům a uskutečnit tzv. Energiewende. Německá vláda se k tomu odhodlala po katastrofě v jaderné elektrárně ve Fukušimě a usilovně pracuje na tom, aby se zásadní změna uskutečnila.
Cílem projektu je do roku 2050 získávat v Německu energii především z obnovitelných zdrojů jako větrná, vodní, solární a geotermální energie nebo jiná energie z obnovitelných zdrojů. Druhým pilířem je redukce spotřeby energie jejím šetrným a hospodárným využíváním.
Mezi státy, které mají ideální podmínky pro využívání větrné energie, patří podle GWEC například Írán nebo Indie - ta zejména díky rozsáhlému pobřeží, kolem něhož může stavět řadu větrných farem ve vodě.