Tento týden se koná ve Slovinsku už 66. zasedání Mezinárodní velrybářské komise. Jihoamerické státy v čele s Brazílií tam předložily návrh, aby v jižním Atlantiku vznikla chráněná oblast – takzvaná South Atlantic Whale Sanctuary, kde by se nesměly velryby vůbec lovit. Při hlasování v úterý 25. října tento návrh nebyl přijat. Proč?
Velryby se mohou zabíjet dál, prosadilo Japonsko. Pro vědecké účely jich zemřou tisíce
Navrhovatelé chtěli, aby v rozsáhlé oblasti jižního Atlantiku bylo zakázáno zabíjet kytovce z jakýchkoliv důvodů, tedy i z vědeckých. Reálně to byl návrh směřující proti jediné zemi, Japonsku. Právě to v současné době lov pro vědecké účely jako jediné praktikuje.
Pro vznik zóny hlasovalo 38 států, proti bylo 24, dvě země se zdržely. Na schválení návrhu to ale nestačilo, protože pro přijetí by bylo potřeba nejméně 75% většiny. Pro hlasovala i Česká republika, která je také členem Mezinárodní velrybářské komise. „Česko reprezentuje společnou pozici EU a obecně pozici států, které jsou proti komerčnímu lovu velryb. Letos je výročí 30 let od přijetí obecného moratoria zakazující komerční lov, které rovněž podporujeme,“ uvedl Jiří Mach, který je českým zástupcem v komisi.
Podivná věda
Lov velryb pro komerční účely byl zakázán roku 1986. Ale všechny členské země Mezinárodní velrybářské komise si mohou zažádat o výjimku, jíž je povolení lovu velryb pro vědecké účely. Jedinou zemí, která má v současné době tuto výjimku schválenou, je Japonsko. Je to ale pravda?
Jak vypadá lov velryb pro vědecké účely? Následující záběry jsou nevhodné pro děti i citlivější dospělé:
Řada přímých i nepřímých důkazů naznačuje, že ne. Od roku 1974 vzniklo v Japonsku 152 vědeckých článků založených na lovu velryb. To na první pohled vypadá jako značně vysoké číslo, ale kritici této vědecké metodiky dokazují, že realita je úplně jiná. Jen 58 článků totiž vyšlo v mezinárodních časopisech, navíc většinou nepříliš kvalitních.
Typickým příkladem jsou plejtváci malí. Jen v březnu letošního roku jich japonští vědci zabili 333, mezi nimi několik březích samic. Mezi roky 2005 až 2014 zemřelo pod japonskými harpunami 3600 těchto tvorů – a vědecké studie, které prošly normálním recenzním procesem, o nich vznikly 2. Slovy dvě.
- Podle některých odhadů pochází až 20 procent velrybího masa v Japonsku z lovu pro vědecké účely. Je to pochopitelně ilegální.
Japonsko argumentuje tím, že lov je zásadní pro poznání skutečného počtu kytovců. Ani to však není tak úplně pravda. Vědecká komise Mezinárodní velrybářské komise potvrdila, že výsledky japonského velrybářského vědeckého programu nepotřebuje. Nezávislé analýzy zase popsaly, že výsledky těchto japonských výzkumných programů jsou poněkud nadsazené: například počty vorvaně obrovského jsou ve skutečnosti až o 80 procent nižší, než uvádějí japonské údaje.
Vznikne vůbec zóna, kde se budou velryby bez obav množit?
„Situace v IWC je poměrně zablokovaná pro přijetí nějaké významnější změny harmogramu, a to hlavně tím, že zde existují dvě početně takřka rovnocenné skupiny (pro a proti velrybářské), které mají fundamentální rozpor v pohledu na úlohu IWC, která jako taková není mezinárodním instrumentem na ochranu velryb, ale na ochranu zajištění udržitelného lovu velryb,“ popsal pro ČT24 přímo ze Slovinska Mach.
GALERIE
Lov velryb
Brazílii tak nezbývá, než dále pokračovat v přesvědčování a za dva roky znovu návrh předložit. Česko bude nadále tento návrh, stejně jako ostatní státy EU a další „protivelrybářské“ státy v IWC, podporovat.
Zda se jeho přijetí podaří, není vůbec jisté. Poprvé se o tomto návrhu hlasovalo již před 15 lety. Od té doby byl předložen ještě dvakrát, vždy vylepšený, upravený a podrobnější, ale nikdy neprošel. Další důležitou metou v boji o záchranu velryb bude rok 2018. To se na půdě Mezinárodní velrybářské komise bude hlasovat o kvótách na další stále ještě povolený druh lovu velryb – takzvaný „domorodý způsob lovu pro zajištění obživy“. V jeho rámci například Japonci zabíjejí velryby v zátoce Taiji: