Velký čínský problém: Raketa, která měla letět na Měsíc, selhala

O víkendu měla odstartovat čínská raketa Dlouhý pochod 5. Přes první optimistické zprávy však nakonec přišla studená sprcha – mise nebyla úspěšná. Pro Čínu to může znamenat větší problém, než se zdá.

Raketa Čchang-čeng 5 neboli Dlouhý pochod 5 odstartovala z vesmírného střediska Wenchang na svou misi v neděli 2. července. Na oběžnou dráhu nesla velmi těžký komunikační satelit Shijian-18.

Při letu se však stala zatím nespecifikovaná nehoda. Šlo teprve o druhý start čínského nosiče, jenž by se měl stát základem dalšího vesmírného úspěchu Číny.

Nejde jen o izolovaný problém, právě tato raketa má hrát klíčovou roli v čínských plánech na cesty k Měsíci i Marsu. Příčiny zatím nejsou přesně známé, komentátoři v průběhu startu tvrdili, že bylo všechno v naprostém pořádku. Řídicí středisko dokonce oznámilo úspěch mise s tím, že se oddělil modul od satelitu. Teprve hodinu po startu oficiální tisková zpráva oznámila, že mise byla neúspěšná.

Vypadá to, že komplikace se objevily ve 347. sekundě letu, dvě sekundy poté už nepracoval jeden z motorů. Druhý motor nestačil tuto ztrátu tahu nahradit a raketa začala ztrácet výšku. Kvůli tomu došlo později k odhození hlavního stupně, druhý stupeň nemohl ztrátu kompenzovat: raketa se včetně družice rozpadla ve výšce asi 75 kilometrů.

Ani loňský start stejné rakety přitom neproběhl bez problémů, podařilo se je však nakonec překonat.

Odvážné plány a jejich překážky

V úterý 27. prosince 2016 oznámila čínská vláda ambiciózní plán na posílení svého výzkumu vesmíru. Jeho součástí je přistání sondy na odvrácené straně Měsíce do roku 2018 a start vlastní rakety na Mars do roku 2020. Na odvrácené straně Měsíce zatím nikdo nepřistál – Čína by tak byla první zemí, které se to podaří.

Ve zprávě stojí: „Prozkoumat rozsáhlý vesmír, vyvíjet kosmický průmysl a udělat z Číny vesmírnou velmoc, to je sen, který vytrvale sledujeme.“ Čína podle této zprávy chce využívat vesmír k mírovým účelům a také, aby zajistila národní bezpečnost a prováděla tam špičkový vědecký výzkum.

Dlouhý pochod 5
Zdroj: ČTK

Cíle měly být naplněny právě nosičem Dlouhý pochod 5. Její nejdůležitější mise v blízké budoucnosti měla nastat již v listopadu letošního roku – měla nést loď, která přistane na Měsíci, odebere z něj vzorky hornin a vrátí se s nimi zpět na Zemi. Je možné, že vyšetřování nehody a řešení jejích následků posune podzimní start a také zpomalí celý čínský pětiletý plán na průzkum sluneční soustavy.

Pomůže nová generace raket – ale až za 13 let

V budoucnosti by měl být Dlouhý pochod 5 nahrazen ještě silnější raketou s názvem Dlouhý pochod 9. Ta by měla zajistit nejen úspěšné přistání člověka na Měsíci, ale také budoucí průnik do vzdálenějších částí sluneční soustavy.

„Ve vesmírném průmyslu se říká, že když chcete toto odvětví rozjet, nejprve musíte vyvinout raketu – a abyste vyvinuli raketu, musíte mít nejdřív motor,“ oznámil viceprezident Čínské vesmírné agentury Wu Yanhua na tiskové konferenci. Věří, že první let tohoto supertěžkého nosiče by mohl proběhnout kolem roku 2030.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 5 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 6 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 8 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 9 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 9 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 12 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...